Jeden z členů zastupitelstva naší obce se chtěl zúčastnit jednání osadního výboru, to mu ale nebylo osadním výborem umožněno - podle zástupců osadního výboru je jednání výboru neveřejné, a proto se nesmějí tohoto jednání účastnit jiné osoby, ani členové zastupitelstva. Podle názoru zastupitelů má...
Jeden z členů zastupitelstva naší obce se chtěl zúčastnit jednání osadního výboru, to mu ale nebylo osadním výborem umožněno - podle zástupců osadního výboru je jednání výboru neveřejné, a proto se nesmějí tohoto jednání účastnit jiné osoby, ani členové zastupitelstva. Podle názoru zastupitelů má zastupitel právo na veškeré informace, které mohou souviset s výkonem jeho funkce tak, aby mohl plně a v maximálně možné míře rozhodovat o otázkách své obce, a tedy i právo zúčastnit se jednání výboru. Prosím o váš názor na přítomnost jiných osob a zejména členů zastupitelstva na jednání výborů.
Je třeba zdůraznit právní postavení výborů, tedy že výbory jsou zřizovány zastupitelstvem obce jako jeho iniciativní a kontrolní orgány, plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo obce a ze své činnosti se odpovídají zastupitelstvu obce, a také v § 82 zákona o obcích vyjmenovaná práva člena zastupitelstva obce při výkonu této funkce - zejména právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání a právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila.
Pokud jde o podrobnosti jednání výborů, zákon o obcích v zásadě žádná bližší pravidla nenastavuje, a nechává tak tyto záležitosti zcela v dispozici jednotlivých obcí. V praxi jsou zpravidla podrobnosti jednání dány jednacím řádem (statutem) výborů, který schvaluje buď přímo zastupitelstvo obce, příp. jednotlivé výbory si tato pravidla nastavují samy. Součástí těchto jednacích řádů (statutů) pak mohou být rovněž pravidla přizvání dalších osob (ne členů výborů) k jednání.
S ohledem na výše uvedené tedy zákon o obcích ani jiný právní předpis nestanoví, zda a za jakých podmínek se jednání výboru může účastnit i osoba, která není jeho členem, tzn. neexistuje výslovný právní nárok na účast jiných osob (ne členů výboru) na jednání výboru.
Z povahy věci jsou jednání výborů sice spíše neveřejná, v praxi však zcela běžně nastávají situace, kdy v souvislosti s projednáváním určité situace je potřebná účast jiné osoby přímo na jednání výboru, příp. je výbor osloven s žádostí o umožnění účasti na svém jednání.
Osobně jsem toho názoru, že vzhledem k tomu, že výbory zřizuje zastupitelstvo jako své iniciativní a kontrolní orgány a že členové zastupitelstva obce mají ze zákona právo předkládat výborům návrhy na projednání, měla by být výborem účast členů zastupitelstva na jejich jednání, pokud tomu nebrání povaha věci (např. v případě provádění kontroly finančním nebo kontrolním výborem) umožněna.
Na druhou stranu je třeba dodat, že tato možnost by neměla být členy zastupitelstva obce využívána k ovlivňování rozhodování výboru nebo obcházení smyslu veřejnosti zasedání zastupitelstva obce v tom smyslu, že otázky, které by chtěl výbor projednat na svém jednání a následně předložit zasedání zastupitelstva, budou členy zastupitelstva diskutovány již na tomto jednání a na zasedání zastupitelstva tak již nebude věc veřejně projednávána.
V případě sporů mezi členy zastupitelstva a výborem doporučuji věc řešit, jak jsem již naznačila, vydáním jednacího řádu (statutu) výborů, ve kterém budou pravidla účasti na jednání výborů jednoznačně nastavena. Je možné např. stanovit: »Pokud člen zastupitelstva (rady) obce požádá o účast na jednání výboru, účastní se tohoto jednání, a to s hlasem poradním a požádá-li o slovo, musí mu být uděleno. Výbor si může přizvat na jednání další odborníky, kteří se jednání výboru zúčastňují s hlasem poradním; o účasti těchto osob na jednání výboru rozhodují jeho členové hlasováním.«
Mgr. PAVLA SAMKOVÁ
právnička
