Rozvoj venkova by neměl postrádat ani duchovní a sociální rozměr

Memorandum Venkov jako místo sociálního smíru a duchovního rozvoje podepsali 18. května 2013 v Praze představitelé České biskupské konference, Ekumenické rady církví v ČR, Národní sítě Místních akčních skupin ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Memorandum požaduje,...

Memorandum Venkov jako místo sociálního smíru a duchovního rozvoje podepsali 18. května 2013 v Praze představitelé České biskupské konference, Ekumenické rady církví v ČR, Národní sítě Místních akčních skupin ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR a Sdružení místních samospráv ČR.

Memorandum požaduje, aby:

byla podporována realizace projektů v oblasti sociálních, charitativních a vzdělávacích aktivit, jejímž cílem je podpora obnovy a udržování základních morálních a etických hodnot ve venkovském společenství, mezigenerační spolupráce, boje s chudobou, prevence nezaměstnanosti a sociální exkluze;

byla podporována realizace projektů směřujících k obnově kulturního dědictví venkova (opravy kostelů, far a dalších, i drobných objektů) a projektů směřujících k obnově či výstavbě zařízení sociálních služeb (hospice, domy na půli cesty, azylové domy apod.);

byly podpořeny projekty výstavby sociálního bydlení;

v budoucím programovém období EU 2014-2020 došlo ke sjednocení a zjednodušení žádostí o peníze z evropských fondů;

při jakémkoliv čerpání prostředků z fondů Evropské unie v jejím budoucím programovém období 2014-2020 se DPH stala uznatelným nákladem pro obce a další subjekty, které nemají nárok na její odpočet.

Při příležitosti podpisu memoranda kardinál Dominik Duka OP za Českou biskupskou konferenci připomněl, že s přijetím zákona o majetkovém narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi dochází k odblokování majetku obcí, krajů i některých státních institucí. »Nyní bude tento majetek sloužit všem občanům. Navrácení části historického církevního majetku bude představovat možnost spolupráce církví s obcemi na mnoha aktivitách, které napomůžou rozvoji komunitního života. Církev byla a je součástí místních komunit a získáním majetkové samostatnosti může efektivněji přispívat k rozvoji kultury, školství nebo sociálních služeb v místě svého působení,« uvedl Dominik Duka. Podle jeho názoru by však i sama EU, ale také orgány státu a samospráv měly dojít k poznání, že venkovu nelze pomáhat pouze na základě jejich vlastních představ. Nýbrž, že se musí přihlížet rovněž k představám a potřebám samotných obyvatel venkova.

Na poznámku Moderní obce, že na venkově jsou stále zřetelné spory o to, zda podpora z EU má být směřována převážně zemědělcům, či naopak spíše venkovským obcím, kardinál nevyloučil, že zástupci církví by někde mohli sehrávat i roli určitého mediátora při řešení těchto dohadů mezi zemědělci a místní samosprávou.

Předseda Národní sítě MAS František Winter zdůraznil, že místní akční skupiny už pokrývají 90 % území České republiky. Podle jeho slov řada z nich s církevními organizacemi spolupracuje už déle a na dotaz Moderní obce jako příklad za mnohé další uvedl MAS Vyhlídky a MAS Říčansko.

Sdružení místních samospráv, jak uvedla jeho předsedkyně Jana Juřenčáková, za zvlášť důležité oblasti spolupráce obcí s církvemi na venkově považuje sociální služby, charitu, společenský a duchovní život obcí. »Žádnou z těchto aktivit si bez církevních společenství neumím představit. Obrovský význam pro obce mají i památkové církevní objekty, zejména kostely, jejichž věže jsou krásnými dominantami nejedné vesnice či města,« dodala Jana Juřenčáková.

Signatáři memoranda podepsaného 18. 5. v pražském Arcibiskupském paláci (zleva): kardinál Dominik Duka OP, Joel Ruml, Eduard Kavala, František Winter a Jana Juřenčáková.

Z podpisu memoranda (shora): za Českou biskupskou konferenci kardinál Dominik Duka OP, za Spolek pro obnovu venkova Eduard Kavala, za Národní síť MAS František Winter, za Ekumenickou radu církví Joel Ruml a za Sdružení místních samospráv Jana Juřenčáková.

FOTO: MARTIN BOUŠKA