K trendům IT technologií posledních let patří bezesporu augmented reality, neboli rozšířená realita. Toto označení se používá pro skutečný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty. Jinak řečeno jde o zobrazení reality (např. budovy nasnímané fotoaparátem v mobilním telefonu) a následné...
K trendům IT technologií posledních let patří bezesporu augmented reality, neboli rozšířená realita. Toto označení se používá pro skutečný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty. Jinak řečeno jde o zobrazení reality (např. budovy nasnímané fotoaparátem v mobilním telefonu) a následné přidání digitálních prvků (třeba informací o daném objektu).
Jak to funguje? Kamera, která je připojena k počítači, či kamera v mobilním telefonu, snímá obraz reálného světa. Speciální aplikace detekuje snímanou scénu, nebo (zejména v případě mobilního telefonu) umístění a orientaci kamery v prostoru. Na základě této detekce umístí do obrazu projektovaného na displej počítače či telefonu doplňující informace (text, 2D či 3D objekty, i animované, obrázky, filmové klipy či zvuky) anebo vyvolá naprogramovanou akci. Toto funguje v reálném čase a tím pádem jde opravdu o jakousi rozšířenou realitu - doplněnou digitálními údaji či objekty.
Pomocí rozšířené reality lze podle digitální agentury Symbio vylepšit také klasickou GPS navigaci. Hlavní rozdíl je ten, že místo mapových podkladů sledujeme obraz z mobilního telefonu, jenž svým fotoaparátem snímá cestu před námi a přidává instrukce, kam pokračovat. Na tomto principu pracuje třeba aplikace, která ukáže nejbližší stanici londýnského metra. Ostatně řada příkladů využití rozšířené reality je právě z oblasti cestování a turistiky, což je pochopitelné vzhledem k datům o poloze a snímání okolního světa.
Lokalizací a rozpoznáváním objektů se zabývá např. mobilní aplikace Wikitude. Pomocí GPS a údajů z kompasu určí, kde se zrovna nacházíte. Nakonec porovná obrázek z fotoaparátu s informacemi v databázi a může zobrazit, na jakou památku se právě díváte.
Rozšířenou realitu lze využít v mnoha oborech. Např. v oblasti vzdělávání - tištěné učebnice mohou být doplněny markery, jež promění statickou publikaci v zábavnou interaktivní pomůcku. Samozřejmé je využití v reklamě a marketingu, a to zejména turistických destinací, jejichž návštěvníci mohou dané místo poznat detailněji. Využití se nabízí i v muzejnictví, kde rozšířená realita obohatí prosté prohlížení sbírek vlastníma očima.
Využití rozšířené reality nemá hranic, ale je těžké přijít se smysluplným projektem připraveným pro odpovídající a znalou cílovou skupinu. Běžně se bude rozšířená realita používat až za několik let, do té doby půjde o řešení určené technologickým nadšencům.
O složitosti využití rozšířené reality není pochyb, právě proto je nutné úvahy o jejím využití konzultovat s odborníky, kteří doporučí vhodnou cestu, nebo naopak rozšířenou realitu nedoporučí jako zbytečné či příliš kostrbaté řešení.
Mnohdy je však rozšíření reálného světa ku prospěchu věci. Třeba ve zmíněném muzeu si návštěvník může na displeji svého mobilního telefonu prohlédnout k vybranému exponátu doplňující dokumentace.
Největším projektem s použitím rozšířené reality u nás je od ledna 2010 možnost prohledávat více než 2 miliony kontaktů ve Zlatých stránkách. Stačí se dívat přes fotoaparát mobilního telefonu kolem sebe a informace o firmách a osobách se zobrazují přímo před uživatelem. Obecně se nových projektů v této oblasti zatím příliš neobjevuje, což je na druhou stranu záruka, že se novinkám budou věnovat média a dozví se o nich nejen odborná veřejnost.
JAN HANDL
ICT publicista
