V naší obci rada obce nebo zastupitelstvo obce předem vymezí podmínky, za nichž lze podávat nabídky na pronájem nebo prodej obecních nemovitostí, a tyto podmínky uvede v záměru. Obdrží-li obec nabídku, která předem stanovené podmínky nesplní, odmítne takovou žádost starosta nebo obecní úřad, aniž...
V naší obci rada obce nebo zastupitelstvo obce předem vymezí podmínky, za nichž lze podávat nabídky na pronájem nebo prodej obecních nemovitostí, a tyto podmínky uvede v záměru. Obdrží-li obec nabídku, která předem stanovené podmínky nesplní, odmítne takovou žádost starosta nebo obecní úřad, aniž by ji předkládali radě či zastupitelstvu k projednání. Je takový postup správný?
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, ukládá obci v § 39 odst. 1, aby svůj úmysl prodat, pronajmout, vypůjčit, darovat nebo směnit nemovitý majetek předem zveřejnila na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím o zamýšlené dispozici v příslušném obecním orgánu.
Zákon nepožaduje, aby součástí zveřejněného záměru byly jakékoli bližší podmínky zamýšleného majetkoprávního úkonu či podmínky pro podávání nabídek. Jejich uvedení v záměru ale zákonu nijak neodporuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. září 2009, sp. zn. 28 Cdo 4108/2008). Jsou-li ovšem v záměru zveřejněny, nemůže se od nich obec při rozhodování o uzavření smlouvy odchýlit, a to pod sankcí neplatnosti uzavřené smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 32 Cdo 721/2010).
Zákon o obcích nicméně nestanoví podrobnosti o způsobu, jímž mají být obcí nabídky doručené ke zveřejněnému záměru vyřízeny. Pokud záměr žádné bližší podmínky zamýšlené dispozice či podmínky pro podávání nabídek nestanoví, je nutné předložit příslušnému orgánu (zastupitelstvu či radě) k posouzení všechny doručené nabídky. Ten z nich vybere tu »nejvhodnější« (nebo všechny nabídky odmítne).
Pokud však orgán příslušný k rozhodnutí o majetkoprávním úkonu již při schvalování záměru sám předem deklaruje, že obec je připravena smlouvu uzavřít jen za splnění určitých konkrétních podmínek, není již obecně nutné, aby tomuto orgánu byly předkládány k posouzení i nabídky, jež podmínky nesplnily. Takové nabídky pak může odmítnout (de facto vyřídit sdělením o odmítnutí) i starosta nebo obecní úřad, jak ostatně potvrzuje i judikatura (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010, »potvrzené« usnesením Ústavního soudu ze dne 7. října 2010, sp. zn. II. ÚS 2217/10). V tomto případě se vlastně nejedná o rozhodování o nabídce, ale jen o vyloučení uchazeče pro nesplnění podmínek. I zde je však vhodné při předkládání ostatních nabídek zastupitelstvu či radě tento orgán v podkladových materiálech informovat i o nabídkách, které byly pro nesplnění podmínek předem »vyřazeny«.
Z popsaného postupu je však nutné připustit jednu specifickou výjimku, která souvisí s povinností obecních orgánů nakládat se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře (§ 38 odst. 1 zákona o obcích). Kdyby totiž obec obdržela nabídku, která by sice nesplnila předem stanovené podmínky, byla by však pro obec zjevně výhodná, nemělo by dojít k jejímu apriornímu odmítnutí a její posouzení by měl provést orgán příslušný k rozhodnutí o majetkové dispozici. Pokud by shledal, že nabídka je pro obec skutečně nejvýhodnější (nejvhodnější), nemohl by sice přímo rozhodnout o uzavření smlouvy (nabídka nesplnila podmínky ve zveřejněném záměru), mohl by však dosavadní postup »zrušit« a záměr s upravenými podmínkami zveřejnit znovu. Nejednalo by se přitom o diskriminaci ostatních uchazečů, kteří by samozřejmě mohli na novou situaci reagovat a své nabídky přiměřeně přizpůsobit.
JUDr. ADAM FUREK
právník
