Rating ve své podstatě vyjadřuje míru rizika, zda daný subjekt dodrží své závazky, vyplývající zejména z přijetí úvěru. Rating tak poskytuje důležitou informaci pro potenciálního věřitele o důvěryhodnosti či solventnosti jeho klienta. Klientům naopak poskytuje objektivní obraz o jejich vlastní finanční situaci.
Rating subjektu může být buď výsledkem automatizovaného přístupu k jeho ohodnocení, nebo výsledkem expertního posouzení. V prvním případě je hodnocení obvykle založeno na modelových či bodovacích přístupech, na jejichž základě lze poměrně rychle posoudit velkou skupinu subjektů. Podkladem jsou údaje o jejich vývoji v minulosti. Ten, kdo hodnotí, do nastaveného algoritmu obvykle nezasahuje. Tento způsob je vhodný pro subjekty s obdobnými vstupními parametry a obdobným chováním.
Expertní posouzení se používá spíše pro hlubší hodnocení, kdy hodnotitel bere v potaz specifika hodnoceného subjektu, která se obtížně kvantifikují a nejsou až tak spojena s minulým vývojem. Expertní posouzení logicky trvá déle a je i nákladnější.
Rating obcí je důležitý pro stanovení finanční »udržitelnosti« jejich rozvoje. Poskytuje mj. informaci o tom, zda současné dluhové zatížení obce neohrozí její aktivity v budoucnu, či neomezí-li dluhová služba výrazně další výdajové položky. Během posledních let se zvyšuje počet obcí, které se dostávají do obtížné finanční situace. Přispívá k tomu i povinná účast obcí na nákladech projektů financovaných z fondů EU. I když počet obcí v obtížné finanční situaci zatím není příliš vysoký, využití ratingového hodnocení může upozornit na případná rizika, a přispět tak k jeho snížení.
Špatná finanční situace obce může vyústit až v obstavení jejích účtů, k nedobrovolnému prodeji majetku nebo k výraznému omezení služeb poskytovaných občanům. Nemusí za tím být jen protiprávní jednání, nýbrž i špatný odhad trhu, volba nevhodného partnera pro investiční projekt či přecenění vlastních možností a schopností.
CO MŮŽE BRZDIT SCHOPNOST OBCÍ DOSTÁT SVÝM ZÁVAZKŮM
Riziko, že obec nebude schopna dostát svým závazkům, je podmíněno čtyřmi faktory. Prvním je vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí. Na jejich financování je v mnoha případech nutné použít i jiné zdroje než vlastní.
Dále jde o to, že jednoznačná většina kapitálových projektů obcí nezaručuje návratnost prostředků nutných na jejich realizaci. Případnou půjčku je proto nutné hradit z jiných zdrojů v rozpočtu obce.
Třetí faktor vyplývá z velikostní struktury obcí. Naprostou většinu obcí tvoří malá sídla, která jsou z hlediska financování téměř vždy zranitelnější ve srovnání s velkými. Objem jejich rozpočtu se může v čase výrazně měnit, a nastavit splácení půjčky je tak velmi obtížné.
Za čtvrté je to fakt, že mechanismus financování obcí jim neposkytuje velký prostor pro zvýšení příjmů vlastním rozhodnutím na úhradu závazků. Mohou se tak uchýlit jen k prodeji majetku, případně ke zvýšení sazby daně z nemovitosti, čímž však příjmy příliš nevzrostou. Vynucený prodej majetku téměř vždy bývá méně efektivní, neboť vynese méně peněz.
ROK 2011: VE SKUPINĚ RIZIKOVÝCH JE 13 % Z CELKOVÉHO POČTU OBCÍ
Ratingový systém pro hodnocení obcí, který je zde použit, vychází z automatizovaného přístupu, a tudíž umožňuje vyhodnotit velké množství obcí. Východiskem jsou údaje o hospodaření obcí za rok 2011. Zahrnuje všechny obce s výjimkou Prahy a těch obcí, za něž nejsou údaje k dispozici v takovém množství a kvalitě, aby mohl být rating spočítán.
Přidělení jednoho z ratingových stupňů obcí z odstupňované škály sedmi stupňů (nejlepší je A+ a nejhorší C-) závisí na vyhodnocení 20 finančních a 7 nefinančních ukazatelů. K nejdůležitějším finančním ukazatelům patří zadluženost, a to jak v přepočtu na obyvatele, tak ve vztahu k hodnotě pasiv, saldo rozpočtu, zejména běžných příjmů a výdajů, výše dluhové služby, vypovídající o schopnosti obce splácet bankovní úvěry a likvidita odrážející schopnost dostát závazkům obecně. Do skupiny nefinančních ukazatelů se řadí základní informace o vybavenosti či infrastruktuře obce nebo věková skladba obyvatel.
Jak ukazuje graf Rating obcí za rok 2011, více než třetina obcí získala stupeň B-. Velmi dobré hodnocení patřilo 12 % obcí, naopak ve skupině rizikových obcí bylo 13 % z jejich celkového počtu. Ve srovnání s rokem 2010 se průměrný rating za všechny obce příliš nezměnil. Graf Rating obcí podle krajů za rok 2011 ukazuje, jak jsou v jednotlivých krajích zastoupeny obce z hlediska mírného, středního a vysokého rizika svého hospodaření. Nejvyšší hodnotu průměrného ratingu za obce vykázal Středočeský kraj a kraj Jihočeský. Nejhorší průměrný rating měly obce v Olomouckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji.
VĚRA KAMENÍČKOVÁ
CRIF - Czech Credit Bureau, a. s.
