Letošní rok přinesl řadu obzvlášť nepovedených ICT projektů ve veřejné správě. Za všechny připomeňme problémy se zavedením nového centrálního registru vozidel. Pomineme-li možné příčiny v nekompetentnosti dodavatelů, kteří by při řádném výběrovém řízení neměli šanci zakázku získat, nejčastějším zdrojem potíží jsou chyby na straně zadavatele.
Na podceňování problematiky výstavby, financování a provozu informačních a telekomunikačních systémů dlouhodobě poukazuje ICT Unie, profesní sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, dalších podnikatelských a vzdělávacích subjektů. Zpracovala proto dokument, který definuje zásady správného zadávání a realizace ICT projektů ve veřejné správě.
»Neúspěšné realizace projektů ve veřejné správě poškozují pověst ICT průmyslu jako celku. Ten přitom významně přispívá k výkonu české ekonomiky, podobně jako například automobilový průmysl,« konstatuje Svatoslav Novák, prezident ICT Unie.
MLUVIT STEJNOU ŘEČÍ
Dokument, který ICT Unie zpracovala ve spolupráci s Radou vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, se nazývá Stavíme informační systém. Dokument má ambici sjednotit klíčové pojmy tak, aby vznikl slovník pojmů, díky němuž by zadavatelé a dodavatelé mohli »mluvit stejnou řečí«. Využívá přitom paralelu s oblastí stavebních projektů a zakázek, jejíž používané pojmosloví je všeobecně známo.
Na příkladu stavebního projektu názorně popisuje ideální postupy při definici zadání, ověření realizovatelnosti, návrhu řešení, zadání poptávky, nákupu, realizaci a vlastním provozu (užívání) informačního systému, či případné likvidaci původního řešení. Nezapomíná ani na jednotlivé kompetence nutné pro hladký průběh naznačených aktivit a naznačuje i vhodný obsah výstupů jednotlivých fází.
Dokument zdůrazňuje, že realizace informačního systému není úkolem pouze implementátora informačního systému - úspěch závisí na kvalitě součinnosti všech stran: zadavatele, implementátora, architekta, projektanta a projektového dohledu.
ŘÍZENÍ PROJEKTU
Projekt musí být řízen podle standardních projektových metodik (Prince2, PMBOK apod.) upravených pro potřeby konkrétního projektu:
Za řízení projektu je primárně odpovědný implementátor informačního systému včetně správy kompletního harmonogramu (úkoly všech zúčastněných stran).
Protipólem implementátora informačního systému je projektový manažer (supervizor) zadavatele nebo projektový dohled, který může plnit roli projektového manažera zadavatele.
V průběhu realizace projektu vzniká dokumentace o průběhu projektu (řízená dokumentace definovaná použitou metodikou řízení projektu).
Projekt by měl být rozdělen minimálně na následující etapy:
globální analýza (architekt);
detailní analýza (projektant);
design (implementátor IS);
prototyp - technologický, funkční, procesní, designový (implementátor IS);
vývoj (implementátor IS);
testování - funkční (implementátor IS, zadavatel), integrační, výkonnostní, bezpečnostní (implementátor IS);
pilot (implementátor IS, zadavatel);
implementace (implementátor IS - překrývá se časově s některými předchozími etapami);
předání do provozu (implementátor IS).
Zdánlivě jde o samozřejmé požadavky. Zkušenosti z řady ICT projektů ve veřejné správě však potvrzují, že v mnoha případech byly tyto zásady opomenuty, některé etapy byly velmi podceněny, případně zcela vynechány.
Příručka Stavíme informační systém je na webu ICT Unie poměrně dobře ukryta, nachází se v rubrice Dokumenty (na horní liště na stránce www.ictu.cz).
JAROSLAV WINTER
šéfredaktor portálu Helpnet
Úspěch zavedení informačního systému závisí na kvalitě součinnosti všech stran.
Příručka Unie ICT je k dispozici on-line.
