01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zvýšení odměn členů zastupitelstev po třech letech

S účinností od 1. ledna 2014 se zvyšují odměny členů zastupitelstev obcí a krajů. Toto zvýšení vychází z nařízení vlády č. 459/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. Kromě zvýšení odměn členů...

S účinností od 1. ledna 2014 se zvyšují odměny členů zastupitelstev obcí a krajů. Toto zvýšení vychází z nařízení vlády č. 459/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. Kromě zvýšení odměn členů zastupitelstev obcí a krajů přináší novela č. 459/2013 Sb. ke stejnému datu rovněž nový způsob stanovení odměn neuvolněných členů zastupitelstev obcí vykonávajících funkci starosty.

Ke zvýšení odměn členů zastupitelstev obcí a krajů dochází po třech letech. Dosud poslední novelou nařízení vlády č. 37/2003 Sb. bylo nařízení vlády č. 375/2010 Sb., které s účinností od 1. ledna 2011 snížilo s ohledem na tehdejší stav veřejných rozpočtů měsíční odměny uvolněných i neuvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků (obcí, krajů a hlavního města Prahy) v průměru o 5 %. Toto opatření vycházelo z požadavku na zohlednění principu solidarity, neboť na základě programového prohlášení vlády došlo k obdobnému snížení platů či funkčních požitků v zásadě všem kategoriím osob činných ve veřejné správě. Proto obce i kraje příslušné snížení odměn za výkon funkce tehdy akceptovaly, avšak v zásadě s tím, že se jedná o snížení přechodné.

Novela č. 459/2013 Sb. zvyšuje odměny členů zastupitelstev obcí a krajů, a to na úroveň roku 2010. Pouze v případě členů Zastupitelstva hlavního města Prahy zůstává stávající výše odměn nezměněna, tzn. ve snížené podobě platné od roku 2011. U zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy, kterých je celkem 57, se odměny jejich členům zvyšují na úroveň roku 2010.

OBECNĚ K ODMĚŇOVÁNÍ

Základy právní úpravy v oblasti odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků (obcí, krajů a hlavního města Prahy) jsou obsaženy v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zejména ustanovení § 71 až 77, v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zejm. ustanovení § 46 až 52, a v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zejm. ustanovení § 52 až 56. Pevné výše odměn u dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků a maximální výše odměn u neuvolněných členů těchto zastupitelstev (včetně zastupitelstev městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst a městských částí hlavního města Prahy) jsou pak stanoveny prováděcím právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. V případě uvolněných členů zastupitelstev se jedná o konkrétně stanovenou výši, na niž má člen zastupitelstva územního samosprávného celku zákonný nárok. Proti tomu v případě neuvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků jde pouze o stanovení maximálních možných limitů, přičemž stanovení konkrétní výše odměny v rámci daných limitů je ponecháno k rozhodnutí zastupitelstva daného územního samosprávného celku.

DŮVODY KE ZVÝŠENÍ ODMĚN

Hlavním důvodem zvýšení odměn (které však znamená »pouze« návrat na výši odměn, které zde byly již před rokem 2011) je podle odůvodnění nařízení vlády č. 459/2013 Sb. neustálé zvyšování nároků na výkon jednotlivých funkcí, a to jak na úrovni obcí, tak na úrovni krajů. Přijaté nařízení vlády je výsledkem zejména snah územních samosprávných celků (resp. organizací zastupujících zájmy obcí a krajů, tj. Svazu měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky a Asociace krajů České republiky) zvýšit odměny členům územních samosprávných celků. Trvalé zvyšování nároků na výkon jednotlivých funkcí bylo odůvodňováno například rostoucí náročností politicko-manažerského charakteru výkonu funkce člena zastupitelstva; zvyšováním kvantitativních a kvalitativních nároků na výkon funkce člena zastupitelstva obce při »mnohaoborovém« charakteru samostatné i přenesené působnosti územních samosprávných celků; zvyšováním pracnosti, administrativní a technické náročnosti, a to v procesu průběžných změn právních a jiných norem; dopadem požadavků nové právní úpravy a praxe v oblasti zadávání veřejných zakázek, ale i jiných exponovaných oblastí výkonu státní správy a samosprávy; podílem na zajišťování agendy související s čerpáním evropských strukturálních fondů a tvorbě jednotlivých projektů; zvýšenou náročností rozpočtového procesu, a v neposlední řadě i zásadním nárůstem kontrolní činnosti.

Pro přijetí nařízení vlády č. 459/2013 Sb. (a z toho plynoucí navýšení odměn od ledna 2014) se vzalo i do úvahy, že rok 2014 je rokem volebním, kdy proběhnou mj. i volby do zastupitelstev obcí, a proto se zároveň jevilo jako potřebné vytvořit takové vhodné podmínky, aby byl zájem o vstup do komunální politiky ze strany tam potřebných odborníků, a tím došlo k očekávanému a žádoucímu zvýšení kvality výkonu územní samosprávy.

Dílčím cílem zvýšení měsíčních odměn členům zastupitelstev územních samosprávných celků je (částečné) eliminování nežádoucí praxe užívané v současnosti v podmínkách některých obcí, které se snaží odměnit své úspěšné starosty (a další členy zastupitelstva) nad rámec zákonného limitu (potažmo limitu nařízení vlády č. 37/2003 Sb.) formou poskytnutí »mimořádných« odměn např. v podobě finančních »darů«. V této souvislosti je užitečné poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2012, sp. zn. 28 Cdo 2126/2011, ve kterém se soud vyjádřil k současné aplikační praxi v oblasti odměňování členů zastupitelstev obcí a podle kterého jakákoli odměna může být členu zastupitelstva přiznána pouze v případě, že s tím počítá zákon o obcích. Pokud určitý druh odměny zákon nezná, je nepřípustné, aby takovou odměnu zastupitelstvo obce přiznalo, neboť k tomu nemá pravomoc. V opačném případě by docházelo k nekontrolovanému rozdělování veřejných prostředků, jež není možné akceptovat.

NOVÉ STANOVENÍ ODMĚN U NEUVOLNĚNÉHO STAROSTY

Novela č. 459/2013 Sb. stanovuje od 1. ledna 2014 nový způsob konstrukce odměn neuvolněných členů zastupitelstev obcí vykonávajících funkci starosty. Tento nový způsob stanovení odměn u neuvolněných starostů je veden snahou odstranit stávající disproporce vznikající při jejich odměňování ve srovnání s uvolněnými starosty. Tato nerovnost mezi uvolněnými a neuvolněnými starosty se nejvíce projevuje v kategorii obcí do 1000 obyvatel, které představují 78 % z celkového počtu obcí v ČR.

Novela č. 459/2013 Sb. nastavila spravedlivější (a zároveň i jednodušší) systém, kdy podle nového § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 37/2003 Sb. neuvolněnému členu zastupitelstva obce, vykonávajícímu funkci starosty, může být poskytnuta měsíční odměna až do výše 0,6násobku odměny stanovené podle přílohy č. 1 pro uvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty. Poměr výše měsíční odměny uvolněného starosty k maximální možné výši, kterou lze poskytnout neuvolněnému starostovi, tak bude pro všechny obce zachován stejný, a to 60 %. Vychází to ze zjištění, že v současné právní úpravě je poměr odměny neuvolněného starosty vůči uvolněnému starostovi průměrně 60 % (u menších obcí je tento poměr dokonce pod hranicí 40 %, u větších měst, kde je poměr zhruba 80 %, ale kategorie neuvolněného starosty/primátora prakticky neexistuje).

Stanovení nového způsobu poskytování odměn neuvolněnému starostovi je reakcí na stávající negativní stav, kdy dosavadními novelizacemi nařízení vlády č. 37/2003 Sb. postupně došlo ke vzniku poměrně značné disproporce mezi výší měsíční odměny u uvolněného a neuvolněného člena zastupitelstva obce, vykonávajícího funkci starosty v obcích do 1000 obyvatel (měsíční odměny, které byly vždy odvozovány od výše platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě, byly - až na výjimku vyplývající z předposlední novely č. 375/2010 Sb. - pravidelně navyšovány). V těchto malých obcích je měsíční odměna pro uvolněného starostu tak vysoká, že si ji řada obcí nemůže z ekonomického hlediska dovolit, avšak pro neuvolněného starostu byla naopak maximální výše odměny dosud nastavena tak nízko, že za dosavadní výši odměny nebyl o výkon této funkce velký zájem. V obcích do 1000 obyvatel tak byla mnohdy zřizována funkce uvolněného starosty, přestože vyplácení jeho měsíčních odměn je pro obecní rozpočet značně zatěžující.

Jako příklad obce, pro kterou dosavadní konstrukce odměn členů zastupitelstev byla nevyhovující, je možno uvést obec s počtem obyvatel od 100 do 200 (kterých je v České republice více než 1000), která hospodaří s celoročním rozpočtem zruba dva miliony Kč. V obcích takové velikosti a s takovým celoročním rozpočtem představuje zřízení funkce uvolněného starosty zatížení obecního rozpočtu částkou, která se blíží půl milionu Kč (součet jeho měsíčních odměn a s tím spojených zákonných odvodů, tj. daně z příjmů fyzických osob, zdravotní a sociální pojištění). Odměňování uvolněného starosty tak v popisovaném případě »odčerpá« z obecního rozpočtu přibližně jeho čtvrtinu. Naproti tomu zřízení funkce starosty neuvolněného v obci stejné velikosti zatíží obecní rozpočet maximálně částkou přibližně 130 tisíc Kč ročně (obvykle však bývá neuvolněnému starostovi schválena odměna ještě nižší). Rozsah povinností a odpovědnosti při výkonu funkce starosty právě v obcích tohoto typu (bez jakéhokoli úřednického aparátu) však zůstává stejný, ať už je zřízena funkce uvolněná či neuvolněná.

NOVÁ KONCEPCE ODMĚŇOVÁNÍ ČLENŮ ZASTUPITELSTEV

V souvislosti s novelou č. 459/2013 Sb. je dále vhodné zmínit, že na základě bodu II/3 usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 960, o nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů, vláda uložila ministrovi vnitra zpracovat ve spolupráci s ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí a vládě do 30. června 2014 předložit analytický materiál, který navrhne novou koncepci odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků.

Mgr. JAN BŘEŇ

právník

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down