Obec obdržela od jednoho občana žádost o informace podle zákona č. 106. Jakým způsobem bychom měli postupovat, nechceme-li informace požadované v žádosti poskytnout? Obdrží-li povinný subjekt (obec) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále...
Obec obdržela od jednoho občana žádost o informace podle zákona č. 106. Jakým způsobem bychom měli postupovat, nechceme-li informace požadované v žádosti poskytnout?
Obdrží-li povinný subjekt (obec) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 106), žádost o informaci, které nehodlá vyhovět, postupuje podle § 15 zákona tak, že žádost o informace ve lhůtě stanovené pro vyřízení žádosti odmítne, s výjimkou případů, kdy žádost odloží (z důvodu nedostatku působnosti, nedoplnění žádosti o potřebné údaje o žadateli). O odmítnutí žádosti se vydává rozhodnutí; rozhodnutí se vydává rovněž v případě, že povinný subjekt žádosti nevyhoví pouze zčásti (ve zbytku žádosti informace poskytne, příp. žádost odloží). Rozhodnutí zpravidla vydává obecní úřad.
Z dotazu bohužel nevyplývá, z jakého konkrétního důvodu nemá být v tomto případě informace poskytnuta (žádosti vyhověno). Zákon č. 106 stanoví celou řadu důvodů pro odmítnutí žádosti, které jsou relevantní ve vztahu k obci jako povinnému subjektu (ochrana osobnosti a osobních údajů, ochrana obchodního tajemství, ochrana informací, které povinný subjekt získal od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní činnosti, žadatelé ani přes výzvu neupřesnili ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy svou žádost aj.). Je třeba zdůraznit, že důvod odmítnutí žádosti musí být v rozhodnutí vždy specifikován a řádně odůvodněn.
Podle § 20 odst. 4 zákona č. 106 se pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti použijí ustanovení správního řádu; to znamená, že rozhodnutí je správním rozhodnutím a plně se na něj vztahují ustanovení správního řádu. Rozhodnutí se vyhotovuje písemně a musí obsahovat náležitosti podle § 68 a 69 správního řádu.
Ve výroku rozhodnutí se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno (konkrétní zákonné ustanovení, podle kterého je žádost odmítána, tzn. § 15 odst. 1 zákona č. 106 ve spojení s příslušným ustanovením tohoto, příp. zvláštního zákona upravujícím konkrétní důvod odmítnutí žádosti) a označení účastníků podle § 27 odst. 1 správního řádu (účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se identifikují jménem a příjmením, datem narození, místem trvalého pobytu; účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem).
V odůvodnění rozhodnutí se uvedou důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se povinný subjekt řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, tzn. v odůvodnění rozhodnutí je třeba náležitě aplikaci konkrétního důvodu odmítnutí žádosti odůvodnit. Absence dostatečného odůvodnění zpravidla znamená nepřezkoumatelnost rozhodnutí v odvolacím řízení nadřízeným orgánem. Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů ochrany obchodního tajemství podle § 9 nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 106, musí být v odůvodnění rozhodnutí dále uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství, resp. majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektu známa.
V poučení se uvede, v jaké lhůtě se odvolání podává a od kterého dne se tato lhůta počítá (do 15 dnů od doručení rozhodnutí), který správní orgán o odvolání rozhoduje (ve vztahu k rozhodnutím obcí krajský úřad) a u kterého správního orgánu se odvolání podává (obecní úřad).
Při doručování rozhodnutí se postupuje podle § 72 správního řádu, tzn. stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se doručuje účastníkům řízení (žadateli o informace) do vlastních rukou.
Mgr. PAVLA SAMKOVÁ
právnička
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
So we are now trying this website for free fire cheats as we need them for coins and diamonds.