Rozpočtová odpovědnost se týká i územních samospráv

Ministerstvo financí již v minulém roce předložilo návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Spolu s tzv. fiskálním paktem na úrovni Evropské unie by se měl stát základním rámcem pro odpovědné hospodaření celého veřejného sektoru. Nejde tedy pouze o pravidla pro stát, ale také pro obce a...

Ministerstvo financí již v minulém roce předložilo návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Spolu s tzv. fiskálním paktem na úrovni Evropské unie by se měl stát základním rámcem pro odpovědné hospodaření celého veřejného sektoru. Nejde tedy pouze o pravidla pro stát, ale také pro obce a kraje.

Důvod je velmi prostý. Není možné, aby se rozpočtově odpovědně choval pouze jeden ze segmentů veřejných rozpočtů, zatímco jiný nikoli. Určité memento z poslední doby představuje prudký růst zadlužení krajských samospráv, což kontrastuje se snahou vlády snižovat deficit nejen státního rozpočtu, ale i celých veřejných financí. Úspory samozřejmě znamenají přijímat nepopulární opatření, což levicovým krajským vedením zjevně nevyhovuje.

Naproti tomu zadlužení obcí jako celku v posledních letech stagnuje a nevyvolává žádná velká rizika pro veřejné finance. Nicméně existují jednotlivé případy mylných rozhodnutí, především investičního charakteru, jež některé obce přivedla k hospodářskému kolapsu. I to je důvod, proč se v návrhu tzv. finanční ústavy objevila opatření k regulaci hospodaření nikoli obcí jako celku, ale obcí jednotlivých.

Pro každou obec (a každý kraj) má platit, že celková výše dluhu nesmí překročit 60 procent průměru jejích skutečných celkových příjmů za poslední čtyři roky. Překročí-li se tato hranice, obec musí dluh snížit podle zákonem stanoveného postupu. Pokud se obecní či krajští politici do šetření nepustí, stát ročně zadrží část daňových příjmů obce (5 % z rozdílu mezi dluhem a 60 % průměru příjmů za poslední čtyři roky). Zadržené prostředky bude obec či kraj moci použít jen na splácení dluhu vzniklého před tímto zadržením. Tento sankční mechanismus by se však mohl poprvé uplatnit až v roce 2018. Problémové obce by tak měly dost času na rozpočtovou stabilizaci.

Vzhledem k tomu, že fiskální pravidlo je konstruováno jako relativní, není u něj nutné zohledňovat velikost, působnost či jiné parametry obce. Rovný přístup pravidla k jednotlivým skupinám územních samosprávných celků dále podpoří postupné odbourávání průtokových dotací u krajských rozpočtů. Ministerstvo financí v souvislosti s výše popsanými kroky iniciovalo opětovné otevření debaty týkající se systémového řešení u předlužených obcí.

S obdobou uvedeného pravidla se můžeme setkat také v zahraniční praxi. V různých modifikacích se využívá ve Francii, Španělsku, Rumunsku, Estonsku, Maďarsku či na Slovensku. Pravidlo ponechává značnou volnost územním samosprávným celkům v jejich hospodaření a vymezuje pouze míru zadlužení, kterou lze v obecné rovině považovat za »bezpečnou«. Zároveň je jeho prostřednictvím zvýšena předvídatelnost vývoje zadluženosti sektoru veřejných institucí.

Ing. MIROSLAV KALOUSEK
ministr financí ČR

Existují jednotlivé případy mylných rozhodnutí, především investičního charakteru, jež některé obce přivedla k hospodářskému kolapsu. I to je důvod, proč se v návrhu tzv. finanční ústavy objevila opatření k regulaci hospodaření nikoli obcí jako celku, ale obcí jednotlivých.