Obsah pojmu »zřizovatelské a zakladatelské funkce«, jak jej používají příslušná ustanovení ZoO a ZoK, není právními předpisy blíže definován, což někdy v praxi obcí a krajů vyvolává určité nejasnosti. Proto se dále zaměřím na problematiku vztahu rady k obchodním společnostem, které územní...
Obsah pojmu »zřizovatelské a zakladatelské funkce«, jak jej používají příslušná ustanovení ZoO a ZoK, není právními předpisy blíže definován, což někdy v praxi obcí a krajů vyvolává určité nejasnosti. Proto se dále zaměřím na problematiku vztahu rady k obchodním společnostem, které územní samosprávný celek založil a jichž je jediným společníkem.
OBECNĚ K VÝKONU PŮSOBNOSTI VALNÉ HROMADY
V souladu s § 184 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ), je valná hromada nejvyšším orgánem akciové společnosti (a. s.). I ve společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) je valná hromada nejvyšším orgánem společnosti ve smyslu § 125 odst. 1 ObchZ.
ObchZ detailně stanoví proceduru svolávání a jednání valné hromady obchodní společnosti a v § 125 odst. 1 (s. r. o.), resp. v § 187 odst. 1 (a. s.) také zcela konkrétně vymezuje působnost valné hromady.
Odlišným způsobem od obecných procedurálních pravidel platných pro valnou hromadu ObchZ upravuje situaci, kdy má obchodní společnost jediného společníka (resp. akcionáře). Pro tento případ § 132 odst. 1 (s. r. o.), resp. § 190 odst. 1 (a. s.) ObchZ stanoví, že se valná hromada nekoná a působnost valné hromady vykonává tento jediný společník (resp. akcionář). Rozhodnutí společníka (resp. akcionáře) při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno společníkem (resp. akcionářem). Rozhodnutí společníka (resp. akcionáře) musí mít formu notářského zápisu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis (viz zejména § 127 odst. 4 a § 186 ObchZ). Jediný společník (resp. akcionář) je oprávněn vyžadovat, aby se rozhodování při výkonu působnosti valné hromady účastnilo představenstvo (resp. jednatel) a dozorčí rada. Písemné rozhodnutí jediného společníka (resp. akcionáře) musí být doručeno před-stavenstvu (resp. jednateli) a dozorčí radě.
Pokud je jediným společníkem (resp. akcionářem) společnosti kraj,1) pak jsou procedurální postupy vyplývající z ObchZ dále modifikovány ZoK. Kraj jako právnická osoba (veřejnoprávní korporace) má sám několik (přesněji řečeno 5) svých orgánů, mezi něž jsou zákonem rozděleny jednotlivé pravomoci kraje. Z hlediska řešené problematiky jsou z orgánů kraje rozhodující kompetence svěřeny radě kraje v § 59 odst. 1 písm. i) a j) ZoK.
VZTAH KRAJE K JEHO OBCHODNÍM SPOLEČNOSTEM
Ze znění § 59 odst. 1 písm. i) ZoK nelze zcela jednoznačně dovodit, zda jej lze vůbec použít na vztah kraje k jeho obchodním společnostem:
Radě je vyhrazeno vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, jež byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě.2)
ZoK v tomto ustanovení nehovoří o žádných konkrétních typech právnických osob. Pracuje s pojmy »zřizování« či »zřizovatelské funkce« typickými pro příspěvkové organizace stejně jako s pojmy »zakládání« či »zakladatelské funkce« používanými běžně ve vztahu k obchodním společnostem. Pokud jde o oprávnění jmenovat a odvolávat ředitele »právnických osob« a stanovit jim plat a odměny, toto je tradičně (a také v intencích zákoníku práce) spojováno se vztahem kraje k příspěvkovým organizacím. V případě a. s. ani s. r. o. navíc ředitel vůbec není ve smyslu ObchZ orgánem společnosti a funkce ředitele v organizační struktuře společnosti vůbec nemusí být vytvořena. Projednávání »zprávy o činnosti« je také příznačné pro příspěvkové organizace. Naopak v případě obchodních společností jsou v souladu s ObchZ valnou hromadou projednávány »výroční zpráva« a »účetní závěrka«.
Vzhledem k jisté nejednoznačnosti rozebíraného § 59 odst. 1 písm. i) ZoK se domnívám, že toto ustanovení pro vztah kraje k obchodním společnostem vůbec nelze použít. V zásadě je, podle mého názoru, toto ustanovení aplikovatelné pro řešení vztahu kraje k jím zřizovaným příspěvkovým organizacím, případně také k jiným druhům zřizovaných právnických osob.
ROZHODOVÁNÍ JMÉNEM JEDINÉHO SPOLEČNÍKA
Dikce § 59 odst. 1 písm. j) ZoK je naopak zcela jednoznačná a o jeho aplikovatelnosti na vztah kraje k jeho obchodním společnostem není pochyb: Radě je vyhrazeno rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka obchodní společnosti.
Ze všech orgánů kraje tak ZoK určuje, že je to právě a výhradně rada kraje, které přísluší rozhodovat jménem kraje jako jediného společníka (resp. akcionáře) při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti v souladu s § 132 (s. r. o.) a § 190 (a. s.) ObchZ.
ObchZ stanoví, že u společnosti s jediným společníkem (resp. akcionářem) se valná hromada nekoná, z čehož lze také dovozovat, že pro takovou společnost neplatí ani v ObchZ stanovená procedurální pravidla pro svolávání a jednání valné hromady. Není tedy nezbytné ani zveřejňovat a doručovat pozvánku na jednání rady kraje v působnosti valné hromady způsoby předpokládanými pro společnosti s více společníky. Jelikož ve věcech jediného společníka (resp. akcionáře) přísluší jménem kraje rozhodovat radě kraje, použijí se na proces rozhodování pravidla platná dle ZoK pro jednání rady kraje. Jednání rady kraje v působnosti valné hromady obchodní společnosti bude zpravidla součástí schůze rady kraje, na níž budou projednávány »běžné« samosprávné záležitosti kraje příslušející radě dle ZoK.
V praxi krajů je zvykem upravit jednání rady kraje v působnosti valné hromady obchodní společnosti v jednacím řádu rady kraje, který může obsahovat konkrétnější organizační pokyny k jednání rady v působnosti valné hromady. Tyto organizační pokyny pro vyloučení veškerých pochybností zakotvují některé principy vyplývající z ObchZ jako např. pravidlo, že písemné rozhodnutí (usnesení) jediného společníka (resp. akcionáře) musí být doručeno představenstvu a dozorčí radě. Pro jednoznačné rozlišení, že v daném případě rozhodovala rada kraje v působnosti valné hromady, se usnesení rady v působnosti valné hromady uvozuje větou »Rada kraje v působnosti valné hromady« s uvedením názvu příslušné obchodní společnosti. Rozhodnutí rady kraje v působnosti valné hromady musí mít formu notářského zápisu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady dle příslušných ustanovení ObchZ pořizuje notářský zápis.
V souladu s § 58 odst. 1 ZoK se rada schází ke svým schůzím podle potřeby a její schůze svolává hejtman. Schůze rady jsou neveřejné. Rada může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva nebo jiné osoby, což zcela koresponduje s § 132 odst. 2 věty 1. a § 190 odst. 2 věty 1. ObchZ, podle nichž je jediný společník (resp. akcionář) oprávněn vyžadovat, aby se jeho rozhodování účastnil jednatel (resp. představenstvo) a dozorčí rada obchodní společnosti.
PŘEDKLÁDÁNÍ MATERIÁLŮ RADĚ
Aby rada vůbec mohla v působnosti valné hromady projednávat záležitosti týkající se obchodních společností, je nutné, aby jí příslušná společnost připravila potřebné materiály k projednání. Termíny schůzí rady kraje jsou zpravidla stanoveny pro určité časové období (např. rok) dopředu. Statutární orgán společnosti (tzn. jednatel nebo představenstvo) ve stanovených termínech předloží určeným způsobem a v požadované formě materiály pro jednání rady v působnosti valné hromady. Statutární orgán společnosti většinou předkládá určenému odboru krajského úřadu, který připravuje schůzi rady kraje, následující podklady: návrh programu jednání, písemný materiál obsahující návrh rozhodnutí (usnesení), důvodovou zprávu a listinné dokumenty vztahující se k navrženému programu, jména pozvaných členů orgánů obchodní společnosti, kteří mají v souladu s platnými právními předpisy, stanovami a zakladatelskou listinou právo účastnit se jednání valné hromady, jména dalších pozvaných osob, jméno pozvaného notáře a adresu jeho notářské kanceláře, pokud je ObchZ stanoveno pořídit o rozhodnutí valné hromady notářský zápis.
Písemnosti, které jsou podle § 17 ObchZ obchodním tajemstvím, předloží statutární orgán obchodní společnosti až přímo na jednání rady v působnosti valné hromady v potřebném počtu výtisků.
V případech, kdy ObchZ, příp. stanovy obchodní společnosti vyžadují, aby rozhodnutí valné hromady předcházelo projednání v dozorčí radě, je povinností jednatele (resp. představenstva) společnosti toto předchozí projednání v dozorčí radě zabezpečit. Součástí materiálů pro jednání rady kraje v působnosti valné hromady pak bude také výpis ze zápisu z příslušného zasedání dozorčí rady společnosti osvědčující stanovisko dozorčí rady v dané věci. Členové dozorčí rady (příp. alespoň její předseda nebo jiný vybraný člen) mohou být k jednání rady kraje v působnosti valné hromady obchodní společnosti přizváni.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ KOMPETENCE RADY
Rada v působnosti valné hromady o. s. rozhoduje jménem jediného společníka (resp. akcionáře) v souladu s § 125 odst. 1 (s. r. o.) nebo s § 187 odst. 1 (a. s.) ObchZ o všech záležitostech svěřených valné hromadě ObchZ nebo stanovami společnosti.
Rada tak při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti může např. rozhodovat o změně stanov, nejde-li o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností; o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu (resp. emisního kurzu); o volbě (resp. jmenování), odvolání a odměňování jednatele (jednatelů), resp. členů představenstva; o volbě (resp. jmenování) a odvolání členů dozorčí rady s výjimkou členů dozorčí rady volených a odvolávaných zaměstnanci; o schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty; o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku; o uzavření smlouvy, jejímž předmětem je převod podniku nebo jeho části a jeho nájem, nebo o uzavření takové smlouvy ovládanou osobou; o schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství a jejich změn; o schválení jednání učiněných jménem společnosti do jejího vzniku; o schvalování smluv o výkonu funkce se členy představenstva (jednateli) a dozorčí rady; o schvalování střednědobé-ho záměru; o schválení investic nad stanovený limit; o schválení nebo změně jednacího řádu představenstva a dozorčí rady; dalších otázkách, které ObchZ nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.
Vedle pravomocí svěřených radě při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti na základě příslušných ustanovení ObchZ je namístě zmínit také specifické oprávnění vyplývající z § 17 odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. Rada tak nově při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti, jako nejvyšší orgán společnosti, určuje auditora, pokud má společnost povinnost mít účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem.
Pro samotné rozhodování rady a přijímání usnesení (rozhodnutí) v působnosti valné hromady akciové společnosti platí všechna pravidla vyplývající pro »běžné« rozhodování rady ze ZoO, resp. ZoK. Tzn., že k platnému rozhodnutí rady v působnosti valné hromady je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Usnesení přijaté radou při výkonu působnosti valné hromady je rozhodnutím jediného společníka obchodní společnosti.
PETR POSPÍŠIL
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
Poznámky
1) Další výklad bude primárně podán z hlediska kraje. Lze však konstatovat, že právní úprava problematiky v ZoO je obdobná a podaný výklad lze proto vztáhnout i na municipální úroveň.
2) Je zajímavé, že ZoO obsahuje v § 102 odst. 2 písm. b) stručnější a částečně odlišnou, která dále uvedené nejasnosti nevyvolává.
Shrnutí
V článku jsem věnoval pozornost úkolům rady územního samosprávného celku ze zákona přísluší vykonávat působnost jediného společníka (akcionáře) a rozhodovat v působnosti valné hromady o. s. Poukázal jsem mj. na určitou nejednoznačnost textace § 59 odst. 1 písm. i) ZoK, které je, jak jsem přesvědčen, ve svém důsledku pro vztah kraje k obchodním společnostem ustanovením neaplikovatelným a jeho znění by do budoucna mělo být upraveno tak, aby nevyvolávalo žádné výkladové pochybnosti. Zabýval jsem se procesem projednávání záležitostí obchodních společnosti radou obce (kraje) při výkonu působnosti valné hromady. Podle stávající právní úpravy platí pro jednání rady v působnosti valné hromady veškerá procesní pravidla platná pro jednání rady ve všech ostatních »běžných« záležitostech. Domnívám se také, že by bylo možné uvažovat o tom, aby ZoK (a obdobně ZoO) do budoucna detailněji upravil jednání rady v působnosti valné hromady obchodních společností.
V praxi krajů je zvykem upravit jednání rady kraje v působnosti valné hromady obchodní společnosti v jednacím řádu rady kraje, který může obsahovat konkrét-nější organizační pokyny k jednání rady v působnosti valné hromady.
