Jako konzultační proces by se mohl označit projekt spolupráce mezi Regionální radou Střední Morava, úřady Olomouckého a Zlínského kraje a následně pak městy a dalšími partnery v regionu při přípravě na další období evropské kohezní politiky.
Jde o dialog mezi pracovníky krajů, odborných expertů a pracovníků Regionální rady Střední Morava na přípravě rozvojové strategie do roku 2020, která by se měla stát podkladem pro využití fondů v letech 2014 až 2020.
DROBIT FINANCOVÁNÍ NENÍ ŘEŠENÍM
Důvodem, proč Regionální rada vyzvala partnery v regionu ke spolupráci, je identifikovat specifické klíčové problémy a příležitosti podle toho, jak je vnímají a prezentují partneři v území. Výsledkem pak bude návrh strategie rozvoje Olomouckého a Zlínského kraje, připravený s ohledem na nové směry politiky Evropské unie.
»Důležité je uvědomit si potřebu soustředění budoucích výdajů EU na prioritní oblasti s cílem dosáhnout maximálních výsledků. S omezenými zdroji nelze vyřešit všechny problémy. To však vyžaduje nejen standardní analytickou a programovou práci, ale zejména podrobnou znalost samotného tématu, konkrétní situace, v konkrétním místě. Tento postup je v souladu s přístupem Evropské komise, která upřednostňuje "sladění" veškerých fondů. Sladění strukturálních fondů s politikou rozvoje venkova vidím jako zcela zásadní pro oba kraje. Význam rozvoje měst i rozvoje venkova spolu velmi úzce souvisí,« řekl Ivan Matulík, ředitel Úřadu Regionální rady Střední Morava.
Podle jeho slov je třeba jasně formulovat požadavky potřeb nejen na místní úrovni, ale také na úrovni specifik jednotlivých obcí s rozšířenou působností. »Jen tak budeme umět zkoordinovat celou řadu témat do doby, než bude jasně dána architektura politiky soudržnosti po roce 2013. Proto v tuto chvíli není důležité, kdo a jaký orgán zodpovídá za ten který zdroj financí. Ale zda poskytnuté prostředky budeme moci využít k rozvoji měst či obcí, mikroregionů, a to nikoliv pouze formou individuálních projektů. V tom spočívají hlavní změny evropské legislativy oproti stávajícímu období a je na nás, jak je budeme umět využít nejen v České republice, ale i v Olomouckém a Zlínském kraji,« dodal Ivan Matulík.
DŮLEŽITÁ JE PŘEDEVŠÍM DOBRÁ STRATEGIE
Jednotlivé kroky projektu reagují na zveřejněnou legislativu, dokumenty Vlády ČR, které se týkají politiky soudržnosti. Česká republika zatím v souvislosti s novým obdobím nepřijala žádné finální rozhodnutí.
Evropská komise však své zásadní úpravy podoby budoucího období zveřejnila letos 30. října. Od té doby rychle pracuje na prováděcích dokumentech, které budou známy po schválení rozpočtu na období 2014-2020. Proto je teď důležité zaměřit pozornost na to, kde bychom chtěli být a čeho bychom chtěli s podporou evropských peněz dosáhnout do roku 2020. To ovšem bez lidí, kteří pracují přímo v regionu, nelze.
»Budeme-li znát, co chceme, co nám brání v rozvoji, nebo co jej naopak podmiňuje, můžeme něčeho dosáhnout. Určitě se nám bude dál i lépe vyjednávat a posléze nastavovat kompetence zainteresovaných orgánů,« doplnil ředitel Úřadu Regionální rady Střední Morava. Proto si tento úřad vytkl jako hlavní úkol postupně vyhodnocovat postup přípravných prací na národní úrovni, včetně postupů orgánů Evropské unie, a závěry přenášet do regionu.
»V tomto kontextu není až tak rozhodující, kdo vykonává funkci řídicího orgánu, nebo kolik je operačních programů. Ale jde o vytvoření podmínek pro integrovaný rozvoj území napříč tematickými programy,« zdůraznil Ivan Matulík. Integrovaný přístup je klíčový pro implementaci fondů, resp. pro zvýšení jejich přínosů v území. Proto musí být v rámci NUTS II Střední Morava připravena strategie financování, která by měla umožnit financování projektů z různých operačních programů současně.
ZNALOST MÍSTNÍCH POMĚRŮ JE ZÁKLADEM
Práce na projektu byly rozděleny do pěti na sebe navazujících etap. V první etapě byli řediteli obou krajských úřadů jmenováni gestoři, pracovníci odborných útvarů na krajích. Ti se budou podílet na zpracování návrhu strategického rozvoje s výhledem do roku 2020 podle metodiky, kterou připravila Regionální rada Střední Morava. Cílem je mít k dispozici návrhy komplexní strategie, která je reálná a zároveň realizovatelná, má měřitelné cíle i podmiňující faktory. Před zahájením programových prací bude strategie sloužit jako podklad pro jednání s partnery na místní a regionální úrovni v rámci tzv. partnerství.
»Vycházíme ze svých zkušeností, že strategii nemohou dělat externí firmy a externisté, kteří neznají konkrétní podmínky,« připomněl Ivan Matulík. »Jen tak může vzniknout dobře zpracovaný programový dokument s jasně měřitelnými cíli a dopady pro region.«
MYSLI GLOBÁLNĚ, JEDNEJ LOKÁLNĚ
Regionální rada Střední Morava pracuje na přípravách návrhu pro kohezní politiku po roce 2014 už od loňského roku. Podílela se na zpracování dokumentu s názvem Alternativní návrh politiky soudržnosti 2014+, který byl 22. června 2012 schválen Asociací krajů ČR. Šlo o ucelený alternativní návrh vůči dosavadním návrhům Ministerstva pro místní rozvoj. Podle posledních informací měl tento resort do listopadu 2012 předložit vládě zaměření politiky soudržnosti včetně operačních programů.
»Mezi důležité aspekty, které očekáváme, patří detailnější zaměření na územní a integrovaný přístup, tedy důsledné uplatnění tzv. regionální dimenze,« uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Střední Morava. Česká republika, a stejně i oba kraje, by se proto měly soustředit na možnosti využití všech výhod plynoucích z členství v Evropské unii. To se týká hlavně financování a toho, aby finanční prostředky byly zaměřeny na klíčové výzvy, které jsou rozhodující pro zvýšení kvality života, podnikání a tvorbu či udržení pracovních míst ve městech a obcích Olomouckého a Zlínského kraje. Nikdo jiný nemůže hájit zájmy obyvatel v regionu, než regionální a místní samosprávy, podnikatelé a občané, kteří v regionu žijí.
»Ekonomický potenciál měst a venkovských oblastí, efektivní využívání zdrojů a možností určitě nebyly dosud plně využity, ba právě naopak. Musíme se snažit, aby došlo ke změně,« uzavřel Ivan Matulík. V tomto směru stále platí »baťovské« Mysli globálně, jednej lokálně.
RENATA ŠKROBÁLKOVÁ
Úřad Regionální rady Střední Morava
Cyklostezka Bečva vznikla díky integrovanému přístupu obcí k řešení území. Tento 160kilometrový souvislý úsek, hojně využívaný místními obyvateli i cykloturisty, bývá také nazýván Královna cyklostezek.
FOTO: ARCHIV
