Už od 1. 1. 2014 - kromě některých ustanovení o zdravotních pojišťovnách a krajích a obcích - by měl vstoupit v účinnost ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Tak to chce vláda.
Kabinet k tomu 10. října už schválil příslušný vládní návrh zákona, jemuž se též přezdívá »finanční ústava«, a zároveň uložil ministru financí, aby ve spolupráci s dalšími ministry vládě do 30. dubna 2013 předložil návrh prováděcího zákona o pravidlech rozpočtové kázně.
Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti má především zabránit zadlužování státu, přičemž autoři návrhu zákona výší zadlužení rozumějí výši veřejného dluhu po odečtení výše státního dluhu vzniklého emisí státních dluhopisů, z jejichž výnosu je vytvářena rezerva peněžních prostředků při financování státního dluhu.
OZDRAVNÁ OPATŘENÍ VLÁDA ZAJISTÍ UŽ PŘI ZADLUŽENÍ NAD 40 %
Bude-li výše zadlužení činit nejméně 40 %, ale zároveň bude nižší než 45 % HDP, vláda bude povinna ihned informovat Poslaneckou sněmovnu o důvodech překročení zadlužení a o opatřeních, která v té souvislosti přijala. Tato opatření bude dolní parlamentní komora muset schválit. Stát bude poskytovat státní záruky pouze na základě zákona platného v den vyhlášení výše zadlužení, nebo na základě zákona, který je schválen nadpoloviční většinou poslanců a nadpoloviční většinou senátorů.
Dosáhne-li zadlužení nejméně 45 % a zároveň bude nižší než 48 % HDP, vláda mj. rozhodne o snížení výdajů schváleného rozpočtu na daný rok za podmínek stanovených zákonem.
V případě zadlužení nejméně ve výši 48 %, avšak zároveň bude nižším než 50 % HDP, vláda bude povinna předložit Poslanecké sněmovně ke schválení návrh vyrovnaného či přebytkového rozpočtu a rozpočtů státních fondů, případně vezme zpět návrh rozpočtu, který již byl předtím poslancům předložen bez naplnění této podmínky, a předloží návrh, který s ní bude v souladu. Při této výši zadlužení budou muset také ÚSC přijímat své rozpočty na následující rok jako vyrovnané nebo přebytkové. ÚSC rovněž nebudou moci přijímat žádné nové dlouhodobé závazky vedoucí k navýšení zadlužení.
Jestliže zadlužení dosáhne nejméně 50 %, bude se postupovat jako v předchozím bodě, avšak vláda bude zároveň muset neprodleně požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.
VÝJIMKY BUDOU MOŽNÉ
Podle návrhu zákona bude možné stanovit výjimky z uvedených postupů, a to v případě významného zhoršení ekonomického vývoje; nouzového stavu, stavu ohrožení státu či válečného stavu; odstraňování následků živelních pohrom či výdajů vyplývajících z plnění mezinárodních smluv a jiných mezinárodních závazků ČR.
PŘEKROČENÍ LIMITŮ VYHLÁSÍ NRR
Návrh finanční ústavy počítá rovněž s ustavením Národní rozpočtové rady (NRR) jako nezávislého orgánu, který bude působit v oblasti fiskální a rozpočtové politiky, bude sledovat a hodnotit vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Vedení a další členy Národní rozpočtové rady bude volit Poslanecká sněmovna. K výsostným úkolům NRR bude patřit zejména zjišťování výše zadlužení a její vyhlašování stejným způsobem, jakým se vyhlašuje zákon.
ZÁKON SE DOTKNE I MĚST A OBCÍ
Návrh finanční ústavy stanovuje pravidla i pro ÚSC (viz box). Svaz měst a obcí ČR je zatím rezervovaný. Na svém webu mj. například uvádí, že již dříve připomínkoval první návrh zákona, a proto chápe schválené řešení jako určitý kompromis. »Nicméně ani v něm není vyjasněno, co je součástí termínu "celkových příjmů". V důvodové zprávě MF zatím není explicitně uvedeno, co se rozumí výší dluhu a celkovými příjmy, ale že návrh ústavního zákona počítá s tím, že podrobnosti budou upraveny zákonem. Protože však MF v další části důvodové zprávy uvedlo, že podmínky (stav k 31. 12. 2011) by nesplnilo přes 400 obcí a měst, muselo tedy již s nějakými termíny pracovat,« konstatuje SMO na svém webu.
Co předpokládá návrh zákona ve vztahu k hospodaření ÚSC
Článek 13 navrhovaného ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti obsahuje tyto zásady:
ÚSC hospodaří tak, aby celková výše jeho dluhu nepřekročila 60 % průměru jeho skutečných celkových příjmů za poslední 4 roky.
Překročí-li celková výše dluhu ÚSC tento limit, ÚSC sníží svůj dluh ročně postupem stanoveným zákonem.
Nesníží-li ÚSC ročně tento svůj dluh, stát může ročně zadržet výnos daní, které jsou tomuto ÚSV určeny, ve výši 5 % z rozdílu mezi celkovou výší dosaženého dluhu a 60 % průměru jeho skutečných celkových příjmů za poslední 4 roky.
Zadržený výnos daní určených pro ÚSC lze uvolnit pouze na splacení dluhových závazků tohoto ÚSC uzavřených před rokem, v němž došlo k zadržení.
ZDROJ: VLÁDA ČR
