Jak překlenout mezidobí před spuštěním nových operačních programů a dobře se připravit na programovací období Evropské unie pro období let 2014-2020?
V příštím programovacím období EU bude snížen počet programů a omezí se i množství prostředků, které ČR získá z kohezní politiky. Zatímco pro období let 2007-2013 Česká republika měla možnost získat 26,7 mld. eur, pro období 2014-2020 může počítat pouze s 20,5 mld. eur. Pro stávající období 2007-2013 je podpora poskytována prostřednictvím 26 programů, v dalším sedmiletém období bude fungovat 15 operačních programů:
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost;
OP Výzkum, vývoj a vzdělávání;
OP Doprava;
OP Životní prostředí;
OP Zaměstnanost;
OP Praha - pól růstu ČR;
OP Technická pomoc;
sedm operačních programů pro příhraniční spolupráci;
Integrovaný regionální operační program.
Právě Integrovaný regionální operační program bude jednou z největších změn pro obce. Ten totiž nahradí všechny regionální operační programy, jimiž dosud disponují jednotlivé regiony soudržnosti. Vzhledem ke zpoždění při vyjednávání můžeme očekávat, že nové operační programy se potenciálním žadatelům z řad měst a obcí otevřou až v červnu 2014.
CO JE MOŽNÉ STIHNOUT JEŠTĚ V LETOŠNÍM ROCE
Které finanční zdroje mohou využít obce v mezidobí, než budou nové operační programy spuštěny? V roce 2013 budou vyhlašovány výzvy na zbývající prostředky v jednotlivých regionálních operačních programech, OP Životní prostředí či v Programu rozvoje venkova (ten je podporován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - EAFRD, nikoliv ze strukturálních fondů EU). Půjde však už jen o malé finanční alokace, výzvy budou vypsány pouze v některých prioritních osách a v některých případech budou omezeny kratší dobou na přípravu žádosti a také kratší dobou na realizaci projektů. Ve většině programů je dána podmínka dokončení a profinancování projektu do června 2015.
Další možností pro obce a města jsou prostředky z národního rozpočtu přerozdělované prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (projekty bezba-riérových chodníků, cyklostezek) nebo Ministerstva pro místní rozvoj (dotace na výstavbu podporovaných bytů, technickou infrastrukturu, obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti), které však mají omezený finanční rozpočet.
V roce 2014 bude pro obce otevřen program Nová zelená úsporám, kde budou moci žádat o dotace na projekty snížení energetické náročnosti objektů veřejných služeb.
KOMUNITÁRNÍ PROGRAMY: PLATBA PRO PROJEKT PŘÍMO Z BRUSELU
Alternativou ke strukturálním fondům jsou komunitární programy Evropské unie, které jsou vypisovány na úrovni Evropské komise. Peníze jsou přerozdělovány konkrétním projektům a není stanovena finanční alokace na jednotlivé státy. Důležitým předpokladem pro podání žádosti je u většiny projektů vytvoření mezinárodního partnerství. Obce mohou vytvářet nová partnerství nebo se přidávat do již existujících sítí.
Podpora směřuje do takových oblastí, jako je kultura, rozvoj podnikání, životní prostředí, sociální politika, informační společnost nebo výzkum a inovace. Aktuální výzvy jsou uveřejňovány na webových stránkách Evropské komise (http://ec.europa.eu/contracts_grants/grants_en.htm).
KDY JINDY, KDYŽ NE TEĎ PŘIPRAVIT NOVÝ ZÁSOBNÍK PROJEKTŮ?
Proč však rok 2013 a polovinu roku 2014 nevyužít k získání náskoku pro nové programovací období a k přípravě zásobníku projektů? Obce a města, jež mají zkušenosti s žádostmi o dotaci do strukturálních programů, vědí, že při vypsání konkrétních výzev k podávání žádostí, čas na zpracování a podání žádosti většinou bývá poměrně krátký. Zejména pokud projekt obsahuje stavební práce a žadatel musí předložit územní rozhodnutí či stavební povolení.
Obcím bych proto doporučovala využít toto období s omezenými dotačními zdroji pro přípravu kvalitních záměrů. Optimálním způsobem je příprava strategického plánu rozvoje obce, který může fungovat jako zásobník vhodných projektů pro následující programovací období. Kvalitní strategický plán, který opravdu přispívá k rozvoji obce a neakcentuje pouze to, jaké jsou zrovna vyhlášeny dotační tituly, by měl být podložen ověřeným zájmem občanů a podnikatelů. Ideálním způsobem jsou moderovaná setkání podnikatelů, občanů a zájmových spolků, doplněná dotazníkovým šetřením, jejichž cílem je nadefinovat potřeby a požadavky obyvatel obce a podnikatelské základny a vytvořit portfolio záměrů.
Ve spolupráci s odborníky (projektanti, rozpočtáři, zástupci nevládních neziskových organizací atd.) pak obce definují finanční a časovou náročnost jednotlivých záměrů. Obce by u jednotlivých záměrů měly zvážit, zda projekt bude provozně náročný, jestli bude generovat zisky k pokrytí nákladů na provoz, či budou-li tyto náklady muset být hrazeny z rozpočtu obce, popř. zvládne-li obec provoz zajišťovat ve spolupráci se soukromým sektorem. Toto bývá u některých projektů opomíjeno, což může následně způsobit selhání jinak pěkně připraveného projektu a značnou zátěž pro obecní rozpočet. V obci tak například vznikne kulturní centrum, jehož provoz však obec dotuje z vlastního rozpočtu a nemá peníze na další rozvojové aktivity.
Dalším krokem při přípravě strategického plánu by mělo být definování, jaké bude mít obec ve výhledovém období příjmy, kolik prostředků bude moci uvolnit na investice a kolik na případný provoz záměru. Na základě dotazníkového šetření, nákladů, časového harmonogramu, provozní náročnosti a plánu investic mohou zástupci města stanovit rozvojové priority a zahájit přípravu konkrétních záměrů.
Obce, které mezidobí s omezenými dotačními možnostmi využijí k vytvoření vlastních strategických plánů rozvoje, budou mít při vypsání jednotlivých programů náskok před obcemi, jež naopak připravují projekty až podle toho, které konkrétní výzvy jsou aktuálně vyhlášeny.
LENKA MIKEŠOVÁ
ACCON managers & partners, s. r. o.
