Tzv. protikorupční novela zákona o veřejných zakázkách přinesla významné změny v pravidlech veřejného zadávání. Poskytují však všechna pravidla dostatečnou záruku efektivního, hospodárného a administrativně nenáročného výběru vhodného dodavatele?
V praxi se projevuje řada klíčových problémů, které na tuto otázku neumožňují kladně odpovědět. Výsledky aplikace novely ve veřejných výběrových řízeních, která vstoupila v účinnost 1. dubna 2012, už za prvních deset měsíců její účinnosti totiž prokázaly, že další revize zadávacích pravidel bude patrně nutná.
MOŽNÝCH HODNOTICÍCH KRITÉRIÍ BY MĚLO BÝT VÍCE
Jednou z hlavních otázek při výběru dodavatele je nastavení vhodných hodnoticích kritérií. Hodnocení v případě některých typů zakázek pouze podle nejnižší nabídkové ceny nezajišťuje potřebnou kvalitu pro zadavatele, a byť zákon umožňuje volbu ekonomické výhodnosti nabídky, není tato možnost zadavateli v praxi využívána.
Jako vhodné by se tedy jevilo rozšíření hodnoticích kritérií (včetně možnosti hodnocení kvalifikace a zkušeností uchazeče) a v případě určitých typů zakázek možnost zadání zakázky pouze na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky.
S uvedenou úpravou počítá i návrh připravované evropské směrnice o zadávání veřejných zakázek, který například u zakázek na služby při stanovení hodnoticích kritérií připouští zohlednit organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané zakázky. Podle návrhu směrnice členské státy mohou rovněž stanovit, že zadání určitých typů zakázek bude založeno na hospodářsky nejvýhodnější nabídce, a tedy nebude v daném případě možné použít pouze kritérium nejnižší ceny.
VÝSLEDEK ZAKÁZKY VÝZNAMNĚ OVLIVNÍ I OSOBA PODÍLEJÍCÍ SE NA JEJÍ PŘÍPRAVĚ
S uvedeným problémem souvisí i otázka odbornosti osob podílejících se na přípravě dané zakázky. Nevyužívání ekonomické výhodnosti nabídky jako hodnoticího kritéria totiž často bývá dáno nedostatečnou odbornou způsobilostí osoby podílející se na přípravě veřejné zakázky, která není schopna jednotlivá dílčí hodnoticí kritéria navrhnout, případně jejich stanovení následně obhájit. Jako vhodná se proto nabízí úprava, podle níž by úkony související se zadávacím řízením mohly být nadále vykonávány výlučně osobou s potřebnou odborností a kvalifikací.
MIMOŘÁDNĚ NÍZKÉ NABÍDKY MOHOU ZNAMENAT POZDĚJŠÍ PROBLÉM
Nedostatečná se ukazuje také úprava institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. Nabídky, které se jeví mimořádně nízké, mohou být založeny na nevhodných předpokladech či postupech, které ve výsledku nezaručují potřebnou kvalitu nebo znamenají nutnost dalších víceprací v rámci realizace zakázky. Zadavatelé by tedy mě-li ve větším rozsahu vyžadovat vysvětlení a odůvodnění takových nabídkových cen, které ve vztahu k průměrným cenám ostatních nabídek, k ceně druhé nejnižší nabídky či k předpokládané hodnotě zakázky budou nižší než zákonem stanovená odchylka.
JEDNA NABÍDKA V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ NEÚMĚRNĚ BRZDÍ REALIZACI PROJEKTŮ
Z hlediska rychlosti a administrativní náročnosti se v neposlední řadě jako potřebné jeví odstranění povinnosti zrušit zadávací řízení v případě pouze jedné nabídky. Tato povinnost vede v praxi k velkému počtu neúčelně zrušených zadávacích řízení, kdy opakovaným zadáváním veřejné zakázky je neúměrně prodloužena lhůta mezi vyvstalou potřebou zadavatele pořídit plnění a její realizací a ve výsledku velká časová a administrativní náročnost výběru vhodného dodavatele.
ROBERT PERGL
Komora administrátorů veřejných zakázek
Byť zákon umožňuje volbu ekonomické výhodnosti nabídky, není tato možnost zadavateli v praxi využívána.
Mgr. Robert Pergl je partnerem Advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři a nyní působí také jako předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.
FOTO: archiv
