Neustálá spotřeba zastavěných ploch na jednoho obyvatele u nás poukazuje na neudržitelnost dnešního způsobu využívání území. Celkový nárůst zastavěných ploch totiž není nikterak vázán na růst populace a nejsou dostatečně uplatňovány recyklační principy využívání území.
Důsledkem nárůstu zastavěného území je pokles hospodárnosti využívání území, které se vyznačuje výskytem podvyužitých a nevyužitých zastavěných ploch (brownfields), zvyšováním cen rozvojových externalit a snižováním územní konkurenceschopnosti.
CHYBÍ INFORMACE O VYUŽITÍ PLOCH
Obce a města si vážnost situace často neuvědomují a v rozvojových dokumentech (územní plány, rozvojové strategie) spíše podporují rozvoj na nezastavěném území, který je pro investory snazší a atraktivnější. Obcím obvykle chybí též informace o efektivitě využívání zastavěného území. Tato data nikdo neshromažďuje, nehodnotí. Nikdo dlouhodobě nehledá řešení a nepracuje s vlastníky podvyužitých ploch.
Na podporu jednoduchých přístupů, jež obcím i regionům pomohou získat informace o využívání urbanizovaného území, se zaměřil projekt CircUse. Získaná data umožní zacílit rozvojové dokumenty tak, aby podporovaly efektivnější formy využívání urbanizovaného území. Mnoho regionů totiž čelí masivní suburbanizaci, v jiných mají na vývoj využití území neblahý vliv ekonomická krize a demografické změny. Nevhodné využívání území vytváří vysoké požadavky na zábory půdy a spotřebu energií. Má své dopady i na klimatické změny a územní konkurenceschopnost.
NA ŘADĚ JE RECYKLACE ÚZEMÍ
V případě spotřeby materiálů, surovin či vody jsou samozřejmé recyklační principy, ale pro využívání urbanizovaného území je důsledná recyklace stále novinkou. Principy recyklace urbanizovaného území (Circular land use management) by se však měly promítnout do všech politik a strategií na podporu udržitelného využívání území.
Recyklaci znázorňuje schéma vpravo nahoře. (Fáze a: zábory nezastavěného území, jeho využívání a útlum jeho využití. Fáze b: vyloučení již urbanizovaného území, které není vhodné pro opětovné využití. Fáze c: aktivace stávajícího územního potenciálu: brownfieldy, proluky, územní rezervy a zahušťování stávající výstavby; regenerace městské struktury; pozemky, pro něž se připravují rozvojové záměry.)
Lze nárůst zastavěných ploch vnímat jako zvyšování životní úrovně, nebo jde o plýtvání s cennými zdroji? Jedná se o pokrok? V určitém směru asi ano, ale tím, že ke svému životu potřebujeme stále více místa, si také škodíme. S větší prostorovou spotřebou zastavěných ploch na občana:
narůstají ceny tzv. rozvojových externalit (údržba, výstavba a provoz ulic, silnic a jiné rozsáhlé veřejné infrastruktury, např. elektřiny, vody, kanalizací, škol, nemocnic);
roste energetická náročnost (spotřebováváme více materiálu, vytápíme větší prostory, překonáváme delší vzdálenosti);
ubývá krajina (zemědělská půda, lesy, příroda) a hodnoty, které nám přináší.
ENVIRONMENTÁLNÍ SLUŽBY PŮDY
Jsou zde ale i další dopady, jež na první pohled nemusí být zřejmé. Tím, že všichni stále zvyšujeme své prostorové nároky (a rozšiřujeme zastavěné území měst a obcí), nevratně ničíme to, čemu se říká »environmentální služby půdy«. Tedy služby, jež nám nezastavěná půda poskytuje neustále a většinou zdarma, bez ohledu na to, kdo ji vlastní (parky, zahrady, pole, louky, lesy, mokřady).
Zástavbou další půdy je celá společnost okrádána o hodnoty, které tyto environmentální služby půdy představují. A často jsou daleko vyšší, než je sama hodnota stavebních pozemků na této půdě. Snižuje se tím také dostupnost prostředí vhodného pro regeneraci sil v přírodě. Je to tím, že jednotlivci, případně organizace, jež při uplatňování svých prostorových či obchodních zájmů takové ztráty způsobují, tuto ztrátu dostatečně nekompenzují a nikdo a nic je k tomu ani nenutí.
Zastavěné plochy zatím obce a města nevnímají jako něco, s čím lze opět počítat - tj. recyklovat pro jiné využití. Žádný úředník, konzultant ani nezisková organizace nemá za úkol sledovat kvalitu využívání zastavěného území obcí, měst a regionů. Přitom již zastavěné podvyužité plochy jsou součástí rozvojového potenciálu obcí. Nesoustřeďujeme se na to, aby se majitelům daných ploch pomáhalo tento potenciál plně využít.
Přestože máme zákony, jež regulují územní rozhodování, ochranu zemědělské půdy a přírodních hodnot krajiny, strategie a územně plánovací dokumenty, neumí zatím náš právní rámec ochránit veřejný zájem v území. Ochránit tento zájem není lehké, je k tomu třeba aktivní účasti obcí a jejich obyvatel. (Příště o možnostech porovnávání efektivity využívání území.)
JIŘINA BERGATT JACKSON
ředitelka Institutu pro udržitelný rozvoj sídel, o. s.
O projektu CircUse
Mezinárodní projekt CircUse (březen 2010-srpen 2013) se zaměřil na zlepšení využívání území s mottem: »omez - recykluj - kompenzuj«. Za českou stranu se jej účastní Ústecký kraj a Institut pro udržitelný rozvoj sídel o.s. (IURS). Podpořen byl z programu CENTRAL EUROPE.
Cíle projektu:
podpora udržitelných forem využívání území;
snižování záborů půdy;
zvyšování soukromých investic do již urbanizovaného území;
koordinace veřejných investic a financování;
koordinace investic směrem ke zvyšování ekonomické efektivity a udržitelnosti urbanizovaného území.
Partneři projektu vyvinuli klimaticky šetrné koncepty využívání území, pro něž vytvořili nové nástroje, které demonstrovali v pilotních projektech. Pilotním projektem v ČR byla příprava studie pro regeneraci lokace Krásné Březno v Ústí nad Labem.
Nástroje projektu CircUse:
databáze pozemků vhodných pro rozvojové aktivity;
mapy orientované na management udržitelného využívání území;
akční plány podporující udržitelné využívání území;
nové instituční formy podporující účinnější management urbanizovaného území.
Více na: www.circuse.eu, www.urbaninfo.cz/projekt-circuse/, www.kr-ustecky.cz, sekce Rozvoj kraje (Projekty).
