Budova městského či obecního úřadu vykazuje jako každá jiná budova určitou potřebu energie v různých formách. V současnosti se požadavky na snižování energetických potřeb posouvají podle nových předpisů až k tzv. budovám s téměř nulovou spotřebou energie.
Co si pod tímto pojmem představit? Takové budovy mají nízké požadavky na energii a velkou část své spotřeby pokrývají z obnovitelných zdrojů energie (OZE), které jsou spojené s budovou nebo jsou umístěny v jejím okolí. Jedná se tedy o téměř nulovou spotřebu energie z klasických energetických zdrojů, energie z obnovitelných zdrojů se v bilančním hodnocení odečítá.
VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI
S ohledem na největší požadavky na energie v minulých letech zůstává v naší mysli spojení energie s požadavkem na vytápění. Trend snižování tepelných ztrát budov zlepšováním tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí (stěn, oken a střech) postupně snižoval výši potřeby tepla na vytápění, až tato položka mnohdy přestala dominovat v celkové energetické bilanci budovy.
Jaké jsou další položky? Je to energie na přípravu teplé vody (dříve teplé užitkové vody), na větrání, chlazení, úpravu vlhkosti a osvětlení. Energetickou spotřebu ovlivňují také různé spotřebiče používané v budově. Ty podléhají vlastní certifikaci a do výpočtu energetické bilance se nezahrnují.
Při výstavbě nových budov je povinné předložit s projektovou dokumentací Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), v němž je výpočtem stanoveno, jakou spotřebu energie bude mít budova při standardních podmínkách provozu. PENB se ze zákona vyžaduje také u celkových a některých dílčích rekonstrukcí budov. Od roku 2013 bude vyžadován i při pronájmu a prodeji budov a měl by ovlivnit cenu.
V současnosti (tj. začátkem prosince 2012, kdy vznikl tento text, pozn. red.) platí vyhláška č. 148/2007 Sb., jež uvádí požadavky na třídy energetické náročnosti hodnocené budovy, která se stanoví podle vypočtené měrné spotřeby energie. Měrné spotřeby energie v kWh/m2/rok ve třídě C jsou pro vyjmenované druhy budov ve vyhlášce hodnotami referenčními a nové budovy či dokončené budovy procházející větší změnou musí splnit alespoň tuto hodnotu. Pro administrativní budovy platí následující hodnoty ve třídě C - vyhovující, B - úsporná, A - mimořádně úsporná (viz tabulka).
Pro optimální řešení využití potenciálu OZE pro danou budovu je vhodné znát podíl potřeby energie v jednotlivých bilančních položkách (vytápění, větrání, chlazení, příprava teplé vody, úprava vlhkosti a osvětlení) a též podíl tepla, chladu a elektrické energie. Známe-li je, zaměříme se nejdříve na ty vysoké.
Např. budova ve třídě energetické náročnosti B s hodnotou vypočtené měrné spotřeby energie 100 kWh/m2/rok může mít podíl energie na vytápění 35 %, větrání 20 %, chlazení 5 %, přípravu teplé vody 20 %, úpravu vlhkosti 0 % a osvětlení 20 %. Uplatní-li se pro přípravu teplé vody např. solární energie a pro vytápění čerpání tepla ze země či vzduchu, dosáhne se i výrazně lepší hodnoty, než je hranice pro třídu A.
Pokud lze využít střechu budovy pro umístění fotovoltaických panelů, dá se snížit spotřeba energie téměř až na nulu nebo může být bilance energie aktivní a tento přebytek je potřeba uplatnit u okolních budov, jež nemají aktivní bilanci, ale mohou si snížit spotřebu využitím OZE sousední budovy. Nebo lze v případě elektřiny přebytek uplatnit v distribuční síti.
SMART REGIONY A OZE
Možnost využití OZE v okolí budovy či v regionu přináší další varianty řešení, jak realizovat budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Je třeba začít přemýšlet o tzv. chytrých (smart) regionech malého i většího rozsahu a uvědomit si, že tam, kde lze získat z obnovitelného zdroje i více energie, než je potřeba pro danou budovu či objekt, ji můžeme distribuovat do dalších budov. Jednou z příležitostí je vybudování centrálního obnovitelného zdroje, který bude distribuovat obnovitelnou energii do budov v regionu.
Pro detailní návrh energetické koncepce regionu je vhodné zmapovat potenciál OZE v regionu a zvážit jeho plné využití i za cenu vyšších investičních nákladů, ale s úsporou během provozu budov po dobu jejich životnosti. Zmapování neznamená jenom stanovení potenciálu energie a potřebu budov v lokalitě, ale s ohledem na proměnlivý průběh potřeb energie v budovách je nutné znát také časový průběh potenciálu energie z OZE v regionu či budově.
Je třeba vědět, zda lze získanou energii využít k okamžité spotřebě v budovách, zda je nutno uvažovat o krátkodobé či dlouhodobé efektivní akumulaci energie, zda je možné distribuovat energii v rámci regionu nebo není možné potenciál zcela využít. To vše je nutné realizovat s kvalitním monitorovacím a řídicím systémem spojeným s měřením a regulací.
JÍT PŘÍKLADEM
Moderní úřad by měl jít příkladem: při snižování energetické spotřeby ve své budově, vytvořením energetické koncepce odpovídající požadavkům na kvalitní životní prostředí s využitím OZE, která by měla obsahovat také zásady distribuce, redistribuce, případně i akumulace energie v regionu. A rovněž v rámci energetického managementu být příkladem při získávání a využívání dat o energetických tocích v průběhu celého roku pro zefektivnění hospodaření s energií.
Tato data, spolu s dalšími užitečnými informacemi o budovách a dalších součástech v regionu, se dají s pomocí systému BIM (Building Information Modeling) spojit do jedné databáze s dokumentací skutečného stavu budov, inženýrských sítí, katastru apod. Celý systém je užitečným nástrojem pro rychlé a odpovědné plánování, např. výstavby, investic do rekonstrukcí i při schvalování projektové dokumentace výstavby.
JIŘÍ HIRŠ
proděkan Fakulty stavební VUT v Brně
| Administrativní budovy | A | B | C |
| Měrná spotřeba energie (kWh/m2/rok) | méně než 62 | 62 až 123 | 124 až 179 |
Průkazy energetické náročnosti i pro veřejné budovy
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) implementovalo v loňském roce do naší legislativy směrnici EU o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) novelou zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Jednou z novinek jsou i tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie a pořizování energetických štítků pro soukromé i veřejné budovy. Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je podle zákona povinen a) zajistit zpracování PENB při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov, b) zajistit zpracování PENB u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. 7. 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. 7. 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2. Štítky s platností 10 let budou zpracovávat energetičtí specialisté autorizovaní MPO. Kontrolu správnosti zpracování průkazů má na starosti Státní energetická inspekce. Informace k tématu nabízí např. portál iniciativy Šance pro budovy www.prukaznadum.cz.
