Čtrnáct obcí a dalších třináct fyzických osob se na konci června dočkalo přelomového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten na jejich popud zrušil některé části Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, které se připravovaly dlouhá léta a byly schváleny zastupitelstvem 22. září 2011.
Ještě nikdy v historii neučinil Nejvyšší správní soud (NSS) tak zásadní rozhodnutí, které má dopad na statisíce obyvatel a projekty za miliardy korun. Zásady územního rozvoje jsou totiž pořizovány krajskými úřady a přijímány zastupitelstvy krajů ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Zásady územního rozvoje kraje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.
VADILY ZEJMÉNA NEJASNÉ DOPADY STAVEB NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Jak uvedla předsedkyně senátu a předsedkyně finančně-správního kolegia NSS JUDr. Marie Žišková, která tento precedenční verdikt vynesla, soud si je vědom toho, o jak zásadním dokumentu se jednalo a jaké dopady má jeho odmítnutí. Nicméně podle soudkyně chyby v dokumentu byly natolik zásadní, že NSS musel rozhodnout tak, jak nakonec rozhodl. Soudu vadily zejména nejasné dopady chystaných staveb na životní prostředí a zdraví obyvatel.
»Zhotovitel sice vytipoval problémové oblasti, ale hlouběji vlivy neprozkoumal,« konstatovala Marie Žišková. Soud také kritizoval například malou pozornost věnovanou plánovanému novému křížení dálnice D1 u Brna se silnicí R43 a jihozápadní tangentou spojující dálnici D1 s výpadovkou na Vídeň.
»Tvrzení, že propojení nejdůležitější dálnice v zemi s rychlostní silnicí nadmístního významu a čtyřproudou silnicí první třídy je lokální problém, vyznívá velmi nepřesvědčivě a soud je nemůže přijmout,« připomněla soudkyně Žišková.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu může mít dopad i na podobné spory. Další obce tak totiž dostaly návod, jak postupovat v případě, že se chtějí domoci svých práv.
RADOST ČÁSTI OBCÍ DĚLÁ VRÁSKY DRUHÝM
Rozhodnutí NSS určitě přivítal MgA. Jan Symon, starosta Ostopovic, jedné ze 14 obcí, které se na soud obrátily. Podle jeho slov při přípravě tohoto krajského dokumentu převážily politické zájmy nad veřejnými. »Nové Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje nás ze tří strany obklopily dálnicemi. Přitom už teď nás dálnice D1 nadlimitně zatěžuje znečištěním. Nyní je příležitost zásady projednávat nově a odpovědněji,« zdůraznil Jan Symon.
Naopak starostka obce Lipůvka na Blanensku Mgr. Alena Kristýnová zalitovala odkladu dostavby R43, která by prý pro tuto část okresu byla vysvobozením. »Denně nám projede pod okny 25 tisíc aut, budeme dál za tuto rychlostní komunikaci bojovat,« uvedla. »Není-li schválena platná nadřazená dokumentace, nemůžeme vydat ani nový územní plán Brna. Ale stále ho aktualizujeme, aby byl schopný reagovat na rozvoj města. Nicméně je jasné, že se i vydání územního plánu města opozdí,« potvrdil primátor Brna Bc. Roman Onderka, MBA.
Zástupci dalších obcí momentálně řeší, co bude s projekty, které se měly na základě krajských zásad územního rozvoje na území dotyčných obcí v souladu s jejich územními plány uskutečnit. »Nyní vlastně nevíme, na jak dlouho to zdrží výstavbu u nás. Dotýká se to plánování zastavěných proluk a rozšíření průmyslových zón,« připomněla za řadu dalších starostka Troubska u Šlapanic Irena Kynclová. »Například nemůžeme rozvíjet naši průmyslovou zónu, pokud se v její blízkosti nepodaří postavit novou dálnici na Vídeň. Jinak by byl přístup do ní velmi problémový,« konstatoval 1. místostarosta Mikulova Eduard Kulhavý. Obce sice podle odborníků mohou dále zpracovávat své vlastní územní plány, nicméně krajský dokument je jim nadřazený. Hrozí tak riziko, že v něm nově schválené změny budou muset obce do svých plánů opět zapracovat.
NOVÝ DOKUMENT BUDE NEJDŘÍVE ZA DVA ROKY
Jihomoravští krajští radní se pravděpodobně obrátí se stížností proti rozhodnutí NSS na Ústavní soud. Nicméně zároveň je zřejmě čeká práce na nových zásadách územního rozvoje, respektive na odstranění napadených částí původního materiálu. »V těch bodech, kde Nejvyšší správní soud našel problémy, budeme hledat alternativní řešení. Zároveň však zpracováváme revizi celých zásad,« oznámil jihomoravský hejtman JUDr. Michal Hašek. Podle jeho slov však úplné schválení nových zásad potrvá minimálně dva nebo tři roky. Všechny úpravy totiž musí projít standardním schvalovacím kolečkem a samozřejmě lze předpokládat další námitky. Na druhou stranu hejtman připomněl, že velkých dopravních projektů se průtahy příliš nedotknou, protože Ministerstvo dopravy na většinu z nich beztak momentálně nemá peníze.
TOMÁŠ JOHÁNEK
Building News
Kterých staveb se rozhodnutí NSS může dotknout
Dostavba R52 z Pohořelic do Mikulova
Stavba R43 z Brna na hranice s Pardubickým krajem
Stavba R55 od hranic se Zlínskem po křižovatku s D2 u Břeclavi
Modernizace některých úseků D1 v Jihomoravském kraji
Zdvojkolejnění trati Brno-Přerov
ZDROJ: AUTOR
