Které jsou nejpalčivější problémy v účetnictví územních samosprávných celků a jaké mají dopady do hospodaření obcí? Nic jsme si nevymýšleli »od zeleného stolu«. Náš výčet vychází z nesčetných diskusí se zaměstnanci obcí na úseku účetnictví.
Od roku 2010 se situace obcí ve vztahu k účetní reformě neustále zhoršuje. Obcím se ukládá mnoho nových povinností, z nichž se však leckteré s ohledem na nedostatečnou legislativu jeví jako neúčelné. Předpisy se vydávají pozdě, bývají zmatečné a Ministerstvo financí (MF) na požadavky, aby byly vyjasněny, víceméně nebere zřetel. Nejsou dodržována usnesení vlády a schválené harmonogramy. Výkazy jsou stále méně přínosné pro řízení finančního hospodaření individuálních účetních jednotek, stále více se prosazuje pouhý sběr dat pro stát bez viditelného přínosu (i bez ohledu na jejich kvalitu). Mnoho požadavků ukládaných předpisy není aplikovatelných v praxi, přesto jsou pro případ jejich neplnění obcemi provázeny hrozbou sankcí.
Rozsah nových povinností je značný, zvyšuje se pracnost a časová náročnost zpracování, termíny předkládání výkazů jsou však naopak velmi krátké. Požadovaný »sběr dat« je pro obce i velmi drahý, dochází tak k výraznému plýtvání veřejnými financemi.
TYPICKÝ PŘÍKLAD? ČESKÉ ÚČETNÍ STANDARDY!
Zastavme se u uvedeného nedodržování časových harmonogramů ze strany ústředních orgánů státní správy. Jako příklad lze uvést dopis odeslaný z Ministerstva financí krajům dne 30. prosince 2010. V něm byl přislíben harmonogram vydání Českých účetních standardů (dále jen ČÚS) k vyjasnění účetních postupů.
Výběr z dopisu MF určeného krajům: Předpoklad zveřejnění k 31. 3. 2011 - ČÚS odpisování a ČÚS k opravným položkám k dlouhodobému majetku.
Předpoklad zveřejnění do 31. 7. 2011 - ČÚS Dlouhodobý majetek, krátkodobý finanční majetek, kurzové rozdíly, náklady, výnosy, inventarizační rozdíly, zúčtovací vztahy, vlastní zdroje, podrozvahové účty (celkem bylo přislíbeno vydání 10 ČÚS).
V ČÚS se upravují a sjednocují postupy účtování. Z uvedeného výčtu jsou vidět oblasti, kde účetní jednotky nemají právní jistotu o správném postupu, účetní zápisy souvztažností jsou řešeny jen z obsahových vymezení položek výkazů, často rozdílně dle různých metodik krajů. K 31. 3. 2012 byl totiž z výše uvedených Českých účetních standardů vydán jen ČÚS k odpisování, a to 31. 3. 2011, který však byl už v říjnu 2011 velmi podstatně změněn (tedy jakoby ani v březnu téhož roku vydán nebyl...). Pracovním skupinám působícím při Ministerstvu financí byl v prosinci 2011 k diskusi předán návrh ČÚS k dlouhodobému majetku a k vlastním zdrojům, ale tyto standardy dosud zveřejněny nebyly. O ostatních ČÚS není ani zmínka, přitom např. ČÚS k inventarizačním rozdílům je zásadní pro správný postup pro naplnění údajů pro pomocný analytický přehled (PAP).
NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PROBLÉMY ÚČETNICTVÍ ÚSC
1. Krátké termíny k předkládání výkazů stanovených předpisem, nemožnost oprav výkazů k účetní závěrce. K zajištění přesnějšího a kvalitnějšího výkaznictví by byla nutná úprava v předpisech zhruba v těchto návrzích:
1a) Roční závěrku podle vyhlášky č. 383/2009 Sb. budou územní samosprávné celky (ÚSC) a jimi zřizované příspěvkové organizace (PO) předkládat do 31. 3. následujícího roku, případně řešit možnost oprav výkazů účetní závěrky do doby schválení účetní závěrky zastupitelstvem
1b) Výkaz pro hodnocení plnění státního rozpočtu (FIN 2-12 M) budou ÚSC předkládat čtvrtletně, vždy do konce následujícího měsíce dle vyhlášky č. 449/2009 Sb., za prosinec do 31. 3. následujícího roku.
Odůvodnění 1a) - Krátké termíny na zpracování účetní závěrky výrazně poškozují data na úrovni účetních jednotek (dohadné účty, časové rozlišení, rezervy...). V účetnictví je krátký termín stanovený na zpracování závěrky vždy spojen s nižší kvalitou dat. V návrhu novely zákona o účetnictví je i požadavek na schválení účetní závěrky zastupitelstvem. Není však zatím zavedena žádná možnost oprav výkazů předaných do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) před jejich schválením v zastupitelstvu. Jak zásadní může mít vliv neopravené chyby do hospodaření obcí, si ukážeme na příkladu, který se v letošním roce stal několika obcím.
Příklad dopadu nemožnosti opravy chyb ve výkazech. Dosud se ozvalo 8 obcí, kde byla udělána chyba při dooprávkování dlouhodobého majetku k 31. 12. 2011. Chyba spočívala v tom, že místo volby účtu 406 Změny metody, který nevstupuje do výsledku hospodaření, byl zvolen účet 551 Odpisy, který snižuje výsledek hospodaření. Touto chybou byla vykázána vysoká ztráta. Následně obce podaly žádost o dotaci a doložily výkazy se zápornými výsledky hospodaření. Dotace jim z důvodu vysoké ztráty byla zamítnuta. Vysvětlení obce, že šlo jen o účetní chybu, nebylo zohledněno, protože poskytovatelé dotací musí dodržovat formální postupy pro vyhodnocení žádosti. Tedy jedna účetní »chybka« - pouhá volba chybného účtu, může mít obrovský dopad do financí obce. Po delších průtazích se podařilo situaci vyřešit, ale riziko v takových případech zůstává velké.
Tento problém se však týká i drobných chyb, které mají za následek uvedení nedostatků ve zprávě o výsledku hospodaření, a to dokonce i v případech, kdy si chybku zjistí sama účetní jednotka. I nedostatky ve zprávách o výsledku přezkoumání mohou mít negativní dopady na přiznání dotací.
Ve výkazech za rok 2011 se projevily i významné chyby ve vypovídací schopnosti výkazů Přehledu o peněžních tocích (výkaz je sestavován jen podle obratů účtů a nemá v některých částech s tokem hotovosti nic společného, rozdíly u větších měst dosahovaly až miliardy) a v některých obcích i u přehledu výkazu o změnách vlastního kapitálu. Chyby byly zjištěny natolik pozdě, že již nebylo možné výkazy opravit. V sumarizaci musejí mít tyto výkazy nulový přínos.
Je zajímavé, že i tak logický požadavek na možnost upřesnění vykazovaných hodnot v Centrálním systému účetních informací státu je velkým problémem k akceptaci ze strany Ministerstva financí. Přitom se jedná jen o zvýšení informačního přínosu, tedy i o zkvalitnění dat v CSÚIS.
Odůvodnění 1b) - Vyhláškou č. 449/2009 Sb. je dána povinnost předkládání měsíčních výkazů FIN 2-12M. Kraje daly obcím termíny předávání výkazů často již do 6. dne následujícího měsíce. Na spoustě obcí tato povinnost mimo jiné neumožňuje účetním ani čerpat dovolenou v letních měsících tak, aby byla 14 dní vcelku. Přitom obcím chybí jakákoliv zpětná odezva a vůbec není jisté, zda se s jimi předávanými daty měsíčně na Ministerstvu financí opravdu pracuje. Bylo by vhodné prověřit přínos těchto měsíčních výstupů - a v případě nevyhovění zrušení měsíčních termínů doložit ze strany Ministerstva financí přínos výstupů pro vykazování dat státu. Obce by se rády dozvěděly, zda nedělají zcela zbytečnou práci!
V obou případech jde o téměř nesplnitelné termíny dané předpisem, jedná se o velký stres, značnou chybovost a i pochybnosti o smyslu požadavku státu na termíny vykazování. Výsledkem je opravdu pouze sběr dat bez ohledu na jejich kvalitu.
Dalšími problémy v účetnictví obcí se budeme zabývat v následujícím vydání.
IVANA SCHNEIDEROVÁ
auditor, číslo osvědčení 1840 Acha obec účtuje s. r. o.
