Stejně jako každý rok i letos předložila vláda v zákonem stanoveném termínu (tj. do 30. dubna) Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh státního závěrečného učtu za předcho-zí rok, tedy údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření v roce 2011.
Jakou vazbu má tento dokument k problematice vývoje rozpočtů obcí, když se navíc zabývá komentováním výsledků již uplynulého rozpočtového období především ve státní sféře?
Vyhodnocení výsledků rozpočtového hospodaření každé obce samozřejmě spadá do výhradní pravomoci jejího voleného zastupitelstva. I přes tuto okolnost Ministerstvo financí do přílohy státního závěrečného účtu zpracovává souhrnné údaje o hospodaření obcí a dalších subjektů veřejných rozpočtů. Je faktem, že dále uvedené souhrnné informace o rozpočtovém hospodaření obcí v roce 2011, vyplývající z předloženého státního závěrečného účtu, objektivizují řadu prezentovaných, často výrazně odlišných názorů na jeho vývoj.
PŘÍJMY OBCÍ: ROK OD ROKU VÝRAZNÉ ROZDÍLY
Výsledky hospodaření obcí byly loni ovlivněny především nižším plněním daňových příjmů i realizací úsporných opatření zapracovaných ve státním rozpočtu na rok 2011. Tato opatření vedla ke snížení celkových transferů, do nichž se však promítlo i zpomalení čerpání transferů z regionálních rad regionů soudržnosti. Tak nejenže došlo k nižšímu plnění příjmů obcí proti předpokladům schválených rozpočtů, ale současně klesl i celkový objem příjmů obcí proti skutečnosti předchozího roku.
Rozkolísanost příjmů obcí v posledních letech činí značné potíže při sestavování reálných rozpočtů obcí. V roce 2009 se příjmy obcí meziročně snížily o 8,0 mld. Kč, naopak v roce 2010 meziročně stouply o 23,2 mld. Kč. Ovšem v roce 2011 už opět klesly, a to o 14 mld. Kč (při celkových příjmech 274,1 mld. Kč).
Vlastní příjmy obcí - tedy příjmy, jejichž užití je plně v jejich pravomoci, v uplynulém roce dosáhly 180,3 mld. Kč, meziročně byly nižší o 3,4 mld. Kč, přičemž objem předpokládaný rozpočty činil jen 91,7 %. Nárůst byl vykázán pouze v části nedaňových příjmů (o 1,6 mld. Kč při objemu 29,5 mld. Kč). Meziroční pokles u nejdůležitější položky příjmů obcí, kterou jsou daňové příjmy, nebyl nakonec oproti některým katastrofickým prognózám až tak velký (zhruba minus 1 mld. Kč při objemu 141,9 mld. Kč). Významný pokles byl zaznamenán rovněž u vlastních kapitálových příjmů, které ve srovnání s předchozími roky byly výrazně nižší (například v roce 2010 šlo o 15,1 mld. Kč) a dosáhly pouze přibližně 8,8 mld. Kč. Přes uvedený celkový pokles vlastních příjmů se jejich podíl na celkových příjmech obcí paradoxně zvýšil a dosáhl 65,8 %.
DAŇOVÉ VÝNOSY STÁLE ZŮSTÁVAJÍ POD ÚROVNÍ ROKU 2008
Skutečný vývoj daňových příjmů obcí se výrazně odchýlil od rozpočtových předpokladů (152,1 mld. Kč), které byly naplněny jen na 93,1 %. Připomeňme, že daňové výnosy jsou nepřetržitě výrazně pod úrovní daňových výnosů docílených v roce 2008, kdy dosáhly 154,4 mld. Kč.
Podíváme-li se na strukturu daní sdílených obcemi s vyššími územními samosprávnými celky a státním rozpočtem v souladu se zákonem o rozpočtovém určení daní, tak meziročně vzrostly výnosy jen z podílu na dani z přidané hodnoty (DPH). Jejich objem dosáhl 58,8 mld. Kč, tedy o 1,2 mld. Kč více než v předchozím roce (plnění předpokladů rozpočtu však činilo 97,3 %).
Významný propad je zaznamenán u daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti. Výnos činil 2,7 mld. Kč (plnění rozpočtu 59,6 %), o rok dříve to bylo 4,8 mld. Kč. V tomto světle se výrazně ukazuje, že volání po rozsáhlejší aplikaci této daně, zejména jako tzv. motivační složky daňových příjmů obcí vázaných na danou lokalitu, není zcela domyšlené - a především u menších obcí by to mohlo způsobit jen velmi obtížně řešitelné výkyvy.
Celkem stabilní vývoj se dosahuje jen v oblasti daňových příjmů, které tvoří daně a poplatky z vybraných činností a služeb. V souhrnu činily 11,9 mld. Kč, což je proti předchozímu roku o 0,2 mld. Kč více (plnění rozpočtu 87,8 %). Největší objem zde tvoří poplatky za komunální odpad (3,5 mld. Kč), které se vybírají podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích), a poplatky za uložení odpadů (1,7 mld. Kč). Tolik diskutované poplatky za provozovaný výherní hrací přístroj dosáhly 1,3 mld. Kč (meziroční nárůst o 0,4 mld. Kč). Trvalý pokles vykazují příjmy ze správních poplatků, ty dosáhly 2,5 mld. Kč (v roce 2008 šlo o 3,8 mld. Kč).
Specifická situace nastala u daně z nemovitosti. Vybraná suma 8,6 mld. Kč představovala meziroční pokles o 0,1 mld. Kč, přičemž v roce 2010 byl u této daně zaznamenán největší růst (o 37 %).
V příjmech obcí se výrazně projevil pokles transferů ze státního rozpočtu a dalších součástí veřejných rozpočtů (s výjimkou transferů od krajů) o 10,7 mld. Kč na objem 93,8 mld. Kč celkem. Přesto tyto transfery činily 34,2 % celkových příjmů obcí. V celkovém objemu 66,5 mld. Kč poskytnutých ze státního rozpočtu se výrazně projevila přijatá úsporná opatření, která spočívala ve snížení příspěvku na výkon státní správy a okolnosti, že prostředky poskytované obcím v rámci tzv. souhrnného finančního vztahu nebyly oproti předchozím obdobím valorizovány. Plošné krácení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti (o zhruba 1,8 mld. Kč) pak bylo v návaznosti na provedenou analýzu dopadů vybraným obcím částečně jednorázově kompenzováno.
ZMĚN DOZNALA ROVNĚŽ VÝDAJOVÁ ČÁST MUNICIPÁLNÍCH ROZPOČTŮ
Pokles celkových příjmů obcí se odrazil na výdajové straně jejich rozpočtů. Zastupitelstva na to reagovala úspornými opatřeními, případně přesunula některé výdaje do dalších let (investiční akce). Celkové výdaje obcí dosáhly 275,0 mld. Kč při meziročním poklesu o 16,5 mld. Kč. Oproti rozpočtovým předpokladům (113,8 mld. Kč) kapitálové výdaje nakonec činily jen 80,3 mld. Kč (meziroční pokles o 11,9 mld. Kč). Zde se ovšem výrazně projevily problémy v čerpání prostředků z fondů EU, vyplývající i z pozastavení finančního krytí realizace projektů u některých regionálních rad regionů soudržnosti.
Přes popsané problémy ve finančním hospodaření obcí v roce 2011 se jejich zadluženost nejenže výrazněji neprohloubila, ale dokonce snížila (z 83,3 mld. Kč na 82,4 mld. Kč). Je však nutné přitom zohlednit pokles zadluženosti čtyř největších statutárních měst, jejichž podíl na celkové zadluženosti obcí činí 46,6 %, zatímco celková zadluženost ostatních obcí mírně vzrostla, a to z 43,2 na 44 mld. Kč.
EDUARD KOMÁREK
autor je bývalý dlouholetý ředitel odboru financování územních rozpočtů MF ČR
Přes problémy ve finančním hospodaření obcí v roce 2011 se zadluženost územních samosprávných celků nejenže neprohloubila, ale dokonce klesla.
