Žďár nad Sázavou se slovy tajemníka městského úřadu Ing. Jana Havlíka, MPA, díky politické stabilitě udržitelně rozvíjí s cílem být dobrým místem pro život. Výhodná poloha uprostřed ČR z něj navíc činí celoročně turisticky vyhledávanou destinaci. Jak město hospodaří v tzv. hubených letech?
Žďár nad Sázavou v minulosti vykoupil a sítěmi zainvestoval průmyslovou zónu, v níž vzniklo několik set nových pracovních příležitostí. Firmy a podnikatele město nezatěžuje neúměrně vysokou daní z nemovitostí - nemění se už 15 let. Investice do dopravní infrastruktury zlepšily dopravní dostupnost z D1 a výhodou je i nižší mzdová hladina a kvalifikace pracovní síly v technických a strojírenských oborech.
Diskutovaným tématem byly letos změny v rozpočtovém určení daní. Jak novela zákona o RUD ovlivnila přípravu rozpočtu na rok 2013?
Žďár nad Sázavou změnu RUD přivítal, ale očekávaný efekt - zvýšení daňových příjmů bude podle našich odhadů malý. Vlivem zpomalení ekonomiky a nižšího daňového inkasa nepočítáme s optimistickými odhady Ministerstva financí, které se ostatně v našem případě nenaplňují již několik let.
Dalším tentokrát lokálním negativním vlivem na příjmy rozpočtu města je korekce počtu obyvatel města provedená ČSÚ po sčítání v roce 2011, v jehož důsledku klesl počet obyvatel města a tím i daňové příjmy pro rok 2013 o více než 11 mil. Kč.
Pokud jde o výdajový rámec, provozní výdaje města a jeho organizací nesmí příští rok překročit výdaje roku 2007. K tomuto opatření vede radu města skutečnost, že opakované příjmy rozpočtu již čtvrtý rok stagnují a jejich stěžejní část - daňové příjmy oscilují kolem 250 mil. Kč.
Jak se promítla krize, o níž se stále hovoří, v hospodaření města?
Stanovování výdajových rámců a případné škrty podle aktuálního vývoje rozpočtu se staly po dlouhých letech růstu nezbytnou součástí rozpočtů měst a obcí. Jen to by však bylo málo. Dalším opatřením bylo zavedení a důsledné používání elektronických nástrojů k zadávání veřejných zakázek včetně jejich zveřejňování na webu s cílem zefektivnit, zprůhlednit a snížit náklady již od zakázek malého rozsahu.
Vzhledem k tomu, že 80 % provozních nákladů tvoří náklady na zaměstnance, nevyhnuly se úspory ani této oblasti. Za poslední čtyři roky jsme postupně snížili počet zaměstnanců o více než 10 %. Toto snížení však nemá vliv na dostupnost a kvalitu poskytovaných služeb.
Město realizovalo jednorázové příjmy z prodeje majetku, které používá či plánuje použít výhradně do reprodukce nebo investic. Velmi důležité je i posuzování dopadů a budoucích nákladů investic.
Co ze své praxe považujete za rozumné pro město srovnatelné velikosti, pokud jde o objem majetku města a jeho správu?
Rozsah vlastněného majetku a způsob jeho správy je výsostným rozhodnutím každé samosprávy a neexistuje univerzální řešení. Žďár nad Sázavou např. privatizoval bytový fond a prodal 3000 bytů, čímž získal neopakovatelných 280 mil. Kč. Noví vlastníci nabyli jiný vztah a odpovědnost, což se odrazilo na stavu a vzhledu bytových domů. Uvolnil se trh s byty a získané prostředky umožňují zkvalitnit nebo vytvářet novou infrastrukturu ve městě.
Protože peníze jsou také oběživo, vyjma rozumné rezervy pro doby nejhorší, mají sloužit k uspokojování potřeb většiny občanů města v dlouhodobém časovém horizontu, neboť po jednom volebním období přichází další, po nás naše děti a vnoučata.
Pokud pro realizaci jednorázových příjmů z prodeje majetku nejsou připraveny smysluplné a udržitelné projekty, je přirozená snaha o udržení jejich reálné hodnoty a ochrana před inflačním znehodnocením. K tomu poslouží různé nástroje, jejichž výběr se u samospráv neodvíjí od výše výnosu, ale od míry rizika a likvidity. Protože peníze jsou postaveny na důvěře, tak i výběr produktu či správce peněz vyžaduje vysokou míru důvěry na obou stranách.
Naše správa financí s konzervativní investiční strategií odstartovala neplánovaným a rychlým prodejem energetických akcií v roce 1999 za 135 mil. Kč a pokračovala příjmy z prodeje bytů. Bilance výnosů za 12 let zpět činí po odečtení úroků všech přijatých úvěrů ve stejném období +38 mil. Kč.
Uveďte několik příkladů velkých investičních akcí města za posledních 15 let.
Toto období se shodou okolností kryje s dobou mého působení na radnici. První velkou akcí v letech 1998-2000 byla rekonstrukce ČOV za více než 100 mil. Kč. Úspěšná realizace odvrátila hrozbu stavební uzávěry ve městě s 24 tisíci obyvateli. Investici financoval ze 70 % stát a z 30 % Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko jako provozovatel vodárenské soustavy.
Naléhavá potřeba získání asi 40 mil. Kč pro svazek obcí v době vysokých úrokových sazeb a neochoty bank půjčovat na cokoliv a komukoliv přinutily město převzít splácení úroků úvěru v cizí měně u zahraniční banky. Vše dobře dopadlo a my jsme získali cennou zkušenost - jak je dobré mít určitou finanční rezervu pro podobné situace.
Zkušeností byla i rekonstrukce komunikací v jedné části města za 130 mil. Kč financovaná několika 5letými úvěry s pevnou úrokovou sazbou. Úroky úvěrů zaplatily výnosy ze správy peněz získaných prodejem akcií energetických firem JmE a JmP.
Které investiční akce realizuje město v současnosti a co zásadního chystá?
Letos dokončíme rekonstrukci a rozšíření plaveckého bazénu z roku 1970 za 165 mil. Kč, kterou financujeme z rozpočtu města a 40milionovým úvěrem na 10 let. Největší investicí příštích dvou let bude právě zahájená stavba mostu a komunikace přes řeku Sázavu za více než 80 mil. Kč z našeho rozpočtu. Tato realizace otevírá nové plochy pro bytovou výstavbu a rozvoj města.
Místo skládky suti vyrostl ve Žďáru park Farská humna (dotace ROP Jihovýchod).
ILUSTRAČNÍ FOTO: PETR ŠMÍD
Jan Havlík vykonává funkci tajemníka na MěÚ Žďár nad Sázavou už 15 let.
FOTO: ARCHIV J. HAVLÍKA
