Zatímco první díl byl věnován právní povaze obecního úřadu a jeho složení, druhá část se bude zabývat postavením tajemníka a zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu. TAJEMNÍK OBECNÍHO ÚŘADU Základní právní úprava postavení tajemníka obecního úřadu je obsažena v § 110 obecního zřízení....
Zatímco první díl byl věnován právní povaze obecního úřadu a jeho složení, druhá část se bude zabývat postavením tajemníka a zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu.
TAJEMNÍK OBECNÍHO ÚŘADU
Základní právní úprava postavení tajemníka obecního úřadu je obsažena v § 110 obecního zřízení. Právní postavení tajemníka obecního úřadu je však významně »dotvářeno« nejen dalšími ustanoveními obecního zřízení, ale rovněž i jinými zákony, z nichž je třeba zmínit především zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (pro účely tohoto zákona je tajemník obecního úřadu vedoucím obecního úřadu) a zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Význam obou posledně jmenovaných zákonů pro činnost tajemníka obecního úřadu spočívá zejména v tom, že tajemník obecního úřadu plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu.
Tajemník obecního úřadu je zaměstnancem obce a v souladu s § 109 odst. 1 obecního zřízení je součástí obecního úřadu. Funkce tajemníka je ze zákona zřízena vždy v obci s pověřeným obecním úřadem a v obci s rozšířenou působností. Ustanovení pojednávací o zřízení funkce obecního úřadu rovněž v obci s rozšířenou působností je však nadbytečné, neboť podle § 66 obecního zřízení (a v návaznosti na něj rovněž podle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností) je každá obec s rozšířenou působností zároveň i obcí s pověřeným obecním úřadem. Obdobně je nadbytečné ustanovení obsažené v § 140 odst. 2 obecního zřízení, podle něhož se ve statutárním městě zřizuje funkce tajemníka magistrátu, a to vzhledem k tomu, že každé statutární město (viz § 4 odst. 1 obecního zřízení) je zároveň obcí s pověřeným obecním úřadem (a obcí s rozšířenou působností) a zřízení funkce tajemníka magistrátu tedy plyne již z § 110 odst. 1. V případě ostatních obcí, tj. těch, které nejsou obcemi s pověřeným obecním úřadem, dává zákon možnost (nikoliv povinnost) zřídit funkci tajemníka obecního úřadu.
KDO HO JMENUJE A ODVOLÁVÁ
Tajemníka obecního úřadu jmenuje a odvolává starosta, který musí při jeho jmenování nebo odvolání postupovat v souladu s pravidly stanovenými zákonem č. 312/2002 Sb. Tajemníka obecního úřadu lze jmenovat nebo odvolat pouze se souhlasem ředitele krajského úřadu; není-li tohoto souhlasu, je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné (§ 103 odst. 3 obecního zřízení). Souhlas ředitele krajského úřadu má povahu rozhodnutí vydaného ve správním řízení ve smyslu § 9 správního řádu; jedná se o souhlas s pracovněprávním úkonem obce, která je zaměstnavatelem tajemníka, přičemž úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči tajemníkovi plní ve smyslu § 103 odst. 4 písm. i) obecního zřízení starosta.
V případě odepření souhlasu ředitele krajského úřadu se jmenováním nebo odvoláním tajemníka obecního úřadu má obec, jakožto účastník správního řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu, právo podat odvolání (právo podat odvolání má pochopitelně i v případě pozitivního rozhodnutí, tj. je-li souhlas ředitele krajského úřadu udělen, nicméně se lze domnívat, že obec v takovéto situaci zpravidla nebude uplatňovat tento řádný opravný prostředek). Obec je účastníkem správního řízení z titulu, že je rozhodováno o jejím právu v oblasti samostatné působnosti, a to učinit příslušný pracovněprávní úkon, jenž je však zákonem podmíněn »vrchnostenským« rozhodnutím ředitele krajského úřadu. Ředitel krajského úřadu má v daném případě postavení správního orgánu ve smyslu § 1 odst. 1 správního řádu.
ODPOVĚDNOST A PRACOVNÍ ÚKOLY
Tajemník obecního úřadu má pro účely zákona č. 312/2002 Sb. postavení vedoucího úřadu (§ 2 odst. 7 zákona č. 312/2002 Sb.). V obcích, kde není funkce tajemníka zřízena nebo kde není tajemník ustanoven, plní úkoly vedoucího úřadu podle zákona č. 312/2002 Sb. starosta.
Tajemník obecního úřadu odpovídá za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi. Tato odpovědnost tajemníka obecního úřadu vůči starostovi vyplývá nejen z toho, že právě starosta tajemníka se souhlasem ředitele krajského úřadu jmenuje, ale zejména z toho, že starosta stojí v čele obecního úřadu.
Ustanovení § 110 odst. 3 obecního zřízení stanoví obecné pravidlo pro situaci, kdy v obci není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven. Pokud nastane popsaná situace, plní úkoly tajemníka obecního úřadu starosta (obecní zřízení v některých svých dalších ustanoveních toto obecné pravidlo opakuje na konkrétních situacích).
Okruh pracovních úkolů tajemníka obecního úřadu vyplývá zejména z § 110 odst. 4 obecního zřízení (další - svou povahu převážně »dílčí« - úkoly ukládají tajemníkovi zvláštní právní předpisy).
V souladu s § 110 odst. 5 obecního zřízení se tajemník obecního úřadu zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce (viz § 92) a schůzí rady obce (viz § 101) s hlasem poradním. Na základě § 110 odst. 6 obecního zřízení je tajemníkovi obecního úřadu zapovězen výkon funkcí v politických stranách a v politických hnutích.
ZAMĚSTNANCI OBCE ZAŘAZENÍ DO OBECNÍHO ÚŘADU
Zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu jsou k obci v pracovně právním vztahu, přičemž obec je jejich zaměstnavatel. Vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele tajemník obecního úřadu /§ 110 odst. 4 písm. d)/, který jim také stanovuje na základě zvláštních právních předpisů plat /§ 110 odst. 4 písm. c)/. Pokud není v obci tajemník obecního úřadu, plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele (včetně stanovení platu) vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu starosta /§ 103 odst. 4 písm. b)/.
Základním právním předpisem, který vymezuje pracovněprávní vztahy mezi obcí, jakožto zaměstnavatelem, a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu, je zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.).
Pro zaměstnance obce zařazené do obecního úřadu platí »částečně« § 6 odst. 1 zákoníku práce pojednávající o tom, že způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v zákoníku práce dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku (zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku). Použité slovo »částečně« je na místě z toho důvodu, že v rámci obecního úřadu se vyskytuje jedna specifická skupina zaměstnanců, pro kterou ohledně jejich pracovněprávních vztahů platí některá zvláštní pravidla. Touto specifickou skupinou jsou úředníci obce, pro něž je v případě pracovněprávní subjektivity a způsobilosti k pracovněprávním úkonům stanoven vyšší věk, a to 18 let (§ 4 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů).
Městský úřad ve Dvoře Králové nad Labem.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
