Pohled na krajinu našeho venkova dnešníma očima rezonuje s obrazy a líčením klasických umělců dob minulých, kteří ji zobrazují především jako krajinu kulturní - s vesnicemi jako středisky pro zemědělské hospodaření v okolní krajině a městy coby centry obchodu.
Člověkem ovládnutá nebo na přírodě vybojovaná krajina byla formována dlouhá staletí potřebami zajistit si obživu. S rozvojem zemědělství a nárůstem počtu obyvatel docházelo k jejímu intenzivnějšímu využití. Původně divoká a nehostinná krajina se pozvolna měnila v pole, pastviny, louky a sady na okrajích vesnic.
ÚČELNÁ ZELEŇ
K obrazu tradiční vesnice patří velké střechy nízkých chalup oddělených mohutnými stromy. Stromy byly ve skutečnosti nuceně vysazovány jako protipožární ochrana, ochrana před úderem blesku nebo jako dodatečný zdroj potravy hospodářských zvířat. Na předzahrádkách a venkovských zahradách se pěstovala zelenina, koření, léčivky a květiny a jejich sortiment se obohacoval dovozem nových druhů ze zámoří.
Aleje a stromořadí podél silnic a cest byly zakládány jako ochrana pěších a povozů před letním úpalem. Na podzim poskytovala ovocná stromořadí potravu a občerstvení a v zimě stromy označovaly sněhem zaváté cesty. Dnes je vnímáme jako tradiční součást krajiny, jež nám bez nich připadá sice monumentální, ale prázdná a nudná.
Polní meze, jež kdysi oddělovaly pozemky jednotlivých vlastníků, sloužily jako zdroj pastvy hospodářských zvířat a byly i významným prvkem krajinotvorným a ekologickým.
OKRAŠLOVACÍ ZELEŇ
Ve městech se nezastavěné plochy zahrad a dvorů využívaly pro pěstování zeleniny a ovoce. První okrasné plochy se zelení se objevovaly s rozvojem nových typů panských sídel - zámků na venkově a paláců ve městech. V nich se projevuje potřeba člověka ovlivňovat své prostředí a vytváří protiváhu přírodní divoké nebezpečné krajině v podobě upravených, pravidelných zahrad a parků. Později se parky mění ve volné - nesvázané pevnou linkou a pravidelností.
Tento ve stručnosti nastíněný vývoj ovlivňoval budování a požadavky na zakládání estetických ploch se zelení ve městech a významných sídlech. Průmyslová revoluce způsobila přesun značné části obyvatel ze zemědělské a přírodě bližší krajiny do prudce rostoucích měst a jejich vykořenění z bohatě členěné venkovské krajiny.
Koncem 19. století vznikají ve městech okrašlovací spolky, jejichž činnost vyústila spolu s rozvojem turistiky v nové požadavky na zeleň ve městech a v krajině - zeleň s hlavním cílem okrášlení kamenného prostředí měst, s cílem poskytnout příjemné prostředí pro vycházky z města do navazující zemědělské krajiny.
Typickým představitelem rozvoje panské a později městské veřejné zeleně jsou lázeňská města. Na venkově to byly již dříve vzniklé úpravy u zámků. Nová stromořadí podél rozmáhajících se turistických cest doplňovala v naší krajině starší barokní okrasné aleje a stromořadí podél císařských silnic. Tyto tradice formují tradiční pohled na sídla a krajinu i v současné době.
ODBORNÁ PÉČE
Dnes, v době specializace oborů lidské činnosti, by všechny plochy veřejné zeleně v sídlech a krajině měly být v péči zahradníků. Mezi organizace, které sdružují zahradníky starající se o tradiční součást krajiny a našich sídel, patří občanské sdružení Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT). Seskupuje profesionální zahradníky, arboristy, správce zeleně, projektanty a příznivce tohoto oboru činnosti a seznamuje širokou veřejnost s přínosy zeleně v sídlech a krajině a se správnou péčí o ni.
A protože obor sám a výsledky jeho práce slouží především obyvatelům měst a vesnic, podílí se SZKT na rozvoji všeho, čemu se říká veřejná, krajinná a okrasná zeleň.
PETR ŠIŘINA
Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu
Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT)
Členové SZKT (www.szkt.cz) se rovněž účastní soutěží, v nichž poskytují hodnocení a odborné poradenství.
- Tradiční je např. účast v porotě soutěže Vesnice roku - SZKT patří k jejím spoluvyhlašovatelům. Jedno z ocenění udílené v krajském kole, Zelená stuha, hodnotí aktivitu obyvatel obcí v péči o životní prostředí a zeleň v obci a krajině.
- Návaznou na celostátní a současně národní nominační soutěží pro reprezentaci na evropské úrovni je Zelená stuha ČR, kterou pořádá sama SZKT. Vítězné sídlo následně připravuje na účast v klání Evropská kvetoucí sídla - Entente Florale Europe (EFE).
- Soutěže EFE se za každý stát účastní jedno město a jedna vesnice. V současné době jsou do soutěže zapojeny Irsko, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie, Německo, Francie, Rakousko, Itálie, Chorvatsko, Slovinsko, Maďarsko a od roku 2002 i Česká republika.
Ukázka renovace sídlištní zeleně ve francouzském Tours, jež patří ke špičce v rámci EFE.
Na snímku detail úpravy veřejného prostranství v Kyjově (okr. Hodonín).
FOTO: ARCHIV SZKT
