Město Plzeň je na parkově upravené plochy poměrně bohaté. Kromě velkých parkových a lesoparkových rekreačních ploch v okrajových částech města a parkově upravených náměstí je hlavní chloubou Plzeňanů zelený prstenec lemující historické jádro. Jaké zkušenosti tam jsou s letničkovými výsadbami?
Okružní Smetanovy, Kopeckého, Ša-faříkovy a Křižíkovy sady vznikly už počátkem 19. století v místech rušeného městského fortifikačního systému. Sady jsou nemovitou kulturní památkou a od sklonku minulého století se postupně obnovují. Poslední obnovenou částí sadového prstence byla v roce 2010 Mlýnská strouha. Lidé si v této části města už zvykli na dokonale posekaný, celoročně smaragdově zelený pažit, zdravé košaté dřeviny, proměnlivé pruhy trvalkových záhonů i každoročně obnovované pestrobarevné záhony cibulovin a letniček. I z tohoto výčtu je patrné, že jde o nejintenzivněji udržované zelené plochy na celém území města.
Celková plocha letničkových záhonů ve Smetanových a Kopeckého sadech činí 385 m2. Po odstranění cibulovin se záhony prokypřují rotavátorem a zapravuje se do nich kompost a minerální hnojivo. Výsadba se koná ve druhé polovině května, letos to bylo 6700 ks rostlin. Oproti loňsku, kdy vysazené rostliny byly hodně drobné a trvalo zhruba měsíc, než zesílily a začaly nakvétat, byla letošní sadba o poznání větší a atraktivnější. Mnohé druhy se svými květy barevně uplatňovaly ihned po výsadbě.
TRADIČNÍ DRUHY I NOVÉ TRENDY
Také letos se z hlediska menší nutnosti dosadeb chybějících kusů rostlin osvědčily méně tradiční druhy letniček. Z minulé sezony jsme se poučili a některé problematičtější druhy (Panicum capillare, Molucella laevis) již nepoužili.
Letos jsme na záhonech veřejnosti opět představili nové trendy v přístupu k letničkovým výsadbám - smíšené záhony trvalkového charakteru, inspirované přirozenými, pestrobarevnými lučními porosty. Cílem bylo pomocí různě vzrůstných a postupně nakvétajících druhů vytvořit záhony výškově rozmanité, plastické a částečně v průběhu sezony proměnlivé, vyzkoušet ve veřejném prostoru méně používané druhy rostlin a posoudit náročnost jejich údržby.
Vzhledem k charakteru sadů jsme však všechny záhony tímto stylem nechtěli pojednat, a proto použili i tradiční letničkovou výsadbu. Uplatnily se známé druhy letniček, např. u pomníku J. F. Smetany ve Smetanových sadech (Begonia semperflorens, Salvia splendens, Senecio cineraria, Pilea microphylla, Echeweria elegans).
V Kopeckého sadech na kruhových záhonech lemovaných vodními prvky byly ornamentálně vysazeny méně tradiční letničkové druhy (Coreopsis grandiflora ´Early Sunrise´, Iresine herbstii, Lobularia maritima, Coleus blumei - různé kultivary, Zinnia elegans ´Jiřinkokvětá oranžová´). Vertikálu a rytmus do záhonů vnesly červenolisté Canny a červenolistý kultivar dochanu ´Purple Majesty´. Ladění záhonů bylo do žluto-oranžovo-červených až bronzových odstínů.
KVĚTY AŽ DO ZAČÁTKU ŘÍJNA
Záhony koncipované jako pestrobarevné luční porosty jsme letos ladili do svítivých zlatavých odstínů s akcentem a kontrastem červené, fialové či modré barvy. Nejzajímavější byl obdélný záhon ve Smetanových sadech s těmito druhy: Verbena bonariensis, Zinnia elegans ´Jiřinkokvětá žlutá´, Cosmos bipinnatus, Coreopsis grandiflora ´Early Sunrise´, Petunia x hybrida, Tagetes patula ´Hero Gold´, Tagetes tenuifolia ´Lulu´, Pennisetum villosum, Pennisetum glaucum ´Purple Majesty´, Rudbeckia hirta ´Toto´, Rudbeckia hirta ´Praire Sun´, Salvia farinacea ´Gruppenblau´, Lagurus ovatus a Verbena hybrida ´Mamuth. Protože se během předjarní přípravy nepodařilo zajistit a napěstovat některé druhy v požadovaném množství, využili jsme náhrady (Cosmos bipinnatus místo Cosmos sulphureus, Petunia místo Heliotropium, Salvia splendens místo Salvia viridis). Bohužel, jimi celkový vzhled záhonů poněkud utrpěl a barevně působil trochu jinak, než byl původní záměr.
Zpočátku se barevně uplatňovaly pouze aksamitníky, postupně začaly nakvétat krásenky, krásnoočka, petunie a začaly se rozrůstat okrasné traviny. V červenci se již rozehrála přehlídka zlatožlutých odstínů pod taktovkou krásnooček a rudbékií. Kompozici výrazně zjemňovaly trávy a při pohledu z dálky záhon skutečně evokoval rozkvetlý luční porost. Netradiční úprava byla velmi atraktivní až do začátku října, neboť žádné rostliny z kompozice předčasně nevypadly ani nepřerůstaly a nerozklesávaly se.
NÁROČNÁ PÉČE, KTERÁ SE VYPLATÍ
Letničkové záhony jsou mnohem náročnější na projektovou přípravu, volbu optimálních kombinací rostlin i na výsadbu. Zahradnická firma, která o centrální sadový okruh pečuje a je velmi precizní v zakládání tradičních geometrických záhonů, k novému stylu výsadeb zprvu přistupovala nedůvěřivě. Letos se již s novými osazovacími plány připomínajícími spíše plány na trvalkové výsadby vypořádala velmi dobře.
Také z hlediska péče jsou letničkové záhony nejnáročnějším a nejnákladnějším vegetačním prvkem. Během sezony se musí dvakrát hnojit minerálním hnojivem, čtyřikrát plít s nakypřením, čtyřikrát plít bez okopávky (u smíšených výsadeb jsme vypozorovali o polovinu menší četnost těchto operací) a pětadvacetkrát zalít. Záhony jsou i náročnější na pravidelné odstraňování odkvetlých částí a odumřelých rostlin. Napřesrok však opět plánujeme netradiční letničkové záhony. Použijeme nejen druhy, které se nám loni i letos osvědčily, ale budeme zkoušet rovněž jiné tak, aby se každá sezona stala neokoukaným překvapením.
Srdečně vás zveme do Plzně na letničkovou sezonu 2013!
LUCIE NIŽARADZEOVÁ
Správa veřejného statku města Plzně, oddělení koncepce zeleně
Kruhový záhon u fontány Matka s dítětem v Kopeckého sadech.
Obdélný záhon ve Smetanových sadech.
FOTO: ARCHIV
