Čtvrtá část našeho seriálu osvětluje zejména zvláštnosti pracovního poměru úředníků obce. SPECIFIKA PRACOVNÍHO POMĚRU Specifická úprava pracovního poměru úředníků obcí je obsažena v § 10 až 15 zákona č. 312/2002 Sb. (dále jen zákon č. 312). Tato ustanovení upravují dobu trvání pracovního...
Čtvrtá část našeho seriálu osvětluje zejména zvláštnosti pracovního poměru úředníků obce.
SPECIFIKA PRACOVNÍHO POMĚRU
Specifická úprava pracovního poměru úředníků obcí je obsažena v § 10 až 15 zákona č. 312/2002 Sb. (dále jen zákon č. 312). Tato ustanovení upravují dobu trvání pracovního poměru úředníka; je preferován pracovní poměr uzavíraný na dobu neurčitou.
Podle § 11 platí, že pokud neprokázal úředník obce zvláštní odbornou způsobilost ve lhůtě podle § 21 odst. 2 zákona číslo 312, převede jej obec na jinou činnost, pro kterou předpoklady splňuje. V ustanovení § 12 odst. 1 jsou uvedeny taxativní důvody, na jejichž základě lze vedoucího úředníka nebo tajemníka obecního úřadu z funkce odvolat. Úředníkovi, s nímž obec rozváže pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) nebo dohodou z týchž důvodů, vedle odstupného podle § 67 a 68 zákoníku práce náleží další odstupné ve výši a za podmínek stanovených v § 13 odst. 2 a 3 zákona č. 312.
Je-li vyhlášen stav nebezpečí /§ 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)/ nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (čl. 5 a čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) může obec na základě § 14 zákona č. 312 úředníkovi nařídit pracovní pohotovost na pracovišti nebo na jiném místě. Pracovní pohotovost v takovém případě lze nařídit, jestliže je dán předpoklad výkonu práce přesčas, a jen na dobu nezbytně nutnou, nepřesahující 400 hodin v kalendářním roce.
V souladu s § 15 zákona č. 312 odpovídá obec za škodu na majetku způsobenou úředníkovi též, bylo-li prokázáno, že tato škoda byla způsobena úředníkovi na jeho majetku pro plnění jeho pracovních úkolů.
POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE OBCE
Podle § 303 odst. 1 písm. e) zákoníku práce mají zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu s výjimkou úředníků obce ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb. zvýšené povinnosti, které jsou obsahem ustanovení § 303 odst. 2 zákoníku práce. To znamená, že vedle obecných povinností, které jsou stanoveny pro všechny zaměstnance (§ 301 zákoníku práce) nebo pro vedoucí zaměstnance (§ 302 zákoníku práce), jsou zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu s výjimkou úředníků obce povinni:
- jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
- zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu obce, jako zaměstnavatele, nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud je této povinnosti zprostil tajemník obecního úřadu (není-li v obci tajemník, tak starosta) nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
- v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných obcí, u níž jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů,
- zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
POVINNOSTI ÚŘEDNÍKA OBCE
Rozsah zvýšených povinností úředníků obce je proti ostatním zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu výrazně širší (byť v některých případech jde v zásadě o shodné povinnosti, jaké stanoví zákoník práce). Specifické povinnosti úředníků obce vyplývají z ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 312.
Úředník obce je povinen:
- dodržovat ústavní pořádek České republiky,
- dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané; dodržovat ostatní předpisy (zejména tzv. vnitřní předpisy) vztahující se k práci jím vykonávané, pokud s nimi byl řádně seznámen,
- hájit při výkonu správních činností veřejný zájem (srov. např. § 2 odst. 4 správního řádu, podle něhož správní orgán ve smyslu § 1 odst. 1 správního řádu dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem),
- plnit pokyny vedoucích úředníků (§ 2 odst. 5 zákona č. 312), nejsou-li v rozporu s právními předpisy; má-li úředník za to, že vydaný pokyn je v rozporu s právními předpisy, je povinen to bezodkladně oznámit osobě, která mu pokyn vydala, a to písemně, nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení, ústně; poté je úředník povinen splnit daný pokyn pouze tehdy, dostane-li od tajemníka obecního úřadu (není-li tajemník, tak od starosty) písemný příkaz tak učinit; úředník nesmí vykonat pokyn ani příkaz, pokud by se tím dopustil trestného činu, přestupku, popřípadě jiného správního deliktu, a tuto skutečnost je povinen bez zbytečného prodlení písemně oznámit tajemníkovi obecního úřadu (popř. starostovi, není-li v obci tajemník),
- prohlubovat si kvalifikaci v rozsahu stanoveném zákonem č. 312/2002 Sb. (hlava IV - § 17 až 34, která upravuje vzdělávání úředníků),
- jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování (například § 2 odst. 4 správního řádu, podle něhož správní orgán mj. dbá, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly),
- zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost obce (např. § 4 odst. 1 správního řádu, podle kterého je veřejná správa službou veřejnosti, přičemž každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám, tj. k osobám, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc),
- zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného (například § 3 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který se týká vedoucích úředníků obce a tajemníka, kteří jsou veřejnými funkcionáři ve smyslu zákona o střetu zájmů),
- v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných obcí, u níž je zaměstnán, nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv - poskytování darů na základě § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, je sice možné jen v případě příspěvkových organizací zřízených obcí (§ 1 této vyhlášky), obec však může zřídit peněžní fond (např. »sociální fond«) ve smyslu § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ze kterého by byly dary zaměstnancům obce poskytovány /zřízení peněžního fondu obce je podle § 84 odst. 2 písm. c) obecního zřízení vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce/,
- v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl při výkonu zaměstnání a v souvislosti s ním; to neplatí, pokud byl povinnosti mlčenlivosti zproštěn; povinnosti zachovávat mlčenlivost může úředníka zprostit tajemník obecního úřadu (není-li v obci tajemník, pak starosta), jím pověřený vedoucí úředník nebo příslušný správní úřad podle zvláštních právních předpisů, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
- poskytovat informace o činnosti obce podle zvláštních právních předpisů v rozsahu, v jakém to vyplývá z jeho pracovního zařazení (například zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím),
- při ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami sdělit své jméno, příjmení, obecní úřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce, zařazení v útvaru obecního úřadu; obec v organizačním řádu /schválení organizačního řádu obecního úřadu je ve vyhrazené pravomoci rady obce - § 102 odst. 2 písm. o) obecního zřízení/ může stanovit, pro které funkce a činnosti lze nahradit toto označení uvedením identifikačního čísla úředníka (srov. § 15 odst. 4 správního řádu),
- oznámit obci, že nastaly skutečnosti, které odůvodňují převedení na jinou práci (§ 11 zákona č. 312/2002 Sb.) nebo odvolání z funkce (§ 12 zákona č. 312).
JAN BŘEŇ
právník
