Stále častěji se lze setkat s požadavky občanů i členů zastupitelstev obcí o poskytnutí informací o činnosti právnických osob, které jsou založeny nebo zřízeny obcemi nebo v nichž mají obce svou majetkovou účast. Typické jsou žádosti o poskytnutí kopií smluv nebo žádosti o sdělení výše platů či...
Stále častěji se lze setkat s požadavky občanů i členů zastupitelstev obcí o poskytnutí informací o činnosti právnických osob, které jsou založeny nebo zřízeny obcemi nebo v nichž mají obce svou majetkovou účast. Typické jsou žádosti o poskytnutí kopií smluv nebo žádosti o sdělení výše platů či odměn statutárních orgánů a zaměstnanců. Praxe přitom tyto žádosti nevyřizuje vždy v souladu se zákonem, neboť bývá nejen obtížné určit, zda poskytnutí informace nebrání zákonná ochrana (např. obchodní tajemství nebo osobní údaje), ale i to, zda ji má či musí poskytnout obec nebo (i) dotčená právnická osoba. Těmto otázkám se budeme věnovat ve dvou pokračováních.
»OBECNÍ PRÁVNICKÁ OSOBA«
Obce se mohou podílet na činnosti právnických osob různým způsobem a v různé míře. Můžeme rozlišovat právnické osoby s výlučnou účastí obce (»jednočlenné« společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, příspěvkové organizace obcí apod.) a právnické osoby, na nichž se obec účastní jen omezeně (např. obchodním podílem). Významné postavení obchodní společnosti, které obec ve smyslu obchodního zákoníku (§ 66a) ovládá, tedy v nichž, zjednodušeně řečeno, vykonává většinu hlasovacích práv. Za obecní právnické osoby proto budeme v následujícím textu považovat právnické osoby s výlučnou účastí obce nebo právnické osoby, které obec ovládá.
Většina obecních právnických osob bude mít postavení veřejné instituce podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (InfZ). To znamená, že bude subjektem, který je podle uvedeného zákona povinen poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti, resp. činnosti. V podmínkách obcí budou veřejnými institucemi typicky obecní příspěvkové organizace (školy, technické správy komunikací, správy obecního bytového fondu apod.), dobrovolné svazky obcí i společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, jejichž je obec jediným společníkem nebo které ovládá, pokud slouží k naplňování veřejného účelu, tedy k plnění úkolů obce (ten je nutné chápat v tom nejširším slova smyslu, včetně správy obecního majetku, rozvoje obce, podpory turistického ruchu apod.). Soudy za veřejnou instituci označily např. akciovou společnost Dopravní podnik hlavního města Prahy, jejímž jediným společníkem je hlavní město Praha, nebo fotbalový klub založený městem formou akciové společnosti.
ŽADATEL O INFORMACE
Pro určení rozsahu informační povinnosti ve vztahu k obecní právnické osobě má svůj význam i osoba žadatele. Každá osoba (a je v podstatě bez významu, zda je občanem dané obce), se může dožadovat informací o obecní právnické osobě v »obecném režimu« zákona o svobodném přístupu k informacím. Je-li však žadatelem člen zastupitelstva dané obce, může k získání informace využít i specifické (a širší) »informační oprávnění« podle § 82 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Odlišné postavení žadatele spolu s různou povahou obecních právnických osob pak předurčuje i různé způsoby vyřízení žádosti o informace i rozsah jejich zpřístupnění.
POSKYTOVÁNÍ INFORMACE PODLE INFZ
Podle § 2 odst. 1 InfZ jsou subjekty povinnými poskytovat informace (povinnými subjekty) nejen veřejné instituce (mj. obecní právnické osoby), ale i územní samosprávné celky a jejich orgány, tedy zjednodušeně řečeno každá obec. Zájemce o informaci se proto může obrátit buď přímo na obecní právnickou osobu, nebo na obec jakožto jejího zřizovatele, zakladatele či společníka.
Informační zákon opravňuje k podání žádosti o informace každou fyzickou nebo právnickou osobu (§ 3 odst. 1), přičemž žádost lze podat ústně i písemně za podmínek stanovených v § 13 a 14. Žadatel svůj požadavek nemusí nijak zdůvodňovat a až na určité výjimky je lhostejné, k jakému účelu hodlá získanou informaci využít (byť by se jednalo např. o její další komerční zpracování).
Vyřizování žádosti obecní právnickou osobou
Přepokládejme, že se žadatel obrátí na obecní právnickou osobu. Není-li tato právnická osoba veřejnou institucí, nevztahuje se na ni zákon o svobodném přístupu k informacím, takže může podanou žádost bez dalšího založit ad acta (informaci by mohla poskytnout dobrovolně v mezích ostatních zákonů).
Pokud však oslovená právnická osoba povinným subjektem (veřejnou institucí) bude, musí žádost vyřídit procesními postupy podle zákona o svobodném přístupu k informacím a ve lhůtách v něm stanovených (při nečinnosti se žadatel může domáhat ochrany ve správním soudnictví). Důležité je, že lhůta pro vyřízení žádosti činí v zásadě vždy 15 dní ode dne jejího doručení /§ 14 odst. 5 písm. d)/ a při byť i jen částečném nevyhovění žádosti musí být vydáno správní rozhodnutí o jejím odmítnutí (§ 15).
V podmínkách právnických osob bude obvykle žádosti vyřizovat jejich statutární orgán nebo orgán či zaměstnanec jím k tomu pověřený (§ 130 odst. 3 správního řádu). Jelikož statutární orgán může být i tím, kdo bude na základě podaného odvolání nebo stížnosti přezkoumávat postup při vyřizování žádosti (viz dále), je vhodné, aby vyřizováním žádostí byl »v prvním stupni« pověřen některý ze zaměstnanců.
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti může žadatel podat odvolání (§ 16), proti jinému postupu či nečinnosti stížnost (viz § 16a). O nich rozhoduje nadřízený orgán, pro jehož určení je na prvním místě směrodatný § 178 správního řádu a nelze-li jej takto určit, je nadřízeným orgánem ten, kdo stojí v čele povinného subjektu, jak stanoví § 20 odst. 5 InfZ. V praxi je ovšem určení nadřízeného orgánu u obecních právnických osob poměrně problematické. Je jím zřizovatel či společník (obec)? Nebo statutární orgán právnické osoby?
Názory se různí a ani judikatura není jednotná. U příspěvkových organizací bývá postavení nadřízeného orgánu obvykle dovozováno »ve prospěch« zřizovatele (obce) s odkazem na § 178 odst. 2 správního řádu, neboť obecní příspěvková organizace vzniká »z vůle zřizovatele«, jenž jí rovněž stanoví předmět její činnosti, tedy podíl na zajišťování veřejné správy (v tom nejširším slova smyslu) a jenž je též povinen kontrolovat její činnost. Složitější je odpověď u obecních obchodních společností, u nichž bývá postavení nadřízeného orgánu přiznáváno jejich statutárnímu orgánu na základě § 20 odst. 5. Nejde však o řešení bezproblémové, a to zejména u společností s ručením omezeným, u kterých může být statutárním orgánem více jednatelů, kteří mohou být oprávněni jednat samostatně (srov. § 133 odst. 1 obchodního zákoníku). Existují i názory, které v případě »jednočlenné« obecní obchodní společnosti přiznávají z identických důvodů jako u příspěvkové organizace postavení nadřízeného orgánu obci, a to i s přihlédnutím k imanentnímu principu každého přezkumného řízení, které by mělo být provedeno někým, kdo stojí mimo strukturu přezkoumávaného. Praxe však zřetelně směřuje k prvnímu z uvedených řešení.
Je-li nadřízeným orgánem obec, je rovněž třeba určit, který orgán by měl o odvolání nebo o stížnosti rozhodnout - zda obecní úřad podle § 130 odst. 1 správního řádu, nebo rada obce, která vykonává úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích. Judikatura toto postavení již v jednom z judikátů přiznala radě obce (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 4 As 40/2010-60).
ADAM FUREK
právník
Každá osoba (a je v podstatě bez významu, zda je občanem dané obce), se může dožadovat informací o obecní právnické osobě v »obecném režimu« zákona o svobodném přístupu k informacím.
nadřízený orgán