Směle lze říci, že člověka poznáte podle toho, jaké odhazuje odpadky. Jeho přístup k třídění odpadů naznačí, jestli mu na přírodě a okolí záleží méně nebo více. A takovým místem poznání lidských povah může být právě i sběrný dvůr pro odpady. V minulosti se jich v ČR vybudovalo mnoho, i v...
Směle lze říci, že člověka poznáte podle toho, jaké odhazuje odpadky. Jeho přístup k třídění odpadů naznačí, jestli mu na přírodě a okolí záleží méně nebo více. A takovým místem poznání lidských povah může být právě i sběrný dvůr pro odpady.
V minulosti se jich v ČR vybudovalo mnoho, i v současnosti jde o prvek veřejné infrastruktury hojně budovaný - a rovněž podporovaný dotacemi. Je logické, že taková místa vznikla, mají svou nezastupitelnou roli v obecních systémech nakládání s odpady. Díky jejich provozu lze mj. předejít vzniku »černých« skládek, pokud lidem ukážete místo, kam mohou odpad, byť i třeba za poplatek (např. za stavební odpad, pneumatiku) odevzdat. Na sběrných dvorech se však v praxi rovněž setkáte přímo s tím, jak se dají různé druhy odpadu roztřídit, kromě klasických plastů, papíru, skla. Máme tu totiž ještě také dřevo a další rostlinný bioodpad trávu, listí, kuchyňský odpad), stavební suť, pneumatiky, vysloužilé velké elektrospotřebiče - ledničky, pračky, mrazáky, malé elektrospotřebiče - kancelářská technika, PC, TV, vysavače, velkoobjemový odpad (nábytek), textil, nebezpečné látky - hořlaviny, chemikálie, barviva, léčiva. Je toho mnoho, co na sběrný dvůr lidé přivezou. I proto pro někoho jde o »bájné ostrovy pokladů«. Co se nehodí jednomu, hodí se jinému. Kutilové si přijdou na své, staré oblečení je vhodné pro charitu. Ovšem nevítanými hledači pokladů jsou a budou jedinci, kteří pátrají jen po kovech (zejména železu, mědi a hliníku), čímž velmi často uškodí životnímu prostředí nejvíce.
Bez sběrných dvorů by odpadové hospodářství obcí nebylo na tak dobré úrovni, na jaké se nachází nyní. Sběrné dvory jsou i místem učení se a zábavy, zejména pro děti. Kam jinam by se bez sběrných dvorů většina odpadu odkládala? Končila by v příkopech, mezích a lesích. S pomocí sběrných dvorů se podařilo připravit a prosadit do myšlení lidí odpověď na věčnou otázku »Kam s ním?«.
Sběrné dvory jsou sice jen »přestupní stanicí« pro odpady, ovšem tak důležitou, že dnes existují v šestině měst a obcí celé ČR a fungují pro většinu obyvatel této země. Někde jde o startovní pozici pro další »odpadový« projekt, např. kompostárnu, bioplynovou stanici či třídicí linku. Samotný provoz sběrných dvorů nemusí být náročný, pokud máte zajištěny vazby na dodavatele (resp. odvozce). Velmi dobře v nich naleznou uplatnění dlouhodobě nezaměstnaní, ať již ve formě veřejně-prospěšných prací nebo veřejné služby, i trestaní ve formě obecně prospěšných prací. Někteří občané tam chodí dobrovolně pomáhat kvůli kontaktu s lidmi, kvůli odpovědnosti k sobě i lidem okolo.
Pravda, investičně mohou být sběrné dvory, zejména ty budované »na zelené louce« velmi nákladné. Ale několikamilionová investice, je-li rozumný projekt (manipulační plocha není skládka), se postupem času vyplatí. Sběrné dvory nemusí být v každé obci, ale měly by být každému přístupné. Vždyť poklad může najít nebo přinést každý.
Přeji všem úspěšné hledání nebo »skrývání«.
(Problematice sběrných dvorů v obcích a městech se v tomto vydání Moderní obce věnujeme na stranách 29 až 36 - pozn. redakce.)
Bez sběrných dvorů by odpadové hospodářství obcí nebylo na tak dobré úrovni, na jaké se nachází nyní.
Mgr. PAVEL DRAHOVZAL
starosta obce Velký Osek (okres Kolín), předseda Komise životního prostředí Svazu měst a obcí ČR
FOTO: ARCHIV
