Před 20 lety byly první tři české památky UNESCO zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví.
Letos si připomínáme též 40. výročí od podpisu Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Na Seznamu UNESCO figuruje už dvanáct českých a moravských obcí a měst. Moderní obec zjišťovala u zástupců tří z nich (Kutná Hora, Litomyšl a Telč), co znamená být městem se »značkou« UNESCO. Odpovědi najdete v boxu na str. 31.
V současnosti již běží přípravy dalších čtyř měst, která usilují o zápis na Seznam UNESCO. Ta spojila své síly a oznámila záměr založit sdružení. Jsou to lázeňská města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, k nimž se přidaly moravské Luhačovice, které usilují o zápis podruhé.
LÁZEŇSKÁ MĚSTA V POŘADÍ
Svazek obcí by měl vzniknout během jara a má organizačně zajišťovat přípravu nominace. Vedoucím svazku budou Karlovy Vary a na přípravě bude nadále spolupracovat i Karlovarský kraj.
»O navržení Karlových Varů a Františkových Lázní k nominaci se uvažovalo již v 90. letech, ale až v roce 2006 získal návrh širší politickou podporu,« objasňuje historik a památkář Mgr. Lubomír Zeman, předseda mezinárodní expertní skupiny pro přístupový proces evropských lázní na Seznam UNESCO. Na základě Koncepce památkové péče Karlovarského kraje vznikl v roce 2006 Návrh na zařazení částí historických center měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně do národního potenciálu pro budoucí nominace pro zápis na Seznam světového dědictví UNESCO, tzv. Indikativního seznamu ČR. »Podle obecné struktury dané směrnicemi k Úmluvě o ochraně světového dědictví byla o lokalitách zařazených jednotlivými státy do indikativního seznamu připravena úvodní dokumentace k projektu Západočeský lázeňský trojúhelník, která byla verifikována podpisem ministra kultury a diplomatickou cestou předána Centru světového dědictví UNESCO v Paříži,« pokračuje Lubomír Zeman.
V rámci přípravy nominace probíhají setkání i na evropské úrovni. Vloni v červnu byla podepsána deklarace, v níž jednotliví zástupci vyjádřili souhlas se sériovou a společnou nominací evropských lázeňských měst. (Dnes jde již o jedenáct měst).
PRESTIŽ I ZVÝŠENÁ OCHRANA
Koncem ledna 2012 stanovila skupina odborníků na lázeňské dědictví základní body podoby sériové nominace významných minerálních lázní Evropy a časový harmonogram. Hodnocen bude i celkový urbanistický koncept měst, architektonická hodnota klíčových lázeňských staveb, mezinárodní věhlas, kulturní a duchovní význam. Další setkání má být v půlce června v anglickém Bathu a mělo by z něj vyplynout doporučení Ministerstvu kultury pro definitivní výběr lokalit pro sériovou nominaci. Nominační dokumentace by měla být zpracována tak, aby ji ČR mohla v Paříži předložit spolu s žádostí o zápis na seznam UNESCO v roce 2015. Lázně, jež se budou o nominaci ucházet, musejí být do konce roku 2013 zapsány na národních seznamech.
Karlovy Vary považují (spolu s dalšími městy) zápis na Seznam UNESCO za prestižní záležitost a možnost zvýšit příliv hostů a turistů zejména v době nuceného útlumu lázeňství z hlediska hrazené lékařské péče. Je to šance pro rozvoj celého regionu a nárůst pracovních příležitostí. Představitelé města i kraje si zároveň uvědomují také nutnost ochrany památek a jejich prostředí před nežádoucím stavebním rozmachem, tj. objekty, jež nerespektují styl zástavby v lázeňském území města.
V čem vidíte největší přínos zápisu svého města na seznam UNESCO?
RNDr. Ivo Šanc, starosta Kutné Hory
Každoročně k nám přijíždí 300-400 tisíc návštěvníků a řada z nich si Kutnou Horu vybírá na základě doporučení, jímž je zápis na listinu UNESCO. Přínosem je i posílení vztahu občanů ke svému městu. Ten se projevuje péčí o stav domů v historickém jádru nebo péčí o veřejné prostory. Na Kutnou Horu dopadají i zvýšené nároky zejména ze strany dohledu Národního památkového ústavu nad obnovou a rekonstrukcí památkových objektů. Tento zesílený dohled může znamenat i zvýšené finanční nároky na majitele při obnově nemovitostí, ale tento přístup jistě vede k lepšímu stavu památek.
Z příslušnosti na seznam UNESCO formálně nevyplývají žádné povinnosti. Vše, co v tomto ohledu Kutná Hora činí, je dobrovolné. Jsme členy Světové organizace měst UNESCO i členy svazku obcí České dědictví UNESCO. Tyto aktivity nám přinášejí další zkušenosti v péči o památky, rozvoji cestovního ruchu i propagaci města. Při té samozřejmě využíváme zápisu na seznam UNESCO, ale užívání symboliky UNESCO má přísná pravidla, která respektujeme.
Ing. Michaela Severová, ředitelka svazku obcí České dědictví UNESCO a tisková mluvčí MěÚ Litomyšl
Zápis města na seznam UNESCO je prestižní záležitostí. Z pohledu návštěvníků jde také o záruku kvality a motivaci k návštěvě. Někdo jiný za vás již prověřil, že právě tato památka či místo stojí za to vidět. Vyšší návštěvnost památek s sebou nese samozřejmě i vyšší opotřebení městské infrastruktury, vyšší nároky na parkovací plochy, odvoz odpadků apod. Tyto zápory jsou však vyváženy vyšší zaměstnaností v terciární sféře, vyššími daňovými odvody a celkově vyšší životní úrovní v daných lokalitách. Zástupci samosprávy však musí neustále velmi pečlivě sledovat, zda jejich konání ve snaze připravit turistům přívětivé prostředí je v souladu se zachováním kulturní hodnoty místa, ale též se zájmy místních obyvatel.
Hana Müllerová, místostarostka Telče
Zápis na seznam je pro nás jednoznačně přínosem, přestože památky UNESCO jsou neustále pod kontrolou, aby nedošlo k porušení hodnoty, pro niž byly zapsány. V Telči musíme sledovat, aby se např. nezničilo nádherné panorama města výškovými stavbami v blízkosti památkové rezervace. Město má zpracovaný Management Plan památky UNESCO, podle něhož postupuje. Jsou např. stanoveny rizikové faktory, které by mohly památku ohrozit a způsob, jak se jim bude čelit. UNESCO nevyžaduje větší ochranu, než ukládá náš památkový zákon. Každoročně se také vypracovává tzv. Monitorovací zpráva pro centrálu UNESCO o správě dané památky, ale i o využití památkových objektů, podnikatelských, vzdělávacích i kulturních aktivitách.
Díky zápisu se Telč stala významným centrem kultury, vzdělání i cestovního ruchu. Během revitalizace historického centra si u nás našlo sídlo např. Univerzitní centrum Masarykovy univerzity Brno, odloučené pracoviště ČVUT v Praze či pracoviště Akademie věd ČR. Díky tomu se daří naplňovat Úmluvu UNESCO, která předpokládá i smysluplné oživení památek a rozvoj vzdělání. Telč je zapojena do řady mezinárodních projektů, konají se zde festivaly, semináře, konference. Pro rozvoj cestovního ruchu a s ním spojený ekonomický rozvoj je zápis zcela jistě zásadní. Památky UNESCO vždy budou hrát v zájmu návštěvníků prim.
