Je to bezmála až k nevíře, jakou shodu názorů projevují Sdružení nájemníků ČR (SON) a Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR (OSMD). Stmelilo je společné odmítání konstrukce příspěvku na náklady na bydlení, který má zavést novela zákona o pomoci v hmotné nouzi.
Novelu již v červenci ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna a postoupila ji Senátu, který ji začal projednávat na své 25. schůzi jako senátní tisk č. 396. V účinnost by novela měla vstoupit už k 1. 3. 2013.
Co organizacím nájemníků i pronajimatelů vadí? Novelou zákona o pomoci v hmotné nouzi by se měly zrušit dvě dosavadní dávky - příspěvek na bydlení v rámci státní sociální podpory (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a doplatek na bydlení, který je přiznáván na základě zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Obě tyto dávky má nahradit příspěvek na náklady na bydlení (poprvé by byl vyplácen úřady práce v dubnu 2013).
NANEJVÝŠ 35 PROCENT! POŽADUJÍ NÁJEMNÍCI I PRONAJIMATELÉ
Dosavadní příspěvek na bydlení se přiznává všem osobám nebo rodinám, jimž 30 % (v Praze 35 %) jejich zákonem uvedených druhů příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Chystaná nová dávka - příspěvek na náklady na bydlení, je však návrhem novely zákona o pomoci v hmotné nouzi konstruována tak, že bude za kalendářní měsíc činit »rozdíl mezi přiměřenými náklady na bydlení a rozhodným příjmem osoby, popřípadě osoby a společně posuzovaných osob, vynásobeným koeficientem 0,50«. Jinak řečeno, nově bude nutné pro uplatnění nároku na dávku prokázat, že k pokrytí nákladů na bydlení již nestačí nikoliv 30 %, resp. 35 % příjmů, nýbrž už celých 50 %!
Každý možná z jiných důvodů, leč svorně teď SON i OSMD důrazně varují před tím, že touto změnou se pod hranici chudoby propadnou další desetitisíce či statisíce lidí. Český statistický úřad uvádí, že loni pod hranicí chudoby žilo 1022,3 tis. osob a míra chudoby činila 9,8 %. Ing. Milan Taraba, předseda SON, tvrdí, že - i v souvislosti s ukončením regulace nájemného po celé ČR od 1. 1. 2013 - by míra chudoby mohla napřesrok vzrůst až na dvojnásobek.
RNDr. Tomislav Šimeček, předseda OSMD, připomíná, že ve vyspělé Evropě výdaje na bydlení v průměru činí 21-23 % celkových příjmů obyvatel. OSMD na svém webu (www.osmd.cz) už dva roky publikuje vlastní návrh zákona o sociálním bydlení, podle něhož by příspěvek na sociální bydlení byl stanoven jako rozdíl mezi výší místně obvyklého tržního nájemného a částkou ve výši 25 % rozhodného čistého příjmu žadatele a společně posuzovaných osob.
SON i OSMD navrhují kompromisní řešení - příspěvek na náklady na bydlení vyplácet už tehdy, jestliže výdaje na bydlení překročí 35% hranici. To by byl ochoten připustit i Dr. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR, o. s.
Pro »35 %« by podle Petra Handla, ředitele pro vnější vztahy RPG Real Estate, byla i společnost RPG Byty, pronajímající v Moravskoslezském kraji 44 tisíc bytů (viz box).
MPSV: NIKDO O NIC NEPŘIJDE
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) však namítá, že sloučením obou stávajících dávek do jedné nové příjemci dosavadní podpory tratit nebudou. »Pro dávku státní sociální podpory - příspěvek na bydlení, jsou za příjem považovány všechny v zákoně uvedené druhy příjmů v plné výši, tedy ze 100 %. Nárok na tento příspěvek má osoba nebo rodina, jíž 30 %, resp. 35 %, jejího příjmu nestačí k pokrytí nákladů na bydlení,« vysvětluje Mgr. Petr Sulek z tiskového oddělení MPSV. »Pro dávku v hmotné nouzi - doplatek na bydlení, jsou ty z rozhodných příjmů, jež se odvíjejí od výdělečné činnosti, započítávány výhodněji. Pracovní aktivita je bonifikována, např. příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků jsou brány jen ze 70 %, dávky nemocenského pojištění a obdobné náhrady mzdy a podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci z 80 %, ostatní příjmy ze 100 %.«
Protože nový příspěvek bude začleněn do systému pomoci v hmotné nouzi, přinese to stejné pojetí rozhodného příjmu (tzn. jeho započítávání ze 70 %, 80 % nebo 100 % podle druhu příjmu). »Navrhovaná 50% hranice pro nárok na příspěvek na náklady na bydlení tak znamená, že např. příjem ze závislé činnosti bude započten jen ve výši 35 %, (polovina ze 70 % je 35 %), což je hranice dnes používaná u příspěvku na bydlení v Praze,« vysvětluje Petr Sulek.
Rovněž odmítá, že by předpokládaná roční úspora 1,4 mld. Kč měla být z peněz ušetřených na příjemcích dávek. »Navrhovaná změna zmamená jen snížení administrativních nákladů,« zdůrazňuje mluvčí.
MAJETKOVĚ AŽ DONAHA!
Jenže konstrukce příspěvku na náklady na bydlení opřená o dosavadní pojetí systému pomoci v hmotné nouzi má velké úskalí. Zatímco u státní sociální podpory se testují jen příjmy žadatele, u pomoci ve hmotné nouzi se spolu s příjmy posuzují i žadatelovy majetkové poměry. Na pomoc ve hmotné nouzi tak nemusí dosáhnout ten, kdo sice má minimální příjmy, ale zároveň vlastní zahrádku, chalupu, starší automobil, úspory na vkladní knížce...
Právě podmínka »svléci se majetkově donaha« nemalou část případných žadatelů o příspěvek na náklady na bydlení z pomoci v hmotné nouzi vyloučí.
ZÁTĚŽ I PRO OBCE? ZŘEJMĚ ANO
Návrh novely už přiměl některé municipality (viz anketa) k úvahám, jaké náklady jim přinese obtížnější přístup lidí k pomoci od státu pro zajištění přiměřeného bydlení. Předseda Svazu měst a obcí (SMO) ČR Ing. Dan Jiránek připouští, že »přísnější podmínky pro poskytování příspěvku, a tedy fakt, že by na něj dosáhlo méně sociálně slabších lidí, může situaci v některých městech a obcích opravdu ovlivnit. V regionech s vyšší nezaměstnaností již nyní vzniká určité sociální napětí, jež by mohlo povážlivě narůstat. Je příliš brzy na to odhadovat, zda by přísnější podmínky skutečně vedly k nárůstu výdajů měst a obcí. Pokud by k tomu došlo, byly by to určitě hlavně výdaje na zajištění bezpečnosti v místě či posílení sociální práce,« říká Dan Jiránek.
Ke kompromisnímu řešení, jak je navrhují SON a OSMD, výkonný místopředseda SMO ČR Jaromír Jech dodává: »Na první pohled se nám jeví jako přijatelné. Nicméně zatím k němu nemůžeme zaujmout přesné stanovisko, neboť tato problematika dosud v orgánech Svazu nebyla projednána.«
Dan Jiránek: S novelou zákona by obcím mohly více růst hlavně výdaje na zajištění bezpečnosti či posílení sociální práce.
Milan Taraba: Přijetím novely bychom na tom v podpoře dostupnosti přiměřeného bydlení byli snad nejhůře ze zemí EU.
Tomislav Šimeček: Určitě nebudeme vyzývat své členy, aby z vlastních kapes sanovali šlendriánskou práci politiků.
FOTO: ARCHIV
Jak funguje RPG Fond bydlení společnosti RPG Byt
RPG Fond bydlení společnosti RPG Byty, s. r. o., byl zřízen v roce 2011. Nájemník bytů společnosti z řad seniorů od 60 let výše může z fondu čerpat příspěvky nejdéle tři měsíce, po něž je mu vyplácen přiznaný státní příspěvek na bydlení. Příspěvek z fondu lze poskytnout opakovaně. Do poloviny července 2012 čerpala příspěvek na bydlení z RPG Fondu bydlení téměř tisícovka nájemníků, jimž byla poskytnuta sleva z nájmu v celkové výši 4,5 mil. Kč. Průměrná výše příspěvku je zhruba 440 Kč měsíčně. Za druhé čtvrtletí roku 2012 se příspěvek týkal 838 nájemníků a v součtu činil 1,1 mil Kč.
Jak zdůrazňuje ředitel pro vnější vztahy realitní skupiny RPG Real Estate Petr Handl, příspěvek z fondu je poskytován formou slevy z nájmu, takže o tuto slevu se společnosti RPG Byty sníží příjmy z nájemného. Ostatních nájemníků se výplata příspěvků nikterak nedotkne.
O příspěvek z RPG Fondu bydlení může žádat nájemník, který:
má řádně uzavřenou nájemní smlouvu;
je jediným uživatelem bytu;
ke dni podání žádosti o příspěvek dosáhl 60 let věku;
nemá vůči společnosti RPG Byty žádné nedoplatky za nájemné a služby;
má přiznán státní příspěvek na bydlení v plné výši.
»RPG Fond bydlení byl zřízen pro konkrétní skupinu našich nájemců - seniorů za situace, kdy platily stávající podmínky pro vyplácení státního příspěvku, a to jako nadstavba tohoto státního příspěvku,« dodává Petr Handl. »Při stanovování podmínek jsme počítali s určitým finančním objemem, který na tyto účely vynaložíme. V případě změny podmínek pro vyplácení státního příspěvku na bydlení - tedy v souvislosti s přijetím současného návrhu novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, by však náš fond tento výpadek v příjmu domácností rozhodně nepokryl. Naším cílem - a ani úkolem totiž není (a ani nemůže být) suplování sociální politiky státu.«
Proto podle Petra Handla společnost RPG Byty souhlasí s požadavkem Sdružení nájemníků ČR a Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR, aby uvažovaná nová sociální dávka v rámci novelizace zákona o pomoci ve hmotné nouzi - příspěvek na náklady na bydlení - byla vyplácena už těm domácnostem, kterým náklady na bydlení přesáhnou 35 % jejich příjmů.
Petr Handl
ANKETA
Oslovená města soudí, že novela zákona č. 111/2006 Sb. by je finančně zatížila
Jak vnímáte změnu modelu dávek na bydlení v rámci připravované novely zákona o pomoci v ihmotné nouzi, a jaké dopady by případně mohla mít na vaše město?
Ing. Zdeněk Brantl, starosta města Kraslice: Učinit kvalifikovaný odhad dopadů případné změny zákona o hmotné nouzi lze jen velmi obtížně, neboť k tomuto účelu nemá město zpracovanou analýzu, chybí tedy vstupní data. Obecně však lze říci, že demografická struktura obyvatelstva města, společně s nízkými příležitostmi pro zvýšení životní úrovně, jsou v tomto ohledu rizikovými faktory. Do ekonomických potíží se postupně dostává větší část obyvatel, přičemž určitou materiální deprivaci v současné době pociťuje již i střední třída. V tuto chvíli je pouze zřejmé, že změny stávajícího modelu dávek na bydlení ve smyslu navrhované novely zákona, by měly pro obyvatele Kraslic velmi nepříznivé důsledky. Pokud jde o dopady na město, bezesporu lze očekávat, že by v mnoha případech došlo k přeměně sociálních rizik v sociální události, a to v oblasti sociální dezintegrace a chudoby, které bude nutno řešit systémem sociální ochrany - sociální pomocí. Zejména by vznikla akutní potřeba zajistit služby sociální prevence, jako jsou azylové domy, ať již pro jednotlivce, či pro matky s dětmi, krizová lůžka, domy na půli cesty, noclehárny nebo nízkoprahová denní centra apod. S velkou pravděpodobností by bylo nutné také navýšit počet sociálních pracovníků obce. V obou případech by šlo o značné finanční zatížení města. Mezi nepříznivé dopady by se však také dal zařadit faktor odlivu dalších občanů v produktivním věku, kteří v důsledku vzrůstajících nákladů na bydlení, budou hledat zaměstnání s vyšším ohodnocením, což je v našem příhraničním regionu komplikované. Spolu se zaměstnáním lze předpokládat také migraci této části populace do větších měst.
Mgr. Hana Moudrá, starostka města Česká Lípa: Jakýkoliv kvalifikovaný odhad dopadů prováděný od stolu považuji z mé strany za neseriózní. Nicméně navrhovanou úpravu týkající se základní podmínky pro přiznání příspěvku nepovažuji za zrovna šťastné řešení. I když rozumím tomu, že v době krize se šetření veřejných prostředků musí promítnout také do změn sociálního systému. Jenomže v tomto případě se obávám, že na úpravu doplatí lidé s nízkými příjmy, jejichž životní úroveň navzdory tomu, že pracují a snaží se o sebe postarat, klesne pod hranici únosnosti, protože těm, co nemají vůbec žádný příjem a žijí pouze na dávkách, bude příspěvek na bydlení i nadále přiznáván, což nepovažuji za správné. Myslím, že celý systém se musí změnit především v tom, aby na této sociální podpoře vyplácené státem neprofitovaly subjekty provozující ubytovny, kde kvalita nabízených služeb neodpovídá přemrštěným cenám. Tady státu utíkají finanční prostředky, které se ušetří, pokud bude u dávek na bydlení stanoven strop. Toto naopak považuji v návrhu novely za rozumný nástroj, neboť příjemce to bude motivovat, aby si hledali levnější bydlení, a provozovatele ubytoven by to zase mělo přimět k tomu, aby své ceny snížili na reálnou hodnotu poskytovaných služeb.
Bc. Josef Fibiger, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, Městský úřad Varnsdorf: Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti v našem regionu lze předpokládat, že se spolu s novelou zákona značně zvýší počet lidí na pokraji chudoby. Přesná čísla však bohužel nelze uvést. Ale už teď je mnoho lidí v hmotné nouzi a jsou nuceni doplácet poplatky na bydlení z příspěvku na živobytí. Rovněž lze předpokládat, že se zvýší počet lidí, kteří se dostanou do platební neschopnosti, především v oblasti bydlení. Proto lze také očekávat vysoký nárůst lidí bez přístřeší, což bude velkým problémem pro město.
Mgr. Květoslava Othová, místostarostka města Vsetín: Podle Úřadu práce nyní ve správním obvodě města Vsetína a Hornolidečska 930 příjemců pobírá příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory a 580 příjemců pak příspěvek na živobytí ze systému hmotné nouze (200 z nich ještě doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi). Odhadujeme, že z 380 příjemců příspěvku na živobytí, kteří nepobírají doplatek na bydlení z hmotné nouze, ale (většinou) pouze příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory, by zřejmě část dosáhla na nový příspěvek na náklady na bydlení. Z dalších 350 osob, které nepobírají dávky hmotné nouze, ale pouze příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory, část zřejmě na nový příspěvek na náklady bydlení dosáhne, a stane se tak osobami v hmotné nouzi. Nepředpokládáme, že by těchto lidí bylo mnoho. Lze předpokládat, že těchto 350 příjemců tvoří lidé s nízkými příjmy ze zaměstnání, osamělí senioři a matky samoživitelky.
Abychom si naše tvrzení ověřili, provedli jsme si na modelových příkladech porovnání výpočtu nároku na příspěvek na bydlení za stávající a nově navrhované legislativy. Z našich propočtů mj. vyplývá, že nájemníci v důchodovém věku, kteří obývají byt zvláštního určení s přiměřenými náklady, by si měli po úpravě polepšit. Ale opačně by tomu bylo u lidí, kteří obývají běžné byty 2+1 s vysokým nájemným. Protože nově navrhovaná právní úprava stanovuje limity výše přiměřených nákladů na bydlení, bude záležet na skutečně stanovené výši nájemného. Mohlo by se stát, že osobám, které budou bydlet v bytě s vysokým nájemným, nezbude dostatek finančních prostředků na zabezpečení svých základních potřeb.
Pro obce by se negativní dopady připravovaných změn promítly do nárůstu počtu osob na hranicích chudoby, prohlubování se problému bezdomovectví a všech jevů s bezdomovectvím spojených. Tyto problémy s sebou přinášejí nejen zhoršení společenského klimatu, soužití mezi lidmi a častější konflikty, ale zejména zvýšení výskytu sociálně patologických jevů a trestné činnosti. Řešení těchto otázek pak převážně nese město samo i s dopady na svůj rozpočet.
Ing. Petr Rys, MBA, starosta města Bruntál: Podle našich poznatků, které máme z let předchozích a z aktuální sociální práce s osobami ohroženými sociálním vyloučením, např. z důvodů chudoby, ztráty bydlení apod., je pravděpodobné, že se úprava zákona dotkne v našem městě osob, které jsou příjemci předmětného příspěvku a zároveň je výše jejich nákladů nižší, popř. »na hraně« 50 % výše jejich příjmů. Netroufnu si však na kvalifikovaný odhad, kolik osob to představuje. Přijetí novely zákona o pomoci v hmotné nouzi by samozřejmě vedlo k tomu, že někteří obyvatelé (resp. rodiny) by nebyli schopni hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši, v jaké je hradí doposud. S největší pravděpodobností by pak takové rodiny musely hledat byty s nižším nájemným, tedy menší byty. Řešením pravděpodobně není stěhování do bytů soukromých vlastníků, protože se v nich obvykle platí vyšší nájemné. Je třeba uvést, že už nyní se Hospodářská správa, což je příspěvková organizace města Bruntál spravující byty, potýká s problémem inkasa nájemného a nájemníci dluží několik milionů korun.
Ing. Zdeněk Osmanczyk, primátor statutárního města Havířova: Pokud připravovaná novela zákona o pomoci v hmotné nouzi změní současný model příspěvků na bydlení, spadne k hranici chudoby v Havířově minimálně o třetinu více rodin, než kolik se jich v ní nachází doposud. Nyní havířovský úřad práce vyplácí příspěvky na bydlení 32 172 rodinám, které dostávají tuto dávku státní sociální podpory v rozmezí od 900 do 9000 korun (jde o město a přidružené obce). V Havířově máme největší obavy o seniory, protože právě oni často žijí na hranici chudoby a o dávku se mnohdy ani nepřihlásí. Kvalita jejich života tím nesmírně trpí. Proto dnes a denně sociální pracovníci našeho magistrátu v rámci sociální práce provádějí mj. depistážní činnost - vyhledávají osoby, které si nejsou schopny uhradit náklady spojené s bydlením. Měsíčně takto řeší 60 až 70 klientů. Největší problémy mají sice lidé bydlící v bytech RPG, kde jsou velmi vysoké nájmy i vysoké doplatky za služby, nicméně ani lidem v městských bytech se tyto potíže nevyhnou. Příspěvek na bydlení nyní pobírá kolem 13 % rodin v městských bytech - těch prostřednictvím Městské realitní agentury spravujeme 7700. Po novele zákona dostane příspěvek na náklady na bydlení jen okolo 6 % rodin nájemníků a navíc se příspěvek až šestinásobně sníží. Velký otazník visí nad dalším fungováním ubytoven Merkur a Impuls v Havířově, které patří společnosti RPG. Vyjmenované i další důsledky připravované novely se velmi negativně přenesou na municipality. Obce a města se totiž musejí postarat o kvalitu života svých obyvatel, zajistit jim bezpečnost. Už dnes se dopad tzv. reforem negativně odráží v růstu kriminality, zhoršování mezilidských vztahů. Kladu si otázku, jak dlouho ještě budeme občanům utahovat opasky? Kdyby stát prostředky vynakládané na některé dávky státní sociální podpory vynaložil do podpory zaměstnanosti, situace by nemusela být tak dramatická. Pro dokreslení vynakládaných prostředků uvádím skutečnost, že kromě 32 tisíc rodin pobírajících příspěvek na bydlení je v Havířově v evidenci dalších více než 7700 rodin, které pobírají doplatek na bydlení - dávku hmotné nouze, která ani nevyžaduje, aby žadatel měl v místě trvalé bydliště. Jedna taková dávka může být až 15 tisíc korun.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
ZDRAVÍM A PŘEJI POHODU.Mám dotaz jak je to s tím příspěvkem na bydlení od RPG.Jsme dva důchodci a máme víc jak 60 let,máme nárok na tento příspěvek na bydlení????A nebo jsou proto kriteria? DĚKUJI Sroka