Čtyřikrát deset haléřů, které (málem) otřásly městem

Na evropský projekt doputovalo do Říčan o čtyřicet haléřů méně, než zněla celková výše dotace přiznaná místní základní škole. I neskutečně nízká částka však způsobila doslova byrokratickou přestřelku mezi městem, školou a krajem.

Bizarní příběh ze světa byrokratů začal v roce 2010, kdy došlo k nepatrnému pochybení v závěrečném vyúčtování projektu Vzdělávací systém pro žáky a učitele ZŠ Nerudova. V některých přílohách, jež byly součástí monitorovacích zpráv, totiž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nastavilo zaokrouhlování dotačních prostředků na celá čísla. Tak příjemce dotace od zprostředkujícího subjektu - Středočeského kraje - pro projekt s přiznanou dotací 1 510 282 Kč obdržel o 40 haléřů méně, než mu náleželo. Teprve o dva roky později při kontrole na krajském úřadě se zjistilo, že zaokrouhlení bylo provedeno nesprávně a říčanské škole by chybějících 40 haléřů mělo být dodatečně vyplaceno.

KDYŽ HALÉŘE VISÍ VE VZDUCHOPRÁZDNU

To však už byl k projektu dávno zrušen projektový účet. Jak tedy naložit se 40 haléři, které zůstaly »viset ve vzduchoprázdnu«? Kraj je poslal zřizovateli školy - městu Říčany. Jenže město nebylo zpraveno o tom, že projektový účet už neexistuje a haléřovou částku na něj v dobré víře přeposlalo.

»Došlo tak k paradoxní situaci, že se nám poukázaná platba vrátila kvůli neexistujícího účtu. To jsme ovšem zjistili až letos,« konstatuje Ing. Věra Krejčová, vedoucí finančního odboru města. Kraj přitom o zrušení projektového účtu věděl, proto ostatně poslal 40 haléřů městu. Radnice, jak připomněla její mluvčí Adéla Michalová. se měla podle kraje se školou dohodnout na jiném čísle účtu a podat oficiální žádost o změnu. To by však znamenalo další náklady. »Město naštěstí využívá datové schránky. Ale mezi náklady patří i bankovní poplatky za každou položku a samozřejmě i čas úředníků, kteří se museli celé kauze věnovat.

Navíc navýšení příjmů města o 40 haléřů - a v důsledku toho i navýšení příspěvku města pro ZŠ Nerudova o stejnou částku, otevírá další problém: Na základě zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (§ 16, odst. 4,) se rozpočtová opatření uskutečňují povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu. Tak se suma 40 haléřů dostala až na stůl sedmičlenné rady, která musela hlasovat o tom, přijme-li kvůli nim příslušné rozpočtové opatření a upraví-li rozpočet města i městské příspěvkové organizace.

»To je kauza jako vystřižená ze Švejka. Na jedné straně se rozkrádají evropské dotace v milionech, na druhé se vede razítková a dopisová válka o halíře. Na radě jsme byli s "halířovým materiálem" hotovi za pár desítek vteřin,« okomentoval absurditu úředního světa starosta Vladimír Kořen.

Protože se však problém nepodařilo vyřešit v účetním období roku 2012, městu Říčany letos navíc hrozí sankce za porušení rozpočtové kázně. Účelové prostředky totiž neoprávněně zadrželo a nezajistilo urychlený převod na účet příjemce dotace.

DOTACE SE MŮŽE STÁT I DANAJSKÝM DAREM

»Městu teoreticky hrozí odvod až do výše poskytnutých finančních prostředků, případně i penále za prodlení s odvodem,« říká Ing. Tomáš Kořán z finančního výboru zastupitelstva. V absurdním scénáři město tedy odvede 40 haléřů, pokutou se však kromě kontrolorů z kraje může zabývat i finanční úřad. Žádost o odpuštění pokuty pak může v extrémním případě řešit i ministr financí. »Přijetí každé dotace či jen její změna s sebou nese vysoké náklady na její "zúřadování" a zúčtování, takže z pohledu města je to vyloženě danajský dar,« podotýká člen finančního výboru zastupitelstva ekonom Libor Dušek, PhD., který pracuje v CERGE - EI.

Podle Ing. Petry Homolové, tiskové mluvčí Generálního finančního ředitelství, obecně lze k předepisování odvodů za porušení rozpočtové kázně uvést, že odvod se vyměřuje buď ve výši porušení, nebo ve výši stanoveného procenta či jeho rozpětí, a to podle podmínek stanovených poskytovatelem. »Podle toho, jak jsou podmínky stanoveny, se finanční úřad při vyměřování chová. Pokud subjekt porušil stanovenou podmínku (bez ohledu, v jaké výši) a za toto porušení byla ponechána poskytovatelem sankce ve výši 100 %, finanční úřad vyměří k odvodu celou dotaci a samozřejmě podle zákona i penále,« dodala mluvčí.

Nicméně připustila, že pochybení v rámci celého projektu se v řádu desetihaléřů nevyskytují, Přesto Petra Homolová příjemcům dotací radí, aby během realizace jakékoliv akce financované ze státního rozpočtu nebo z Evropské unie pečlivě sledovali plnění stanovených podmínek a v případě hrozby jejich nenaplnění včas žádali poskytovatele o provedení změny. »Provést změnu v rozhodnutí o poskytnutí dotace může pouze poskytovatel, a to do doby než daná podmínka má být splněna. Na změnu podmínek po vypršení termínu jejího splnění finanční úřad nebere zřetel,« připomněla mluvčí Generálního finančního ředitelství.

ŽE BY SE UŽ BLÝSKALO NA ČASY?

»Je pravdou, že evropské dotace jsou velmi byrokratické,« poznamenává místopředseda Evropského parlamentu a zároveň místopředseda Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti Ing. Oldřich Vlasák.

»Experti odhadují, že více než pětinu prostředků spolkne administrativa. Tento problém si uvědomuje i Evropská komise, která pro příští období navrhuje celou řadu věcí zjednodušit. Měly by se tak více používat paušály, měly by se zkrátit doby přidělování dotací a mělo by také ubýt kontrol. Příklad z Říčan je nicméně typickou ukázkou toho, jak si rozdělování evropských dotací komplikujeme u nás doma. Za tento problém totiž nemůže Brusel, ale naše Ministerstvo financí. Na vině jsou jednoznačně rigidní malá rozpočtová pravidla, což si uvědomuje i Ministerstvo pro místní rozvoj, které se na tuto oblast chce při koordinaci fondů zaměřit,« uzavřel Oldřich Vlasák.

Projekt reg. č: CZ.1.07/1.2.05/01.0019

Projekt byl realizován v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

ZDROJ. KÚ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Speciální Základní škola Nerudova v Říčanech (okr. Praha-východ).

FOTO: ARCHIV