Tlak na úspory, zejména ty za energie se zvyšuje. Hlavním motivem úspor zůstává růst cen, ale posiluje i odpovědný přístup k životnímu prostředí. Obce mají řadu zkušeností zejména na poli zateplování. Co třeba využít při něm slámu?
Tepelná a akustická izolace, zdravé vnitřní prostředí, snadná recyklace, podpora lokální ekonomiky a cenová dostupnost patří k hlavním přínosům slámy coby stavebního materiálu. Povídali jsme si o ní s Ing. Danielem Grmelou, který se zaměřuje na nízkoenergetické domy z přírodních materiálů.
Jakým způsobem se sláma z konstrukčního hlediska využívá?
Sláma je buď nosná, tzn. že balíky slámy nesou tíhu stropu a střechy samy, nebo tu tíhu nese jiná konstrukce - skeletová, či zděná. V obou případech plní sláma také funkci tepelné izolace.
Nosná sláma může být z malých či velkých balíků. Stavění z velkých balíků je snazší, protože stěna je širší, balíky jsou hustější a výsledkem je větší stabilita. Třetí konstrukční způsob, hybridní, kombinuje lehký skelet a nosnou slámu. Balíky slámy staticky spolupůsobí s dřevěnou konstrukcí.
Chceme-li slámu využít při zateplení objektu, nejjednodušší způsob je přikotvit ji na fasádu konzolkami ze střešních latí a obdélníků OSB desek. Mezi ně se naskládají balíky a následně se zaklopí dřevovláknitou deskou, na kterou přijde konvenční tenkovrstvá omítka s perlinkou. Při zateplení slámou je třeba myslet na to, že se jím půdorys objektu o dost zvětší, což může být problém např. kvůli chodníku.
Důležité je dále zabezpečit, aby vše bylo kryté přesahy střechy, protože římsy často nemají tak velké vyložení.
Stavějí se ze slámy také příčky?
Vnitřní příčky z balíků slámy by byly zbytečně silné. Slámu lze ke stavbě příček dobře využít v podobě slaměné řezanky.Tu snadno připravíme i ve velkém množství pomocí větší travní sekačky. Směs slaměné řezanky s hlínou se ve formě husté malty aplikuje na subtilní dřevěný rošt z latí či proutí. Po vyschnutí je výsledek po všech stránkách srovnatelný se stěnou vyzděnou z nepálených hliněných cihel - taková příčka je dostatečně tuhá, akumuluje teplo a vlhkost a akusticky izoluje. Pokud má příčka izolovat i tepelně, využije se volná sláma jako výplň dvojitého dřevěného roštu s jinak stejnou konstrukcí.
Po zaschnutí a ztvrdnutí lze na stěny položit obklad, hliněnou omítku, či jakýkoliv nátěr, hrubou omítku lze příp. uhladit tak, aby zůstala jako pohledová.
S jakým množstvím slámy je při stavbě třeba počítat a kolik stojí balík slámy?
Na běžný domek (např. 120-150 m2) se spotřebuje asi 1500-1800 balíků, včetně rezervy, počítáme-li se (sedlovou) střechou, stěnami a podlahou. Asi 400 balíků spotřebujeme na slaměné stěny, 800 když to bude podlaha a stěny, 1200 balíků, bude-li střecha pultová.
Cena za malý balík slámy se pohybuje v rozmezí 15-40 korun, velký stojí kolem 300 korun. Je však potřeba připočíst ještě cenu za dopravu.
Jak je to s rozvody elektra a vody?
U každého nízkoenergetického nebo pasivního domu je lépe vést rozvody po vnitřních příčkách, aby se nedělaly prostupy do stěn a nenarušila se vzduchotěsná obálka budovy. Ale i když je vzduchotěsná, je páropropustná, dům tzv. dýchá přes tu hliněnou či vápennou omítku. Zásuvky, vypínače ani baterie pokud možno na obvodové stěny neosazujeme.
Je-li to přece jenom nutné, mohou být rozvody schované buď v předstěně anebo je zapustíme přímo do silné hliněné omítky na slámě. (Např. pro silnější kanalizační trubku lze vyříznout elektrickou pilou do slámy drážku, omítnout ji a vše pak zaomítnout.)
A pokud jde o vytápění, jaké zvolit?
Slaměný objekt lze vytápět podlahovým topením, ústředním topením, krbem... Avšak konceptu domu z místních či přírodních materiálů nejvíc odpovídá, když v něm žádné tepelné rozvody nemusí být. Ale s tím je třeba počítat už v architektonické studii. Pro daný typ obydlí jsou ideální těžká akumulační sálavá kamna (např. finská).
Kolik podlaží slaměné objekty mívají?
Nejčastěji se staví jednopodlažní objekty. Tvůrcem dosud nejvyššího, trojpodlažního domu z nosné slámy je švýcarský architekt Werner Schmidt, který se zabývá stavbami pasivních domů z velkých balíků slámy (www.atelierwernerschmidt.ch, pozn. red.).
Slouží tyto stavby i veřejným účelům?
V zahraničí např. k sociálnímu bydlení, k církevním účelům, jako infocentra apod. Z veřejných staveb u nás mohu zmínit např. mateřskou školu v Pitíně, při jejímž zateplení byla využita sláma. (Stalo se tak v rámci projektu Přírodní materiály a obnovitelné zdroje pro rozvoj pohraniční oblasti, jenž byl v letech 2008-2009 spolufinancován z Programu přeshraniční spolupráce ČR - Slovenská republika. Vedoucím partnerem projektu byl obecní úřad v Pitíně, pozn. red.)
Vyžadují slaměné domy zvláštní péči?
Konstrukce domu izolovaného slaměnými balíky je nutné, obdobně jako konstrukce jakékoli jiné stavby, chránit před působením vlhkosti běžnou údržbou střechy, okapů a případných drenáží okolo stavby.
V čem vidíte jejich hlavní přínos a naopak slabiny?
Největšími devízami jsou nízká potřeba energie na provoz (potřebu tepla na vytápění) i stavbu a recyklaci budov (tzv. zabudovaná energie). Výhodou je lokální dostupnost a tím dané nízké náklady spojené s dopravou, dále minimální ekologická stopa, snadná recyklovatelnost a dobrý pocit z využití 100% zdravého přírodního materiálu. Stavby jsou teplotně stabilní - v létě se tak snadno nepřehřejí, v zimě při přerušení vytápění vychládají pomalu.
Pozor je třeba dávat na vlhko a nepoužívat balíky, do nichž pršelo. Zmokne-li stoh slámy z boku, vítr jej zase vysuší, slámou voda nevzlíná. Dá se tedy využít i do koupelen a vlhčích prostor.
Obavy veřejnosti vzbuzuje hořlavost...
Zejména během stavby je třeba dávat pozor hlavně na volně ležící slámu, kterou je třeba uklízet. V konstrukcích není tolik kyslíku, který by podporoval hoření, a to je srovnatelné s masivním dřevem. Největší riziko je, dokud sláma není omítnuta a mezi balíky je volný vzduch. Poté, co sláma vyplní konstrukce, je dobré dát první vrstvu omítky.
A co se týká hlodavců?
Do hotového objektu myši zavítají ze stejných důvodů jako do jakéhokoliv jiného domu: za teplem, úkrytem a potravou. Je třeba vše ohlídat především při stavbě a skladování balíků slámy, aby si v nich neudělali hnízda a nepřekousali provázky, aby se sláma nemusela znovu vázat. Při skladování (např. ve stodole) je dobrým pomocníkem kočka.
A závěrem, zažíváme v souvislosti se zájmem o přírodní materiály ve stavebnictví, alespoň pokud jde o individuální výstavbu, jejich renesanci?
Materiály, jako dřevo, kámen, sláma, hlína či rákos lidé využívají od nepaměti. Asi polovina obyvatel planety žije v obydlích z nepálené hlíny. V současnosti zažívají přírodní stavební materiály návrat i v euroamerické kultuře. O jejich výhodách jsme už hovořili. Materiály jsou tradiční, ale technologie jsou nové - méně pracné a přizpůsobené požadavku na minimální energetickou náročnost staveb, jak při výrobě, tak při provozu.
Kde se dozvíte víc
Informace, inspirace, kurzy, výukové programy, a workshopy k využití přírodních materiálů, především slámy, při stavbě energeticky úsporných budov či snižování energetické náročnosti nabízí mezi jinými také web: www.slamak.info. Ten provozuje skupina volně sdružených živnostníků, projektantů, architektů, řemeslníků, studentů a dobrovolníků.
Domek v Ivanovicích na Hané (96 m2) vznikl recyklací původního domku z vepřovic (viz www.slamak.info/reference/#a1a-u1-jpg) v nový, nízkoenergetický dům, zateplený slaměnými balíky. Autoři projektu: Daniel Grmela a Lukáš Hejný, náklady: 1 mil. Kč, potřeba tepla na vytápění: 30 kWh/m2/rok, náklady na vytápění a ohřev vody: 5 tis. Kč/rok.
ILUSTRAČNÍ FOTO: WWW.SLAMAK.INFO
Daniel Grmela projektuje slaměné domy.
FOTO: ARCHIV DANIELA GRMELY
Obálka MŠ v Pitíně je zateplena slámou.
FOTO: ARCHIV OBCE PITÍN
