Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích ukládá obci povinnost zveřejnit záměr v případě pronájmu, výpůjčky, směny, darování nebo prodeje nemovitého majetku obce. Záměr se zveřejňuje na úřední desce obecního úřadu na dobu alespoň 15 dnů před rozhodováním o daném právním jednání v příslušném obecním...
Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích ukládá obci povinnost zveřejnit záměr v případě pronájmu, výpůjčky, směny, darování nebo prodeje nemovitého majetku obce. Záměr se zveřejňuje na úřední desce obecního úřadu na dobu alespoň 15 dnů před rozhodováním o daném právním jednání v příslušném obecním orgánu.
Zákon o obcích podstatu záv azkových vztahů, jejichž sjednání podléhá povinnému zveřejnění záměru, blíže nevymezuje, neboť vychází z jejich pojetí v soukromoprávních předpisech. Nyní platný a účinný občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) vymezuje prodej (koupi) v ustanovení § 588 a násl., směnu v ustanovení § 611, darování v § 628 až 630, výpůjčku v § 659 a násl. a nájem v § 663 a násl. Až do 31. prosince 2013 (do účinnosti nového občanského zákoníku) tedy bude platit, že záměr obce disponovat s nemovitým majetkem musí být zveřejněn tehdy, jestliže zamýšlená práva a povinnosti smluvních stran bu-dou odpovídat vymezení práv a povinností uvedených smluvních typů v občanském zákoníku.
NOVÉ POJETÍ DOSAVADNÍCH SMLUVNÍCH TYPŮ
Nový občanský zákoník (NOZ) - zákon č. 89/2012 Sb. - je právním předpisem měnícím od základu soukromé právo v České republice, včetně práva závazkového. Tento zákon přitom některé dosud užívané závazkové instituty co do podstaty přebírá, jiné až dosud užívané závazkové instituty přebírá co do označení, nikoli však rovněž co do obsahu (srov. níže), a dále zavádí též zcela nové smluvní typy.
Mimo jiné dochází k novému pojetí nájmu, neboť zatímco dnes platné ustanovení § 663 občanského zákoníku vymezuje nájemní smlouvu jako smlouvu, jíž pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně užíval nebo z ní bral užitky, nový občanský zákoník nájemní smlouvu chápe pouze jako smlouvu, na jejímž základě může nájemce věc toliko dočasně užívat (§ 2201), a současně vymezuje zcela nový závazkový vztah označený jako pacht. Na jeho základě bude pachtýř oprávněn věc dočasně nejen užívat, ale též požívat (§ 2332), tj. brát z ní užitky a plody (srov. § 1285).
Podobně došlo i k vymezení nových smluvních typů v souvislosti s výpůjčkou. Podle nyní platného občanského zákoníku spočívá výpůjčka v přenechání věci po dohodnutou dobu k bezplatnému užívání (§ 659). Nový občanský zákoník kromě výpůjčky jakožto práva bezplatného dočasného užívání tzv. nezuživatelné věci vymezuje výslovně (a nově) i tzv. výprosu jako zvláštní institut spočívající rovněž v právu bezplatného užívání věci, aniž však je ujednán účel užívání a doba tohoto užívání.
DOPADY NOZ NA POVINNOST ZVEŘEJNIT ZÁMĚR
Vzhledem k tomuto »novému nastavení« obsahu některých dosud existujících závazkových vztahů (nájem, výpůjčka), resp. vzhledem k tomu, že určité smluvní vztahy, které až dosud byly součástí těchto závazkových vztahů, se v pojetí NOZ stávají samostatnými instituty (pacht, případně z jistého hlediska též výprosa, neboť podle nyní platného občanského zákoníku bylo-li sjednáno bezplatné užívání věci bez časového omezení, byla taková smlouva považována za smlouvu o výpůjčce - srov. komentář k § 659 In: Jehlička, O. a kol.: Občanský zákoník - komentář, 9. vydání a Eliáš, K. a kol.: Občanský zákoník - Velký akademický komentář, Linde Praha a. s.), je z hlediska aplikace § 39 odst. 1 zákona o obcích nutné zvážit, zda je na místě v něm užívané pojmy pronájem a výpůjčka i po účinnosti nového občanského zákoníku vykládat z obsahového hlediska jako dosud (v takovém případě by bylo nutné záměr zveřejnit i v případě úmyslu obce sjednat pacht a z povahy věci též výprosu), anebo zda účinností nového občanského zákoníku dochází i k novému obsahovému »naplnění« pojmů užívaných v § 39 odst. 1 zákona o obcích (v tomto případě by se záměr zveřejňoval pouze v případě nájmů a výpůjček podle nového občanského zákoníku, zatímco při sjednávání výpros a pachtů by se tato povinnost již neuplatnila).
Při hledání odpovědi na položenou otázku jsou rozhodující standardní výkladové postupy v právu, založené mj. na principu jednotnosti a bezrozpornosti právního řádu jako celku. To především znamená, že identickým pojmům a institutům v zásadě nelze dávat různý obsah podle toho, v jakém právním předpisu a v jaké souvislosti jsou užívány. Dojde-li ke změně obsahu určitého institutu v právním předpise, jenž tento obsah vymezuje, nutně tím musí být změněno i obsahové pojetí tohoto pojmu pro účely ostatních právních předpisů, které s ním počítají. To v dané souvislosti znamená, že povinnost zveřejnit záměr podle § 39 odst. 1 zákona o obcích (v nyní platném znění, nedojde-li k jeho změně) by se vztahovala jen na sjednání nájmu ve smyslu § 2201 nového občanského zákoníku, resp. sjednání výpůjčky nemovité věci ve smyslu § 2332. Pro výprosu nebo pacht nemovité věci by proto povinnost zveřejnit záměr dovoditelná nebyla.
Pro tento výklad svědčí i právní povaha zákonem stanovení povinnosti zveřejnit záměr. Svou podstatou jde o veřejnoprávní omezení (podmínku) pro soukromoprávní dispozice realizované obcemi. Z tohoto důvodu (a samozřejmě též s přihlédnutím k čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) je nutné toto zákonné omezení vykládat restriktivně, resp. ze dvou možných výkladů zvolit ten, který je pro adresáta právní povinnosti výkladem příznivějším.
Pro opačný výklad přitom nelze argumentovat tím, že ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích dosud nebylo změněno v návaznosti na nový občanský zákoník. Poslanecká sněmovna totiž aktuálně projednává návrh zákona, který má upravit jednotlivé právní předpisy v návaznosti na nový občanský zákoník, přičemž změna zákona o obcích nepočítá s modifikací § 39 odst. 1 v souvislosti se zveřejňováním záměru (rozšířením na výprosy a pachty; srov. v této souvislosti sněmovní tisk č. 904 a sněmovní tisk č. 930 (ve znění pozměňovacího návrhu schváleného usnesením ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny).
NOVÉ POJETÍ POJMU NEMOVITÁ VĚC
V této souvislosti je rovněž vhodné upozornit, že nový občanský zákoník nově chápe i pojem nemovitá věc. Podle dosavadní právní úpravy (§ 119 odst. 1) byly nemovitostmi pouze pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem, podle nového občanského zákoníku (§ 498) budou nemovitými věcmi pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Nemovitými věcmi tedy nebudou jako dosud pouze hmotné věci (§ 496), ale též věci nehmotné (§ 496 odst. 2), tj. věcná práva k hmotným nemovitým věcem. Ustanovením § 39 odst. 1 zákona o obcích užívaný pojem nemovitý majetek bude nutné nově chápat ve smyslu § 495 (ten vymezuje pojem majetek) a § 498 (vymezujícího pojem nemovitá věc) nového občanského zákoníku.
Závěrem je nutné zdůraznit, že s ohledem na zásadní změnu práva vyvolanou rekodifikací soukromého práva nelze jakkoli předem odhadovat, zda by se soudy s výše nastíněným výkladovým přístupem ztotožnily.
JUDr. ADAM FUREK
Nový občanský zákoník (NOZ) - zákon č. 89/2012 Sb. - je právním předpisem měnícím od základu soukromé právo v České republice, včetně práva závazkového.
