Centrální mlatová plocha se sochou a kašnou. Kombinace různých dlažeb, mozaiky z žulových kostek a štípaného kamene, pítka, lavičky, odpadkové koše, ukazatele. Moderní prvky citlivě podtrhují historické centrum malého města. Řešení prostoru je jasné, přehledné, dává smysl. Vítejte ve Mšeně na Kokořínsku.
Donedávna se příliš neodlišovalo od jiných měst podobného významu a velikosti (zhruba 2100 obyv.). Centrum, tedy široká Masarykova ulice - místními označovaná jako »dolní náměstí«, spolu s centrálním náměstím Míru - »horním«, bylo ještě před pár lety klasickou ukázkou historického dědictví minulého režimu, který vyznával levná, rychlá řešení a s estetikou si příliš hlavu nelámal. Novodobé zásahy po roce 1989, snad pro nedostatek elánu, fantazie a peněz, pokračovaly v podobném duchu.
Široké silnice a úzké chodníky, poničené povrchy z asfaltu a zámkové dlažby, nejasně definovaná plocha pro parkování, pár nehostinných laviček. Oprýskané historické sousoší utopené v porostu vzrostlých dřevin, převážně jehličnanů. Nepřehlednost náměstí a komplikovaná dopravní situace daná prudkou zatáčkou přímo v centru. To bylo Mšeno ještě v roce 2010.
Dnes město vypadá jinak. Jak říká starosta Ing. Martin Mach, to, že je s náměstím nutné něco dělat, věděli zastupitelé už dlouho. Revitalizaci městského jádra však nakonec nevědomky odstartoval Středočeský kraj, když se rozhodl (i na základě požadavků města) pro rekonstrukci silnice č. II/259, která prochází centrem Mšena.
RADNICE VZALA ŘEŠENÍ SITUACE V CENTRU DO VLASTNÍCH RUKOU
Rekonstrukci silnice město uvítalo. Nesouhlasilo však s navrhovaným necitlivým provedením, které komplikovanou dopravní situaci v centru řešilo bez většího rozmyslu a nápadu. Vedení města se proto domluvilo s krajem, že řešení centra včetně průtahu zajistí samo. To už však bylo jasné, že je nutná celková vize, koncepce řešení středové části města, která by mj. řekla i to, jak by měla úprava silnice vypadat. Stejně důležité bylo nalézt finanční zdroj, který by městu pomohl nákladnou opravu provést.
Nakonec se na pokrytí všech výdajů použilo více zdrojů a nemalou částku vložilo do oprav i město. Většina peněz pocházela z Regionálního operačního programu Střední Čechy.
Na projektu revitalizace centra Mšena pracoval tým architektů a krajinářů v sestavě Ing. arch. Marek Prchal, Ing. Markéta Pešičková a Ing. Jitka Trevisan. Jak říká krajinářská architektka Jitka Trevisan, hlavním cílem návrhu bylo vytvořit z náměstí prostor, který by měl potenciál stát se místem pobytu a setkávání místních obyvatel a zároveň splňoval požadavky kladené na reprezentativní centrum města.
PREFERENCE CHODCŮ PŘED VOZIDLY
Základem návrhu se stalo promyšlené provozní řešení území, které umožnilo snazší a bezpečnější pohyb chodců za současného zachování průjezdu motorových vozidel. »Především to znamenalo rozšířit chodníky, odstranit bariéry v podobě nerovných povrchů, jasně definovat plochy pro motorovou dopravu v pohybu i v klidu a celou plochu »dolního« a »horního« náměstí zpřehlednit,« dodává Jitka Trevisan. Důležitou součástí úprav se stalo i přesunutí sochy mistra Jana Husa, která stála na dopravně komplikovaném místě. Pamatovalo se také na stání a otáčení autobusů.
Centrální plocha náměstí byla vyčištěna od neperspektivní zeleně, historická socha dostala nový pískovcový podstavec, na základě historických podkladů byla na náměstí instalována kašna. Velkým přínosem bylo i uložení většiny sítí pod zem. Nové výsadby jsou tvořeny rámcem z lip tvarovaných tak, aby svými korunami nezakrývaly kulisu historických fasád náměstí. Důležité jsou i dřeviny na křižovatkách cest a kaštany, uvozující zmiňované sousoší; vstup do kostela uvozují dvě okrasné třešně.
Důraz se klade na detaily: Lavičky, odpadkové koše, pítka, osvětlení, ale i ukazatele a informační panely mají jednotný moderní ráz, který ovšem citlivě zapadá do historického rámce města. Různé typy dlažeb vymezují plochu silnice a plochu pro parkování. Před domy se střídají historicky doložené mozaiky. Na náměstí je vyvedena elektřina tak, aby se na mlatovém povrchu mohly konat slavnosti, trhy tak, jak tomu bývalo vždy v minulosti. Pamatovalo se i na možnost ukotvení vánočního stromečku.
»Řešení musí vhodně zapadat do malebného prostředí maloměsta a zároveň reagovat na potřeby současných obyvatel,« komentuje to Jitka Trevisan.
ZÁJEM OBYVATEL O DĚNÍ VE SVÉM MĚSTĚ VZROSTL
Zdaleka ne všichni obyvatelé byli a jsou s průběhem prací a konečnou podobou centra spokojeni. Emoce eskalovaly především při odstraňování vzrostlých dřevin a travnatého povrchu. Jak konstatuje starosta, ačkoliv měli místní občané možnost se k chystaným úpravám náměstí během jejich plánování vyjádřit na několika veřejných projednáních, málokdo však této příležitosti využil. »Lidé nebyli zvyklí se o dění ve městě aktivně zajímat. To se však, myslím, alespoň u nás, díky zkušenosti s náměstím v poslední době dost změnilo. A to je dobře,« míní starosta.
To, že konečná velkorysá úprava vzbuzuje kladné ohlasy u laické i odborné veřejnosti, je zásluhou cílevědomé a trpělivé práce vedení města, které přes velké problémy pokračovalo v započaté cestě až do úspěšně zvládnuté realizace.
A co starosta Martin Mach považuje za zásadní pro zvládnutí takto komplexního a komplikovaného projektu? »Než se přikročí ke shánění peněz a než začnou samotné práce, je důležité mít jasnou koncepci: Vědět, co se má udělat, jaké jsou varianty. A k vytyčenému cíli napnout všechny své síly,« vysvětluje.
»Nezbytné je také od první chvíle komunikovat se všemi zúčastněnými stranami. V případě Mšena, jehož centrum bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou, to kromě zástupců kraje a místních obyvatel byli i pracovníci Národního památkového ústavu. I když je to proces často zdlouhavý, náročný a bolestivý, pro úspěšný výsledek a dlouhodobé fungování projektu je naprosto nezbytný,« upozorňuje starosta. Za předpoklad úspěchu považuje vypracování důkladné projektové dokumentace a výběr spolehlivé realizační firmy. »Kvalitně zpracovaná prováděcí dokumentace ušetřila Mšenu hodně starostí i nemálo výdajů,« uzavírá Martin Mach.
Za projekt Revitalizace městského jádra ve Mšeně město letos v září obdrželo Cenu Moderní obce udělovanou v rámci soutěže Cesty městy.
MAGDALENA SMETANOVÁ
EVA JENÍKOVÁ
in-site, atelier zahradní a krajinářské architektury
Základní fakta o projektu
Název: Revitalizace městského jádra ve Mšeně
Místo: Mšeno, Středočeský kraj
Rozloha revitalizovaného území: 8602 m2
Projektová příprava: 2008-2010
Začátek a konec realizace stavby: 6/2011 a 6/2012
Celkové náklady: 36 mil. Kč
Finanční zdroje:
- město s využitím EU dotace (ROP Střední Čechy): dotace zhruba 55 % (25 mil. Kč)
- Středočeský kraj s využitím EU dotace (ROP Střední Čechy): dotace zhruba 90 % (8 mil. Kč) - průtahy silnic II. a III. třídy
- Vodárny Kladno - Mělník, a. s.: 3. mil. Kč (vlastní zdroje) - obnova vodovodních řadů
ZDROJ: AUTORKY
Chtěli jsme centru Mšena vrátit jeho společenskou funkci, říká architekt Marek Prchal
Hlavním motem projektu byla od samotného počátku především celková regenerace - či spíše "rehabilitace" dvou nejvýznamnějších městských veřejných prostorů, tedy náměstí Míru a Masarykovy ulice,« konstatuje Ing. arch. Marek Prchal, který spolu s Ing. Markétou Pešičkovou a Ing. Jitkou Trevisan byl autorem projektu.
»Chtěli jsme tomuto urbanisticky cennému území vrátit jeho ztracenou společenskou funkci, neboť motorová doprava tam pro sebe pohltila maximum možných ploch a prakticky nebylo možné využívat náměstí jinak než pro průjezd či parkování aut,« poznamenává dále. »Lidé byli naopak nuceni využívat minimalizované chodníky podél budov. Veřejné prostranství, kde by se jich mohlo sejít více najednou, zcela chybělo.«
Autoři projektu navrhli řadu kroků. Nejdůležitějším z nich byla preference chodců před automobily. Hledali řešení, které by chodcům umožnilo využívat co největší možnou plochu, aniž by to zásadně omezilo stávající dopravní řešení. »Nikoliv tedy minimalizovat plochy pro dopravu, nýbrž nalézt kompromis, který úpravou poměrů ploch mnohonásobně zlepší průchodnost a společenskou využitelnost daného území,« připomíná Marek Prchal. Neméně podstatné však například bylo i založení nového kompozičního celku veřejné zeleně a kompletní obnova městského mobiliáře.
Tři příklady
Příkladem vyvažování ploch mezi pěší a motorovou dopravou může být vyřešení prostoru před vstupem do radnice. Dříve tudy, pouhé dva metry od průčelí budovy, vedl koridor krajské silnice. Silnice široká 10,5 m dělila předprostor radnice od parčíku uprostřed náměstí, kde však chodci mohli využívat pouze úzký chodníček napříč parkem či po jeho obvodu. Jakmile z budovy radnice vyšli ven například svatebčané, byl problém, aby se hned vzápětí neocitli na vozovce, neřkuli aby se měli kde společně v centru nechat vyfotografovat. Optimalizací šířky vozovky průtahu a jeho mírným odsunutím se rozšířilo prostranství před radnicí a vybudováním bezbariérového přechodu pro chodce lépe zpřístupnil středový ostrov.
Architekt připomíná i úpravu v prostoru mezi náměstím a Masarykovou ulicí. Tam byl přesunut pomník mistra Jana Husa, který původně stál uprostřed chaotické křižovatky. Zvýšila se tak bezpečnost provozu na krajské silnici a podstatně rozšířila pěší plocha okolo pomníku.
A do třetice: Úprava plochy před hlavním vstupem do kostela sv. Martina v Masarykově ulici. Původně tam parkovala auta ve dvou řadách vedle sebe až téměř ke schodišti pro vstup do kostela. Autoři projektu nechali upravit šířku chodníku podél domů tak, aby nově bylo možné parkovat už jen v jedné řadě a ze vzdálenějších pohledů zůstala zachována přímá pohledová vazba na vstup do kostela. Vlastní pěší prostor před vstupem byl značně rozšířen a doplněn výsadbami nových stromů, které v budoucnu dotvoří komorní atmosféru tohoto klidného místa.
Detaily, které zaujmou
Ve Mšeně snad každého návštěvníka určitě zaujme centrální ostrov náměstí, který dostal podobu pískovcové mlatové plochy, stejně jako třeba drobné kamenné mozaiky se střídajícími se vzory ve vícebarevném provedení před jednotlivými domy, zatímco průjezdná komunikace je vydlážděna žulovými kostkami. »Tyto detaily jsou "základními kameny" každého veřejného prostoru,« říká architekt. »Celková prostorová kompozice je bezesporu důležitá. Ale zmiňované detaily teprve tvoří konkrétní pocit, jedinečný zážitek z konkrétního místa. Byli jsme vedeni snahou nabídnout lidem vlídné prostředí, "písečný" ostrov klidu v "moři" dlažby. Realizace dlažeb vychází do značné míry z dochovaných historických fotografií, kde byl zdokumentován ojedinělý princip střídání vzorů před jednotlivými domy. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem byly zčásti rekonstruovány původní vzory a zčásti doplněny vzory nově navrženými.«
K umocnění prožitku přispívají také různé varianty nasvícení středu města a silnic. Tak třeba pískovcový mlatový ostrov je nasvícen teplejším žlutým, vozovka naopak studenějším bílým světlem.
Revitalizace městského jádra byla dokončena loni v červnu, a má tedy za sebou už i dvě hlavní turistické sezony. Jak dopadl test projektu z pohledu návštěvníků města? »Jako každá "novota" i naše realizace se teprve učí postupně žít,« odpovídá Marek Prchal. »V rámci projektu jsme provedli i razantní změnu vedení turistických tras na území města. Cílem bylo přivést návštěvníky do jeho srdce města - a tento záměr se, myslím, zdařil. Centrum dnes nabízí návštěvníkům zcela nové zážitky, jako kašnu a odpočinkové prostranství kolem ní. Z aktivního využívání centra návštěvníky plynou drobné požadavky na dílčí úpravy, např. v podobě doplnění mobiliáře o nové stojany na kola v centrální části náměstí.
Spolupráce architekta, radnice a zhotovitele
V čem při projektech tohoto druhu má spočívat spolupráce architekta s radnicí a zhotovitelskou firmou? A jak to probíhalo ve Mšeně? ptáme se závěrem.
»Osobně cítím hlavní úkol architekta v tom, aby dokázal pomoci radnici uskutečnit myšlenku, pro niž se rozhodla,« odpovídá Marek Prchal. »Srovnáme-li původní architektonickou studii s výslednou realizací, pak je jisté, že toho lze dosáhnout. Zde bych rád řekl, že si nesmírně cením důvěry ve mě vložené ze strany investora! Po celou dobu realizace díla jsem se na oplátku snažil naplňovat odsouhlasené řešení, i když to vždy nebylo jednoduché. Výsledek však podle mého názoru hovoří jasně, přičemž je patrné, že zde bylo dosaženo souladu. Po řadě kompromisů se vyhovělo požadavkům všech tří zúčastněných stran - města coby investora, autorů projektu i zhotovitele díla. Největší díky jistě patří panu starostovi Martinu Machovi za jeho nezměřitelnou trpělivost při realizaci a stavební firmě za konečný výsledek.«
/rš/
Centrální prostor náměstí dostal podobu pískovcové mlatové plochy.
FOTO: ATELIER IN-SITE
V rámci rekonstrukce náměstí byly přesunuty rozcestníky a vedení turistických tras městem.
FOTO: ATELIER IN-SITE
Na základě detailní historické rešerše se na náměstí vrátila kašna, a to jako tradiční vodní prvek v moderní podobě.
FOTO: JIŘÍ ŘÍHA
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
[…] vypůjčili ilustrační foto? Nápovědou budiž, že jde o středočeské město, které zvládlo rekonstrukci náměstí na […]