Starostové a další představitelé obcí a měst spolu s odbornými zaměstnanci radnic často řeší situaci, jak postupovat při rekonstrukci stávajícího veřejného osvětlení (VO), jak pokračovat s realizací nových projektů nebo jakým způsobem řešit nedostatky v osvětlenosti veřejných míst a komunikací.
Častým problémem bývá technický stav stávajícího veřejného osvětlení z hlediska použitých světelných zdrojů nebo průměrného stáří soustav VO. Hlavní snahou Elektrotechnického zkušebního ústavu (EZÚ) v oblasti veřejného osvětlení je podpořit zodpovědné zástupce municipální sféry, aby se mohli účinněji zasazovat o takový stav věcí, v němž přestanou být obcházeny předpisy a veřejné osvětlení začne být řešeno podle platných norem - koncepčně, ekologicky a ekonomicky.
V současné době na radnice směřuje velké množství nabídek nejrůznějších dodavatelů svítidel veřejného osvětlení. Není přitom pokaždé jednoduché správně vyhodnotit argumenty, které tyto nabídky doprovázejí, a rozhodnout se pro optimální typ svítidla. Obecně platí, že k odpovědnému zhodnocení nabídek tohoto druhu je třeba požadovat nejen splnění elementárních požadavků legislativy (vystavení prohlášení o shodě pro uvedení výrobku na trh), ale rovněž to, aby nabízená svítidla plně dostála konkrétním požadavkům technických norem tak, jak se to požaduje u všech výběrových řízení na úrovni veřejné správy.
VYŽADUJME CERTIFIKÁT OD KOMPETENTNÍ INSTITUCE
V praxi se bohužel totiž velmi často stává, že potenciální dodavatelé svítidel uvádějí nepravdivé technické údaje. Proto je nezbytné, aby deklarované technické parametry svítidel potvrdila nezávislá autorizovaná instituce.
Pro snazší orientaci uvádíme základní požadavky pro LED svítidla veřejného osvětlení. Dodržení těchto požadavků by mělo být tím prvním, co představitelé obcí a měst budou chtít od případných dodavatelů prokázat. Jako nejvhodnější a zároveň nejjednodušší se jeví předložení vhodného certifikátu, který nabízenému svítidlu udělila některá z kompetentních institucí.
Základní požadavky na bezpečnost svítidel veřejného osvětlení včetně komponentů, z nichž jsou svítidla vyrobena, formulují normy ČSN EN 60598-1 a ČSN EN 60598-2-3.
Napájecí zdroj by měl být ověřen podle norem ČSN EN 61347-1 a ČSN EN 61347-2-13, LED modul pak podle normy ČSN EN 62031.
Svítidla by měla být v certifikátu zhodnocena i z hlediska fotobiologické bezpečnosti, což se prokazuje podle normy ČSN EN 62471.
Zda bude svítidlo bezproblémově pracovat v městském prostředí, kde je ovlivněno různými rušivými elektromagnetickými vlivy, může výrobce nebo dovozce prokázat zkouškami elektromagnetické kompatibility podle norem ČSN EN 61000-3-2, ČSN EN 55015 a ČSN EN 61547.
Dalším důležitým parametrem pro posouzení vhodnosti umístění nabízeného svítidla je zjištění skutečného osvětlení plochy vozovky (tzv. křivky svítivosti). Protokol z tohoto měření prokáže, jak svítidlo dokáže osvětlit vozovku, jak daleko od sebe musí být umístěny sloupy VO. To je důležitý údaj pro rozhodnutí radnice, zda je nebo není nutné doplnit stávající sloupovou zástavbu o nové sloupy.
ŽIVOTNOST I MĚRNÝ VÝKON - PROSPEKTY OBVYKLE NADSAZUJÍ
Výrobci všeobecně tvrdí, že životnost LED svítidel je kolem 80 až 100 tisíc hodin. Tento hodně vysoký údaj však v mnoha případech není pravdivý a ani ničím podložený. Dobře vyrobené svítidlo s kvalitně navrženým a bezchybně provedeným chlazením podkladu by v reálném prostředí nemělo mít životnost kratší než 40 tisíc hodin. Jenže většina výrobců výsledky měření doby života svítidla nemá k dispozici, protože takový přezkum je finančně náročný a také zdlouhavý. Navíc - aby údaj o době života měl reálnou vypovídací hodnotu, muselo by se takové měření provést v nezávislé laboratoři. Proto v praxi výrobci obvykle vycházejí z předpokládané doby života daného svítidla.
Chtěl bych také upozornit na údaj »měrný výkon«. V nabídkách se tato informace objevuje, ovšem z výsledků měření je zřejmé, že LED svítidlo s příkonem 80 W může mít měrný výkon okolo 80 lm/W, což znamená, že z hlediska účinnosti je srovnatelné s nejméně účinnýmui výbojkami.
Před zahájením jednání o využití LED osvětlení rozhodně radnicím doporučujeme nejprve provést průzkum stávajícího veřejného osvětlení. Ten by měl mít za cíl zmapovat stav VO a identifikovat potenciál úspor elektrické energie a vyčíslit náklady na provoz uvažovaného nového veřejného osvětlení.
ZÁVĚREM
Orientovat se v problematice veřejného osvětlení, jeho budování i rekonstrukcí, vyžaduje hluboké odborné znalosti. Navrhované projekty je proto třeba řešit komplexně a s chladnou hlavou. V případě jakýchkoliv pochybností či nejasností doporučujeme požadovat od dodavatelů jasné a průkazné dokumenty, osvědčující splnění nejen základních požadavků legislativy, ale i kvalitních parametrů nabízených svítidel. K tomu by obcím a městům měly přispět certifikáty akreditovaných zkušeben.
FRANTIŠEK JANDURA
Elektrotechnický zkušební ústav, s. p.
Ekonomická recese je výzvou i k tomu, aby veřejné osvětlení bylo úspornější
Starost o veřejné osvětlení patří snad odedávna mezi dlouhou, neustále narůstající řadu povinností a odpovědností našich měst a obcí. Má-li radnice řešit akutní problémy s kanalizací, čistírnou odpadních vod, místní dopravou, svozem a likvidací odpadů, zajištěním provozu školy apod., pak veřejné osvětlení zůstává na jednom z posledních míst - jestliže alespoň trochu funguje.
Ovšem celostátní statistika je varující. Více než polovina svítidel veřejného osvětlení je v havarijním stavu, přičemž příslušné normy a předpisy pro veřejné osvětlení se prakticky téměř nikde nedodržují. Zvláště nyní se šetří, kde se dá: Svítí se ob jeden či ob dva sloupy, instalují se svítidla s mnohem menším příkonem, než by to odpovídalo předpisům, neprovádí se pasportizace atd. Ve stínu pozornosti, kam se veřejné osvětlení dostává, většina obcí ani netuší, jaké má náklady s jeho údržbou, kolik je stojí každá kilowatthodina pro veřejné osvětlení a náklady na ně se plánují »tak nějak« automaticky, vždy o něco více než v uplynulém roce. Hodně nejasno bývá tam, kde se o veřejné osvětlení starají na základě starých smluvních vztahů externí dodavatelé.
Jenže současný neradostný stav veřejných rozpočtů (a jejich neradostná perspektiva) by se mohl stát výzvou, jak právě u veřejného osvětlení dosáhnout výraznějších úspor. Navíc do hry vstupuje nová směrnice EU o energetické účinnosti z 22. 6. 2011. Na jejím základě je třeba do roku 2020 zajistit celkové úspory energie ve výši 20 % - a veřejnému sektoru jsou v tomto ohledu směrnicí kladeny velmi náročné úkoly.
Zdá se, že technologický vývoj například v oblasti energeticky vysoce úsporné technologie LED, která má i minimální nároky na údržbu, je prakticky ukončen - a může tedy konkurovat zatím převládající technologii sodíkových výbojek. Jak se tedy obce mají v záplavě nejrůznějších nabídek dobře orientovat a zvolit si tu nejvýhodnější? Domnívám se, že v první řadě by se nemělo zapomínat na prověřenou kvalitu. Dnes není problém elektronickou cestou zkopírovat podklady z celého světa a vytvořit virtuálně kvalitní výrobek pod heslem »papír snese vše«. Nicméně veřejné osvětlení je nejen zákonná povinnost, ale současně i odpovědnost. A tak jedním ze základních podkladů pro správné rozhodnutí musí být také pomoc a záruka ze strany státu, v tomto případě konkrétně ze strany certifikační autority České republiky pro tuto oblast - Elektrotechnického zkušebního ústavu, s. p.
Jistě lze namítnout, že by mohl stačit i vydaný nějakou zahraniční kanceláří. Pravděpodobně ano, ale odpovědný hospodář bude vyžadovat, aby za kvalitu nabízeného výrobku ručil někdo, u koho je možné tuto kvalitu ověřit a jemuž lze plně důvěřovat. Předpokládám, že pro dodavatele dobrého zboží našim obcím nebude zatěžko si svoje výrobky nechat takto otestovat.
IVO BÁREK
předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR
Celá pěší zóna v Kladně v ulici T. G. Masaryka je osvětlena pomocí světelných bodů s LED technologií od společnosti Indal C&EE s. r. o., umístěných na dřevěných sloupech (kulaté kónické) z produkce olomoucké rodinné firmy Urban Design. Po instalaci moderních úsporných svítidel se ulice proměnila v obchodní zónu a navíc se vytvořilo příjemné prostředí pro obyvatele i návštěvníky města. Na sloupy je možné zavěsit jak květináče, tak slavnostní (vánoční) osvětlení, pro něž je ve sloupu umístěn konektor pro připojení.
Nábřeží Otavy v Sušici je ukázkovým příkladem spolupráce výrobce, architektů a města. Jsou tam použity dřevěné sloupy s kovovými částmi designovanými přímo na danou akci. Architekti (manželé Jandovi) požadovali tvar výložníku podle tvaru střechy místních autobusových zastávek. Barevné provedení je řešeno do detailu v návaznosti na mobiliář.
Světelný bod s moderním designovým svítidlem na pražské Pražačce.
FOTO: ARCHIV URBAN DESIGN
