Města Dobříš, Hostomice, Plzeň, Český Krumlov, Frýdlant v Čechách, Líbeznice, Litomyšl, Roudnice nad Labem a Zlín spojuje to, že v nedávné době uspořádala architektonické soutěže (soutěže o návrh) na projekty veřejných staveb. Vyplatí se městům takové investice?
V Rakousku, Německu, Švýcarsku, Skandinávii, Chorvatsku, Polsku či Francii se běžně soutěží na knihovny, školy, školky, obytné budovy, nádraží, parky, úřady, ale i drobnější stavby jako zastávky MHD či městský mobiliář. U nás je tento způsob stále popelkou.
O výběru projektanta formou architektonické soutěže v uvedených zemích nikdo nepochybuje, naopak volba jiného způsobu je neobvyklé řešení, které musí politik před veřejností obhájit. U nás je však situace přesně opačná. Sousloví architektonická soutěž se obecně vnímá jako zbytečná komplikace a spíše se hledají argumenty, jak se jí vyhnout. Raději se většinou kupuje zajíc v pytli neznámého nebo málo známého návrhu v přesvědčení, že je to levnější, jednodušší a rychlejší.
KDO SOUTĚŽÍ, UŠETŘÍ
K nejpoužívanějším argumentům proti konání architektonické soutěže patří vysoká cena za její uspořádání. Ten, kdo připravuje investiční akci, má často dojem, že prostředky vynaložené na soutěž jsou nic nepřinášejícím nadstandardem. Ano, soutěž něco stojí (obvykle mezi 1 až 2 % z předpokládaných celkových investičních nákladů akce), ale jakmile nahlédneme na veřejnou investici jako celek od záměru přes projekt, realizaci stavby až po provozní náklady výsledné stavby, zjistíme, že opak je pravdou.
Možnost výběru nejlepšího z mnohdy až několika desítek předložených řešení znamená zásadní úsporu. Nezřídka se investice do architektonické soutěže vrací již ve stadiu realizace stavby. U kvalitně vypracovaného projektu na základě jasně formulovaného zadání je mnohem méně pravděpodobné, že v průběhu stavby nastanou změny a vícepráce. Naopak v případě nevyjasněného zadání a nekvalitního projektu často zjišťujeme, že budujeme něco, co až tak nutně nepotřebujeme, mění se stavební program, vznikají vícepráce. Po několika letech provozu stavby se nadmíru projevují závady, do jejichž oprav je nutno nečekaně investovat. Tyto zbytečné náklady daleko převyšují náklady na soutěž.
PODROBNÉ INFORMACE, KVALIFIKOVANÉ HODNOCENÍ
Pravděpodobnost výskytu zmíněných komplikací zásadně snižuje proces architektonické soutěže, kdy se projektant vybírá především na základě návrhu, nikoliv jen ceny projektu, či smluvních podmínek. Úspora je výraznější, je-li důraz na nízké investiční a provozní požadavky vtělen do soutěžních podmínek a je hodnoticím kritériem.
Soutěžící ve svém návrhu informují kromě stavebně-technického, provozního a estetického řešení též o nákladech na projekt, realizaci a provoz stavby a porota může zodpovědně a s velkou mírou jistoty vybrat nejvhodnější řešení. Informace předložená soutěžitelem je podrobná a investice vložené do výběru kvalitního projektu formou soutěže v konečném výsledku znamenají úsporu veřejných prostředků.
K prostudování všech součástí soutěžních návrhů jsou v porotě zastoupeni nezávislí odborníci, kteří nepředpojatě kriticky návrhy zhodnotí. Cenu za uspořádání soutěže lze navíc přizpůsobit danému tématu volbou vhodně zvolené formy.
Soutěžní řád České komory architektů umožňuje tři základní druhy soutěží z hlediska okruhu účastníků - veřejné, vyzvané a kombinované. Minimální variantu představuje vyzvaná soutěž, kdy je vyzván omezený okruh účastníků (obvykle 6-10, minimálně 3). Je nákladově i časově nejméně náročná a vhodná pro řešení menších úloh do 20 mil. Kč investičních nákladů akce. Je vhodné ji uplatnit i v případech, kdy má vyhlašovatel praxí osvědčený okruh architektů, k nimž pro prověření přizve hlas zvenčí.
KVALITNÍ PROSTŘEDÍ PRO ŽIVOT
O tom, že kvalitní architektura je specifickým výrobkem trvalé hodnoty, mohou své vyprávět představitelé Litomyšle, kteří od počátku 90. let systematicky opírají image města o kultivovaná veřejná prostranství a stavby. Princip architektonické soutěže běžně využívají pro výběr zpracovatele projektu od sochy až po územní plán. Město se stalo Mekkou současné české architektury, potažmo metropolí na kulturní mapě Čech. Investice do kvalitního prostředí města se vrací v podobě rostoucího zájmu nejen tuzemských návštěvníků. A hlavně - kvalitní prostředí uchovává a přitahuje kvalitní obyvatele, což je stále významnější konkurenční výhodou.
MICHAL FIŠER, třiarchitekti
PETR LEŠEK, Projektil architekti
Kde se můžete poradit?
Jakou formu architektonické soutěže zvolit a veškeré další otázky, jež se týkají této problematiky, lze bezplatně konzultovat se zástupci České komory architektů. Komora v současné době posiluje své konzultační služby pro případné vyhlašovatele a mj. připravuje zjednodušenou metodiku minimální varianty architektonické soutěže ve snaze vyjít vstříc především menším obcím.
Více informací najdete na www.cka.cz.
Zpustlé Klášterní zahrady v Litomyšli se staly v roce 1997 předmětem veřejné architektonické soutěže. Po rekonstrukci poskytují od roku 2000 prostor ke kulturním počinům.
FOTO: ARCHIV AUTORŮ
