Prvního ledna roku 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník. Jakou úpravu přináší tento významný právní předpis při uzavírání obchodně právních smluv, které se týká nejen hospodářských subjektů, ale také měst a obcí? KDY JE SMLOUVA UZAVŘENA Pod nadpisem Smlouva nový občanský zákoník (dále také...
Prvního ledna roku 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník. Jakou úpravu přináší tento významný právní předpis při uzavírání obchodně právních smluv, které se týká nejen hospodářských subjektů, ale také měst a obcí?
KDY JE SMLOUVA UZAVŘENA
Pod nadpisem Smlouva nový občanský zákoník (dále také NOZ) určuje, že smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Smlouvou projevují vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Ustanovení o smlouvách se pak mají použít i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.
NOZ přitom ponechává stranám značný prostor ve vztahu k obsahu smluv. Považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Dále je však určeno, že dala-li některá ze stran při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, nastupuje vyvratitelná domněnka a má se za to, že smlouva uzavřena nebyla. Každý přitom může vést svobodně jednání o uzavření smlouvy a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. Dospějí-li však strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy toto jednání ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Strana, která jedná nepoctivě, má pak nahradit druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.
NÁVRH SMLOUVY A NOVÉ POJMY
V novém občanském zákoníku se pro návrh smlouvy používá legislativní zkratka »nabídka«. Tento pojem byl zatím v obchodní praxi používán v jiném smyslu a s jiným obsahem. Zásadně nešlo o návrh smlouvy, ale jednalo se o uvedení toho, co by poskytovatel (dodavatel) mohl případně dodat. Určuje se i nový pojem »právní jednání« a nepoužívá se pojmu právní úkon, který se vžil a zdá se, že nečinil žádných problémů. NOZ dále používá pojmu podstatné náležitosti, který je v občanském právu vžitý. Je upraveno, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něj plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.
Počítá se s tím, že by byl nabídkou i návrh zboží či služeb učiněný určeným způsobem. Má se za to, že návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo - jak NOZ stanoví - »ztráty schopnosti podnikatele plnit«. Pokud má být nabídka učiněná ústně, musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí podle nového občanského zákoníku i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě. Pokud bude nabídka učiněna v písemné formě vůči osobě, která není přítomná, musí být přijata ve lhůtě učiněné v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.
Zvolená koncepce zrušení nabídky a odvolání nabídky není přitom změnou proti dosavadnímu řešení zrušení návrhu smlouvy a odvolání návrhu smlouvy, tak jak tyto upravuje dosavadní občanský zákoník.
Osoba, které bude nabídka učiněna, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nebudou.
Ke vzniku smlouvy pak nebude docházet dohodou o celém obsahu smlouvy, ale bude stačit, pokud nebudou podstatně měněny (v opačném případě, kdy dojde k podstatným změnám, smlouva nevznikne) podmínky nabídky, i když bude v dalším obsahovat odchylky nebo změny. To podle nového občanského zákoníku nebude platit, jestliže toto řešení bude vyloučeno již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbudí pochybnost.
DALŠÍ ZMĚNY PŘI URČOVÁNÍ OBSAHU SMLOUVY
Nový občanský zákoník obsahuje i ustanovení o vzniku smlouvy způsobem odpovídajícím obsahu ustanovení § 275 odst. 4 obchodního zákoníku.
Zákonná ustanovení upravující jednotlivé smluvní typy se přitom použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrne podstatné náležitosti smluvních typů stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Je přitom možno uzavírat i tzv. nepojmenované smlouvy.
Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Odkáží-li strany v nabídce i v přijetí nabídky na obchodní podmínky, které si odporují, je smlouva přesto uzavřena s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu; to platí i v případě, že to obchodní podmínky vylučují. Vyloučí-li to některá ze stran nejpozději bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle, smlouva uzavřena není. Při uzavření smlouvy mezi podnikateli lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.
NOZ se zabývá i možnými jednostrannými změnami v přesně určených případech. Uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit.
Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a když se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu. Nebyl-li ujednán rozsah změn obchodních podmínek, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným takovou změnou okolností, kterou již při uzavření smlouvy strana odkazující na obchodní podmínky musela předpokládat, ani ke změnám vyvolaným změnou jejích osobních nebo majetkových poměrů. Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření. Při určování obsahu smlouvy je podle NOZ možno používat doložky v užívaných vykládacích pravidlech. Příslušné ustanovení koresponduje s ustanovením § 274 obchodního zákoníku.
Smlouvy budou moci vznikat písemně, ústně i konkludentním jednáním. Uzavřou-li strany smlouvu jinak než v písemné formě, mohou si případně strany obsah smlouvy písemně potvrdit.
Za největší změnu při uzavírání smluv považujeme, že při vzniku smlouvy - proti obchodnímu zákoníku - nemusí dojít k dohodě o celém jejím obsahu. Připouští se vznik smlouvy, pokud se přijme nabídka s jen nepodstatnými změnami podmínek.
KAREL MAREK
Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno
V novém občanském zákoníku se pro návrh smlouvy používá legislativní zkratka »nabídka«.
