Dozorčí rada s. r. o. a obec jako jediný společník

Jak postupovat při »vytvoření« dozorčí rady společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) orgány obce, je-li obec jediným společníkem této společnosti? Jaký by byl postup v případě, kdyby byla obec účastna ve společnosti s ručením omezeným, která má více společníků? Odpovědi na položené...

Jak postupovat při »vytvoření« dozorčí rady společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) orgány obce, je-li obec jediným společníkem této společnosti? Jaký by byl postup v případě, kdyby byla obec účastna ve společnosti s ručením omezeným, která má více společníků?

Odpovědi na položené otázky je nutné hledat v obchodním zákoníku a také v zákoně o obcích. V zásadě lze uvažovat o několika možných variantách postupů odvislých od konkrétní situace.

Nejprve se zabývejme případem, kdy obec zakládá novou s. r. o. jako její jediný společník. V takovém případě je nutné zohlednit ustanovení § 110 odst. 1 písm. f) obchodního zákoníku, podle kterého musí společenská smlouva společnosti s ručením omezeným (resp. její zakladatelská listina) obsahovat mimo jiné také jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje.

Z hlediska zákona o obcích platí, že zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách /§ 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích/. Z citace těchto dvou zákonných ustanovení je zřejmé, že »první« členy dozorčí rady s. r. o. zakládané obcí jako jediným společníkem bude určovat zastupitelstvo obce v rámci svého rozhodování o schválení zakladatelské listiny.

Jak ale postupovat v situaci, kdy již společnost s ručením omezeným existuje a obec je jejím jediným společníkem? Z ust. § 139 odst. 1) obchodního zákoníku vyplývá, že členy dozorčí rady s. r. o. volí valná hromada společnosti. Zákon o obcích k danému stanovuje, že zastupitelstvo jako jediný z orgánů obce může navrhovat zástupce obce do orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání. Současně ale platí, že rada obce podle ustanovení § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích rozhoduje ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti. Rada obce v těchto případech tak jedná »ve funkci« valné hromady dané společnosti a právě jen valná hromada může členy dozorčí rady zvolit. S ohledem na citovaná ustanovení obchodního zákoníku a zákona o obcích by tak nejprve zastupitelstvo obce mělo navrhnout osoby, které by se měly stát členy dozorčí rady dané společnosti (zákon o obcích mluví o »zástupcích obce«) a následně by měly být tyto osoby radou obce jednající »ve funkci« valné hromady jmenovány členy dozorčí rady. Argumentovat pro tento postup lze i tak, že původně při zakládání společnosti to bylo právě jen zastupitelstvo obce, které určilo členy dozorčí rady v rámci schvalování zakladatelské listiny a je tedy jen na něm, aby i dále určovalo, kdo »za obec« bude v orgánech obchodní společnosti vystupovat.

Poslední z možných variant je situace, kdy obec je jedním z více společníků společnosti s ručením omezeným. V tomto případě platí, že zastupitelstvo obce podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. f) zákona o obcích deleguje zástupce obce na jednání valné hromady dané společnosti (rada obce zde již pravomoci valné hromady nemůže vykonávat) a tento delegovaný zástupce na jednání valné hromady hájí zájmy obce, jako jednoho ze společníků, mj. také může navrhovat zvolení určité osoby členem dozorčí rady. Kdo bude za obec navržen za člena dozorčí rady opět určí zastupitelstvo obce podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích.

Rozhodnutí o zvolení či nezvolení člena dozorčí rady navrženého delegovaným zástupcem obce v tomto případě ale již nespadá do pravomoci orgánu obce, je tak výhradně na rozhodnutí valné hromady, kde jsou zastoupeni i další společníci.

JUDr. Bc. JAN JANEČEK, Ph.D.
právník