Další z besed Moderní obce u kulatého stolu se letos v listopadu věnovala meziobecní spolupráci. Nemluvilo se však na ní pouze o projektu SMO ČR Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ovšem známějším pod kratším označením projekt Podpora meziobecní spolupráce.
Pod záštitou senátora Ing. Ivo Bárka, předsedy senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, se jí v prostorách horní parlamentní komory zúčastnili: Markéta Dvořáková, DiS., ředitelka MAS Brdy-Vltava, o. p. s.; Ing. Marie Kostruhová, ředitelka odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra ČR; Mgr. Ingrid Štegmannová, Ph.D., vedoucí projektová manažerka projektu Podpora meziobecní spolupráce (PMOS); Mgr. Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova (SPOV) a starosta obce Bělotín na Přerovsku; Jaromír Jech, ředitel Kanceláře SMO ČR pro projekty a vzdělávání; Ing. Libor Picka, starosta města Bělá nad Radbuzou na Domažlicku; Petr Tomášek, starosta města Brandýs nad Orlicí na Orlickoústecku a předseda správní rady svazku obcí Region Orlicko-Třebovsko (ROT); Pavel Neumeister, manažer svazku obcí ROT; Ing. arch. Jan Florian, člen předsednictva Spolku pro obnovu venkova; Ing. Marek Jetmar, Ph.D., vedoucí odborného týmu PMOS; a Ing. Jiří Hužera, metodik navazování meziobecní spolupráce projektu PMOS.
Ústředním motivem besedy byla úloha dobrovolných svazků obcí (DSO) a možnosti jejich účasti v rozvoji území a při využití projektu Podpora meziobecní spolupráce.
DOBA PŘINÁŠÍ NOVÁ TÉMATA
Hostitel besedy, senátor Ivo Bárek úvodem připomněl, že dobrovolné svazky obcí (DSO) fungují po celém území České republiky a v naprosté většině velmi kvalitně a odpovědně. Nabízí se však otázka, zda nenazrává čas k tomu, aby se problematika rozvoje území nezačala řešit komplexněji a s větší garancí obcí, které se v něm nacházejí. Svazky obcí namnoze vznikly účelově, např. aby řešily dílčí, byť samozřejmě často životně důležité otázky, jako je zásobování pitnou vodou či nakládání s komunálním odpadem. Podle Ivo Bárka však doba přináší další, stále významnější témata. Například témata sociální, školská...
»Třeba právě v mém volebním obvodě město Vyškov dostalo od kraje dům s pečovatelskou službou, v němž však z kapacitních důvodů umisťuje jen své občany,« konstatoval senátor »Na obyvatele dalších obcí v něm není místo. Jenže stárnutí populace nikdo nezastaví. Jistě, mohou se na společné sociální politice pro seniory domluvit obce v mikroregionu. Ale není to úkol pro komplexnější řešení na větším území, než pouze v deseti, dvanácti členských obcích mikroregionu?« vznesl řečnickou otázku Ivo Bárek. »Proto jsem přesvědčen o tom, že meziobecní spolupráce, jak ji v širším území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) prosazuje ve svém projektu Svaz měst a obcí, má smysl.«
Ivo Bárek také odkázal na Strategii udržitelného rozvoje ČR, v níž jsou popsána i témata jako sociální problematika, životní prostředí, školství, péče o seniory apod. Tedy ta, s nimiž počítá i projekt SMO. »Tato strategie má dlouhodobou platnost a je pravidelně aktualizována. Není to tedy dokument, který by se vázal pouze k té či oné vládě, která právě zasedá ve Strakově akademii,« podotkl Ivo Bárek. A doporučil, aby rozvoj území, jak jej budou připravovat obce zapojené do projektu, přihlížel i k této strategii. Ostatně také z ní bude vycházet podpora, jež bude do území směrována.
TURISMUS I EAUKCE... A CO DÁL?
»Rovněž si myslím, že i před dobrovolnými svazky obcí vyvstávají zcela nové výzvy,« uvedl Petr Tomášek. »Netvrdím, že všechna stávající témata, na něž se DSO soustřeďují, se již přežila. Nicméně je třeba si uvědomit, že například rozvoj turismu a posílení cestovního ruchu v území ne vždy osloví každou členskou obec. I já slýchám námitky typu "Proč má naše obec platit příspěvky do té či oné destinační oblasti, když k nám žádný turista nebo rekreant beztak nepřijede?" Jak dotace nejrůznějšího druhu pro obce slábnou, je třeba uvažovat o nových rolích MAS v budoucnu, stejně jako se ptát, umíme-li dostatečně efektivně využívat Program obnovy venkova. V mikroregionu Orlicko-Třebovsko jsme se už například naučili využívat eAukce elektrické energie i zemního plynu také pro domácnosti. Pořád je čemu se učit a čím jinde už vyzkoušeným se nechat inspirovat. Mně projekt SMO připadá jako zajímavý i proto, že jeho prostřednictvím lze vyhmátnout reálné potřeby regionu a účinně je řešit,« konstatoval Petr Tomášek.
PENÍZE JSOU VŽDY DOBRÝ SLUHA
»Nepochybně existuje mnoho témat, která si zaslouží společná řešení v rámci meziobecní spolupráce,« poznamenal Eduard Kavala. »Jenže nebudou-li tyto snahy podloženy i možností dosáhnout na peníze, aby se společná řešení společných problémů mohla uskutečnit, minou se účinkem.« Předseda Spolku pro obnovu venkova v té souvislosti poukázal na zkušenosti z Francie. Podle jeho slov jsou tam obce motivovány k řešení společných problémů zásadou, formulovanou státem: Spojte se a budete mít větší peníze - získáte větší díl z objemu finančních prostředků určených pro rozvoj daného území. Eduard Kavala připojil i vlastní zkušenost ze země galského kohouta: Devět obcí, z nichž v každé kvůli demografickému vývoji by zůstala pouze malotřídka, se dalo dohromady a žáci ze všech z nich se střídavě, vždy týden co týden s podporou státu včetně dopravy společně učí v jedné z těchto škol. Poznávají tak i další obce ve svém okolí a jejich obyvatele a prohlubují už od dětství svou sounáležitost s regionem. Naopak chce-li si obec ponechat velkou, méně využitou školu, stát jí na to kývne, avšak s tím, že se tak rozhodla sama a finančně ji nepodpoří.
»Česká praxe je ovšem zcela jiná. Peníze, které by měly jít do území, se obcím stále někdo snaží uzmout. Jednou je to stát, podruhé krajská samospráva,« dodal Eduard Kavala s tím, že v Bělotíně se o vstupu do projektu SMO už rozhodli a nyní pro něj chtějí získat další obce. »Ale musíme mít pádné argumenty, že zapojením do projektu nebudou tratit,« dodal Eduard Kavala.
Podle jeho názoru by nebylo od věci přidat do rozpočtového určení daní (RUD) zhruba stejnou sumu, o niž bylo RUD naposledy navýšeno, a účelově ji určit na sociální služby v obcích. Ostatně kdo jiný tyto služby zajistí či jejich kvalitu ohlídá lépe než obec? A bylo by na obci, rozhodne-li se za tyto peníze vybudovat DPS. Nebo rozdá-li je v zájmu podpory mezigeneračních vztahů lidem, kteří se trvale a svědomitě starají o své staré rodiče.
PROJEKT SMO NENÍ RIVALEM MAS
Jan Florian v diskusi připomněl, že ne vždy správní území ORP musí být ideálně totožné s územím mikroregionu. Leckdy ve správním území ORP působí i dva nebo dokonce tři mikroregiony. Zároveň je nutno počítat s tím, že místní akční skupiny (MAS) často působí až na zhruba 70 % správního území ORP. Člen předsednictva SPOV navázal i na slova Eduarda Kavaly, když připomněl, že není problém MAS nebo mikroregiony do projektu zapojit - hlavně když to do území přinese peníze. »Což samozřejmě není nic špatného,« konstatoval Jan Florian.
Jak dále upozornil, MAS fungují na základě komunitního plánování, přičemž si pro své projekty vybírají především některé nosné neuralgické body v regionu. Nemají však ambice - a ani to nevyplývá z jejich poslání, aby řešily komplexní rozvoj území. Výhodu projektu SMO vidí Jan Florian v tom, že během jeho trvání do konce června 2015 díky takto nastavené meziobecní spolupráci vznikne bohatá datová základna, umožňující aktualizovat strategii rozvoje území, zpracovanou MAS. Obce spolupracující v regionu si upevní i své společné sebevědomí. »Určitě bych nestavěl proti sobě MAS a obce, které vstoupily do projektu meziobecní spolupráce. Obě tyto strany se mohou navzájem dobře doplňovat a také podporovat,« uvedl Jan Florian.
STRANOU NEJSOU ANI AGLOMERACE
Na jeho slova navázal Marek Jetmar. »Kromě tří povinných témat jsme dali možnost výběru dalších dvou tří témat. Pro SMO bude velmi zajímavé zjistit, po kterých z volitelných témat obce sáhnou nejčastěji a z jakých důvodů - a v čem tedy spatřují další potenciál meziobecní spolupráce v širším území,« prohlásil vedoucí odborného týmu projektu SMO. Připomněl i to, že projekt doplňkově reaguje také na témata, jež jsou vlastní regionální politice. Třeba na spolupráci v rámci aglomerací, tedy na jednu z dimenzí kohezní politiky. »Ve spolupráci jádra s okolními partnery a jejich vzájemném funkčním propojení se totiž skrývá nemalý potenciál pro identifikaci rozvojových potřeb velkých měst a okolních obcí,« dodal Marek Jetmar.
SOCIÁLNÍ OBLAST I ŠKOLSTVÍ
Markéta Dvořáková ocenila, že meziobecní spolupráce má vést k hledání společných řešení v takových oblastech v rámci samostatné působnosti, jako jsou i sociální služby. »V MAS Brdy-Vltava už od zhruba roku 2006 plánujeme sociální služby pro celý mikroregion, tedy pro 29 obcí. ORP nám kvůli své přetíženosti dalšími úkoly tuto roli ráda přenechala. V MAS je řada pracovních skupin, jednou z nich je i skupina pro oblast bydlení či jiná pro sociální inovace. Díky tomu jsme například srovnali systémy sociálního bydlení v jednotlivých členských obcích mikroregionu. Na našem území nenajdete žádnou sociálně vyloučenou lokalitu. Ovšem je tu dětský domov i azylový dům. Pro jeho klienty je klíčové dostupné bydlení, což ovšem předpokládá, aby měli určitý pravidelný finanční příjem. Proto jsme vytvořili pracovní četu, která týden co týden rotuje mezi členskými obcemi a pomáhá tam s úklidem veřejných prostranství. V rámci sociálních inovací byl založen sociální fond mikroregionu, protože v sociální sféře existují služby, jež si každý klient koupit nemůže. Osobně vidím velké možnosti projektu SMO právě v tom, že pomůže vytipovat další slabá místa v systému »zadavatel služby - její poskytovatel - její příjemce«, pomůže doplňovat i sociální fond mikroregionu a lépe umožní veškeré tyto činnosti "šít na míru" reálně poznaným potřebám regionu a vtiskovat těmto službám regionální rozměr.«
Podobně by se podle Markéty Dvořákové díky projektu SMO mohla zlepšit i situace v základním školství. »Dokud existovaly okresní úřady - a v návaznosti na ně i školské úřady, nebyl problém třeba s informovaností o dalším vzdělávání pedagogů. V našem mikroregionu věnujeme značnou pozornost inkluzi dětí se specifickými vzdělávacími potřebami. Jenže shánějte k tomu informace a podporu! V zastupitelstvu obce - není-li jeho členem učitel, příliš nepochodíte. ORP zase vůči školství ve svém správním obvodu řeší pouze statistiku a vykazování. A kraj? Nu, ten je příliš daleko a jsme mimo jeho rozlišovací schopnosti! Jinak řečeno, základnímu školství na venkově chybí ještě jeden užitečný level, po němž pláčou snad všichni ředitelé škol.«
JAK PŘIDAT UČITELŮM NA PLATECH
»Od zrušení školských úřadů skutečně nikdo základní školství neřídí. To je i naše zkušenost v mikroregionu Radbuza na západě Čech,« souhlasil Libor Picka. »Metodicky školy sice vede ministerstvo. Jenže k tomu fakticky nemá žádné pravomoci. Kraj se zase věnuje jen vlastnímu střednímu a učňovskému školství. Nakonec základní školu de facto řídí starosta - ale jen tu "svou". Tak se stává, že se v jedné obci u tamní školy vybuduje za nemalé peníze - ovšemže s využitím dotací, nová jídelna. Podobná školní jídelna však téměř současně vznikne i v další obci, jen o tři kilometry dál. A když už se někde zrodí idea zefektivnit venkovské školství a sloučit dvě tři školy do jediné - a osvícení starostové to přijmou a pochopí to i rodiče, vzbouří se učitelé. Nechce se jim totiž dojíždět přes kopec do školy v sousední obci. Přitom v obcích najdete třeba "matikáře", který je naštvaný jen proto, že v malé škole musí učit i dějepis. Ve sloučené škole by se však věnoval pouze předmětům, na něž má aprobaci.«
Libor Picka připomněl, že škola v jeho obci je česko-německá s pravidelnou výukou němčiny. »Do Německa je to od nás kousek, máme tam partnery a známe i tamní školský model,« řekl starosta Bělé nad Radbuzou. »V Německu určuje stát, ve které obci škola nebude vůbec, ve které bude fungovat jen první stupeň a ve které plnohodnotná škola s 1. až 9. ročníkem. U našich západních sousedů dobře vědí - a měli bychom to vědět také u nás, že je levnější převést buď žáky, nebo učitele. V Česku však i v sousedních, velmi blízkých obcích bývají samostatné školy, leč často s nižším stavem žáků, Je skutečně problém tyto školy sloučit v jednu? A přitom výuku v obcích ponechat - pravda, s určitými úpravami respektujícími místní situaci, přičemž by se i snáze mohlo vyhovět ministerstvu s jeho "normovanými" třídami? Ovšem za předpokladu, že učitel bude v pondělí učit v jedné obci, v úterý v další atd. Vždyť by tak nakonec učil opravdu celých 22 hodin svého úvazku a reálně by si přišel na 30-35 tisíc korun hrubého měsíčně, což je přece snem většiny učitelů! Jenže jakmile tohle někde veřejně navrhnete, jste za černou ovci. Přitom je tohle způsob, jak učitelům reálně přidat na platech. A nebylo by to tak jako dnes, kdy se "říďa" naší školy s každou změnou na ministerstvi strachuje: "Jen aby nám nepřidali na platech!" protože když někdo z Prahy nařídí "přidání" na platech učitelů, zpravidla to skončí tím, že většině z nich platy klesnou.«
Libor Picka proto s projektem SMO spojuje naději, že prostřednictvím meziobecní spolupráce si starostové lépe uvědomí skutečné priority rozvoje daného území a zvolí také správné nástroje k jejich prosazení. Zobecněné výstupy z projektu by navíc měly přesvědčit i politiky v centru o tom, co český venkov skutečně potřebuje.
PENÍZE? NAPŘED ARGUMENTY...
»Pan starosta Picka to dobře vystihl,« konstatovala Ingrid Štegmannová. »Chci upozornit ještě na to, že data v rámci projektu budou k dispozici - když ne ze 100 %, tak alespoň z 90 % území ČR. A to je i odpověď na otázku, proč v projektu bylo jako územní jednotka zvoleno území správního obvodu ORP. Protože na žádnou jinou vhodnější skladebnou jednotku, která by umožnila i porovnávání jednotlivých území mezi sebou, jsme zkrátka nepřišli... Chtěla bych však navázat i na pana předsedu Kavalu, který zdůrazňoval význam finanční motivace pro vstup obcí do projektu už od jeho začátku. Obávám se, že bez solidní a pádné argumentace, kterou však získáme až s vyhodnocením uvedených dat za celou republiku, nebudeme moci politiky v centru o dalších penězích pro rozvoj území dostatečně přesvědčit.
»Naprosto rozumím apelům na to, že tento pilotní projekt SMO by měl obcím garantovat i peníze pro další rozvoj území,« uvedl Jaromír Jech. »Nyní jsou jisté peníze, vložené do projektu z OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Tyto zdroje umožní, aby po dva roky v úrovni správních obvodů 205 ORP za metodické podpory SMO fungovalo odborné a administrativní zázemí a mohli se v každém z těchto obvodů zaměstnat i čtyři odborníci, kteří budou definovat problémy rozvoje daného území a řešit je,« vysvětlil ředitel Kanceláře SMO ČR pro projekty a vzdělávání.
A pokračoval: »Není důležité, zda se k tomu jako nejvhodnější nástroj využije MAS, DSO nebo ponechá-li se řešení výlučně na bedrech obcí spolupracujících v projektu. Chci však zdůraznit, že projekt Podpora meziobecní spolupráce - na rozdíl od mnoha jiných, zpracovala Kancelář SMO ve spolupráci se starosty aktivními ve Svazu. Projekt skončí v polovině roku 2015, přičemž jeho výstupem by se měly stát ucelené materiály za jednotlivá území. Ty budou podkladem pro diskusi zástupců obcí, jak řešit například už vzpomenutou dostupnost základních škol nebo sociálních služeb v území, A jak uvedla kolegyně Štegmannová, stanou se i argumentačním východiskem pro vyjednávání v centru o efektivnější - už i finanční podpoře rozvoje území.«
Jaromír Jech však také upozornil na holý fakt, že již od roku 2020 Česká republika nebude moci počítat s masivním přílivem evropských peněz jako dosud. S ukončením příštího programovacího období EU se i obce a města budou muset spoléhat především na vlastní zdroje, a to i při rozvoji území. Výstupy projektu musí sloužit jako hodnověrné argumenty pro legislativní změny, a to i pro získání financí na podporu meziobecní spolupráce.
NEVYJASNĚNOST KOMPETENCÍ OBCÍ A STÁTU HLAVNĚ VE ŠKOLSTVÍ
Model meziobecní spolupráce, jak jej uvádí do života SMO, musí nejen vycházet z reálných potřeb daného území. Ale musí být i rozvíjen výlučně na bázi dobrovolnosti. V diskusi na to poukázala Marie Kostruhová. »Ostatně už ze samotné české legislativy by nějaké donucování k této spolupráci nebylo ani možné,« vysvětlila ředitelka odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra ČR. Doporučila, aby projekt také pomohl vyjasnit kde končí kompetence státu a kde již začínají kompetence samosprávy. »Tato neujasněnost je především zřetelná v již zmíněném základním školství,« doplnila Marie Kostruhová. »Starosta se tak chtě nechtě zabývá třeba tím, zda paní ředitelka oprávněně udělila ředitelskou důtku nebo má-li v rámci konkurzního řízení vybraný ředitel školy skutečně správnou odbornost. Naopak starosta neřeší to, co se od samosprávy ve vztahu k jí zřizované škole očekává. Ostatně starosta nemůže příliš spoléhat ani na stát, který by však ve škole měl hledat východiska u problémů vyžadujících věcnou odbornost,« připomněla Marie Kostruhová.
Apelovala i na co největší srozumitelnost projektu. Bude-li mít projekt jasnou vizi i konkrétní cíle, které starostové pochopí, pak se do projektu jistě zapojí velká skupina obcí. »Starostové totiž mají upřímný zájem své problémy aktivně řešit,« dodala Marie Kostruhová.
A připojila zajímavou myšlenku: Když existuje příspěvek na výkon státní správy, nemohl by se zavést také příspěvek na výkon samostatné působnosti, jímž by stát cíleně podpořil meziobecní spolupráci?
MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE À LA FRANCOUZSKÝ MODEL
»Jsem velmi rád, že jsme tomuto kulatému stolu dali možná poněkud provokativní podtitul: Dobrovolné svazky obcí - začátek konce, nebo konec začátku?,« uvedl Jiří Hužera. Zároveň ocenil, že i diskuse prokázala, že forma meziobecní spolupráce prostřednictvím dobrovolného svazku obcí se nepřežila, ale že na pozadí právě zahájeného projektu Podpora meziobecní spolupráce může dostat nové impulsy a ve svých důsledcích vést i k vyšší, strukturovanější formě meziobecní spolupráce v území správního obvodu ORP.
»Naší snahou v průběhu realizace projektu bude spoluvytvářet příznívé podmínky a poskytovat i odbornou metodickou pomoc pro prohlubování institucionální spolupráce obcí v území OPR s vizí, že po skončení projektu bude dokončen tento nastartovaný proces a nově vznikající (či transformované stávající) dobrovolné svazky obcí v území ORP se svou funkcí a významem pro regionální rozvoj celého území ORP přiblíží našemu, i v této besedě připomenutému francouzskému vzoru,« uzavřel Jiří Hužera.
Projekt Podpora meziobecní spolupráce
Základní informace o projektu:
- je plně hrazen ze zdrojů OP Lidské zdroje a zaměstnanost;
- zapojit se do něj mohou i obce a města, která nejsou členy SMO;
- projekt trvá od 1. 5. 2013 do 30. 6. 2015;
- přímá finanční podpora do jednotlivých území je až 2,5 mil. Kč.
Prostřednictvím projektu:
- budou podpořeni starostové, kteří přispějí k porozumění a sounáležitosti mezi obcemi;
- ve spolupráci s konkrétní obcí, nebo již existujícím dobrovolným svazkem obcí budou zaměstnány týmy, jež budou připravovat podmínky pro budoucí meziobecní spolupráci na základě rozhodnutí volených představitelů daného území;
- bude zmapována situace v území, což přispěje k hledání společných řešení v povinných oblastech, řešených v rámci samostatné působnosti obcí. Jimi jsou: předškolní výchova a základní školství; odpadové hospodářství a sociální služby. Lze se zapojit do společných řešení i ve volitelných oblastech, jejichž řešení obce v území preferují.
Projektem placený čtyřčlenný tým:
- působí ve smluvní obci či stávajícím DSO;
- je zaměstnán smluvní obcí nebo již existujícím dobrovolným svazkem obcí, přičemž je na vůli zaměstnavatele, zda najme nové lidi, či využije-li stávající zaměstnance jak z obcí, tak např. i z MAS;
- bude plnit úkoly vyplývající ze smluvního vztahu mezi Svazem a obcí, na základě pokynů ze strany realizačního týmu projektu;
- je obsazen pozicemi: koordinátor meziobecní spolupráce v území, pracovník pro tvorbu analýz a strategií, tematický expert pro volitelnou oblast a asistent.
Projekt podporuje silné osobnosti v území - motivující starosty:
Dva starostové, jeden za obec a druhý za město, budou garanty projektu v daném území.
Podrobněji o projektu na www.obcesobe.cz.
ZDROJ: SMO ČR
Co také zaznělo v diskusi u kulatého stolu
Model meziobecní spolupráce, jak jej uvádí do života SMO, musí nejen vycházet z reálných potřeb daného území. Ale musí být i rozvíjen výlučně na bázi dobrovolnosti.
Projekt Podpora meziobecní spolupráce zpracovala Kancelář SMO ve spolupráci se starosty aktivními ve Svazu. Projekt skončí v polovině roku 2015, přičemž jeho výstupem by se měly stát ucelené materiály za jednotlivá území. Ty budou podkladem pro diskusi zástupců obcí, jak řešit například už vzpomenutou dostupnost základních škol nebo sociálních služeb v území.
Proč v projektu bylo jako územní jednotka zvoleno území správního obvodu ORP? Protože na žádnou jinou vhodnější skladebnou jednotku, která by umožnila i porovnávání jednotlivých území mezi sebou, jsme zkrátka nepřišli.
Nebylo od věci přidat do RUD zhruba stejnou sumu, o niž bylo naposledy navýšeno, a účelově ji určit na sociální služby v obcích. A bylo by na zastupitelstvu, rozhodne-li se za tyto peníze vybudovat DPS. Nebo rozdá-li je v zájmu podpory mezigeneračních vztahů lidem, kteří se trvale a svědomitě starají o své staré rodiče.
Když existuje příspěvek na výkon státní správy, nenohl by se zavést také příspěvek na výkon samostatné působnosti, jímž by stát cíleně podpořil meziobecní spolupráci?
