Na jaře jsme v Moderní obci (č. 3-5) nabídli seriál o veřejných architektonicko-urbanistických soutěžích. Specifickou veřejnou ideovou soutěž o Cenu Petra Parléře znají naši čtenáři také. Nad vyhlášením jejího 10. ročníku stále visí otazník.
Přínos a smysl vyhlašování veřejných urbanisticko-architektonických soutěží o návrh spočívá v tom, že projektant je vybírán především na základě návrhu (účelnost, udržitelnost, estetická kvalita a význam pro obec), nikoliv jen ceny projektu. (O zkušenostech měst více v anketě na této stránce.) Nad regulérností soutěží a souladem se Soutěžním řádem bdí Česká komora architektů (ČKA). Bez jejího schválení nelze soutěže vyhlašovat, resp. nejsou považovány za regulérní, a autorizovaní architekti se jich nemohou účastnit.
Společnost Petra Parléře (SPP) podporuje obnovu a rozvoj sídelních struktur a je mj. zakladatelkou soutěže o Cenu Petra Parléře (viz rámeček vpravo). Letos měla být vyhlášena již podesáté, avšak ČKA dosud neschválila její soutěžní podmínky. PhDr. Markéta Pražanová, tisková mluvčí ČKA, poukazuje na specifičnost soutěže, kdy si soutěžící architekti mohou vybírat z více zadání, není řešena jedna úloha (lokalita či stavba): »Proto je hledání souladu s předpisy složitější a mezi ČKA a SPP dochází řadu let k diskusím, jak soutěžní podmínky nastavit ku spokojenosti obou stran.«
O jaké nesrovnalosti jde? V soutěžní porotě, jež posuzuje architektonické návrhy, nebyli zástupci zúčastněných měst (budoucí investoři), což podle ČKA zpochybňuje smysluplnost soutěže. Spor je též o nedostatečnou výši cen a odměn za vítězné návrhy, což vede ke snížení odborné úrovně návrhů i celé soutěže. Zatímco v první věci již ke shodě došlo, u druhé nikoliv. SPP se brání mj. tím, že právě stanovování cen profesními a stavovskými organizacemi (tedy i ČKA), může závažně narušit pravidla hospodářské soutěže a soutěžní prostředí.
Dne 24. 7. se sešel předseda představenstva ČKA Ing. arch. Josefa Panna s místopředsedou správní rady SPP PhDr. Allanem Gintelem a vyjádřili ochotu vyřešit problémy spojené s vyhlášením 10. ročníku soutěže. Návrh dohody má být předložen orgánům obou společností v září.
Soutěž o Cenu Petra Parléře
Veřejná ideová urbanisticko-architektonická soutěž, kterou vyhlašuje Společnost Petra Parléře, oceňuje studie řešení veřejných prostranství autorizovaných architektů a jejich týmů. Studie vznikají na náměty, které do soutěže zašlou města a obce a obhájí je v rámci výběrového řízení před odbornou porotou. Ta rozhodne, které náměty se stanou předmětem soutěže o návrh.
Municipality účastí v soutěži získají nejen studie, jimž porota udělí ocenění, ale všechny, které ze soutěže k jejich námětům vzejdou.
Tématem 10. ročníku soutěže, o jehož vyhlášení se zatím jedná, jsou veřejná prostranství a budovy ve veřejné správě s akcentem na kulturní domy.
Více k soutěži na www.cenapp.cz.
Jaké máte zkušenosti s pořádáním veřejných urbanisticko-architektonických soutěží?
Ing. arch. Petr Brůna, vedoucí odboru hlavního architekta Magistrátu Hradce Králové
Za posledních 15 let vypsalo město více než 10 soutěží. První v roce 1997 se týkala zhodnocení rozvojových možností Hradce Králové do roku 2010, a její výsledky posloužily zadání zakázky na zpracování územního plánu.
Další soutěže se týkaly např.: 1998 - humanizace lokality Jungmannova ulice (řešení nástaveb bytových domů včetně dořešení lokality; realizováno), 1999 - lokality KROK (volné území v sídlišti vnímané jako odpočinková zóna; nerealizováno), 2002 - spolupráce města při přípravě soutěže na budovu vědecké knihovny (realizováno), 2003 - pomníku Dr. Ulricha (nerealizováno, návrh nebyl přijat odborníky na památkovou péči). Poslední soutěž »Severní terasy Hradec Králové« skončila letos a čeká nás jednání s vítězi o zadání zakázky. Soutěže pořádá město většinou vlastními silami ve spolupráci s Českou komorou architektů (ČKA). Bez jejího souhlasu není vyhlášení považováno za regulérní a autorizovaní architekti se nemohou přihlásit.
Výhodou pořádání soutěží je to, že město jako zadavatel, resp. investor již při výběru zpracovatele, tj. před sepsáním smlouvy, vybírá podle určitého návrhu řešení zadaného úkolu. Pro výběr zpracovatele není rozhodující jen termín a cena, ale i způsob řešení. Již v této fázi lze rozpoznat, jak soutěžící pracuje (kvalitu, preciznost aj.). Zadavatel též vidí více možných řešení a může si vybrat před zadáním zakázky to nejvhodnější. Výhodou je i to, že z daných návrhů vybírá porota složená ze závislých (zpravidla zástupci zadavatele) a nezávislých (architekti, inženýři-statici, památkáři, urbanisté, výtvarníci, ekonomové) členů. I účastníci soutěže respektují většinou rozhodnutí poroty jako konečné a nedochází k odvoláním. Je to způsob jak vybrat kvalitní návrh, který je zpracován pro všechny stupně projektové dokumentace. K nevýhodám patří: delší čas přípravy, finanční prostředky, jež je nutné vyčlenit na pořádání soutěže a větší administrativa.
Mgr. Martin Řehák, odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Železný Brod
Město dosud vypsalo jednu soutěž - na řešení Malého náměstí (2011) a v současnosti se již připravují projekty pro tuto lokalitu. Soutěž jsme připravili ve spolupráci s externím městským architektem Zdeňkem Jiranem a schválila ji ČKA.
Výhodou pořádání urbanisticko-architektonických soutěží je šance získat množství návrhů a zajímavých nápadů na řešení daného prostoru. Nevýhodou je nemožnost zahrnout do výběrových kritérií cenu za provedení následných projektových prací, protože cena je až do konečného rozhodnutí utajená i členům poroty.
V březnu se s výsledky soutěže a vítěznými návrhy mohla seznámit železnobrodská veřejnost. V harmonogramu soutěže totiž musí být specifikována minimální doba vystavení soutěžních návrhů po rozhodnutí poroty a oznámení výsledků soutěže. Připomínky veřejnosti k vítěznému návrhu lze zohlednit při rozpracování do dalších stupňů projektových dokumentací, ale nesmí se jednat o připomínky k celkové koncepci, na jejímž základě byl vítězný návrh vybrán.
Mgr. Pavel Janšta, místostarosta, Vodňany
Poprvé vypsalo město architektonickou soutěž vloni v březnu - na obnovu území zanedbaného koupaliště Škorna, v rámci 9. ročníku soutěže o Cenu Petra Parléře. Letos zastupitelé vybrali řešení a teď jednáme s autorským týmem na zapracování připomínek ke studii, aby mohla být zadána projektová dokumentace a zahájena realizace. Letos jsme, opět ve spolupráci se Společností Petra Parléře, vyhlásili soutěž na obnovu kulturního domu.
Při přípravě soutěží konzultujeme zadání i s architekty, kteří prostředí Vodňan znají, a snažíme se zahrnout též podněty občanů. Ti v roce 2010 v projektu Pocitové mapy města označili Škornu za »nejošklivější místo« a kulturní dům »vyhrál« v kategorii »tady je nuda«. Soutěže přinášejí množství kvalitních návrhů řešení - podmínkou je dobře zpracované zadání. Areál Škorny řešilo 7 architektonických týmů, k obnově kulturního domu přišlo 35 návrhů. Zároveň je obtížné v hektickém prostředí komunální politiky a ve čtyřletém volebním období najít na specifikaci otázek dost času. Na zadání soutěže pro kulturní dům jsme pracovali přes rok. »Zdlouhavost« ale může být ve výsledku výhodou (k prostým řešením často dojdete po obtížné cestě).
Po soutěži na řešení Škorny jsme pozvali členy poroty i všechny soutěžící do areálu koupaliště, aby představili své řešení občanům, proběhla i výstava všech návrhů na MěÚ. Tuto formu zpětné vazby architektům a zastupitelům chceme zachovat.
