Od července letošního roku musí všechny orgány veřejné správy komunikovat s informačním systémem základních registrů (ISZR) elektronicky prostřednictvím k tomu uzpůsobených informačních systémů (IS).
Tajemník MěÚ v Uherském Brodě Ing. Kamil Válek k tomu říká: »Opět v našem státě dochází k situaci, kdy se zavádí velká systémová změna a podrobnosti se řeší až na poslední chvíli. To znamená, že více než kdy jindy záleží na kvalitě a připravenosti informačního systému.«
A pokračuje: »Mohu říci, že bez úzké spolupráce s dodavateli informačních systémů - ať už ekonomických nebo spisových agend - by situaci nebylo možné úspěšně zvládnout. Období zavádění komunikace se základními registry vyžaduje perfektní spolupráci při implementaci systémů a zaškolení jejich uživatelů. U nás tato spolupráce funguje velmi dobře.«
ÚKOLY PRO DODAVATELE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ
Připravit na novou situaci systémy a do velké míry i jejich uživatele je úkolem dodavatelů IS pro oblast veřejné správy. Např. producent, který dodává řešení pro několik tisíc subjektů od statutárních měst až po malé obce, musí intenzivně pracovat na tom, aby všichni mohli včas využívat výhod propojení svých systémů se základními registry a nová situace jim zbytečně nekomplikovala život. Řešení odpovědných producentů je tedy už zpravidla připravené. Mělo by být rychle nasaditelné, cenově přijatelné a snadno upravitelné podle konkrétních potřeb uživatelů.
LÉPE UPRAVIT JEDNU KOMPONENTU NEŽ RŮZNÉ SYSTÉMY
Přístup k registrům se řeší individuálně v rámci jednotlivých IS nebo prostřednictvím jedné centrální komponenty. Po komponentě chceme jednak, aby vytvářela podmínky pro zabezpečený přístup ke zpracovávaným údajům v souladu s platnou legislativou, tedy aby umožnila přístup pouze evidovaným a oprávněným agendám a uživatelům. Dále, aby monitorovala a zaznamenávala přístup ke službám ISZR v rozsahu požadovaném legislativou (viz box na str. 25).
Druhá varianta je dlouhodobě výhodnější, protože v případě změn, které lze očekávat, bude třeba upravovat pouze jednu komponentu a nebude nutný zásah do různých systémů. Výhodné je i to, že může existovat jednotná správa dočasné mezipaměti. Tu si můžeme představit tak, že pokud zahájíme řízení se subjektem, pak se AIS zeptá základních registrů přes naši komponentu na referenční data s tím, že pro další úkony budou uloženy lokálně v mezipaměti, a tudíž budou odezvy podstatně rychlejší.
V první variantě se bude muset vše řešit samostatně nejen při zavedení, ale upravovat podle měnící se legislativy tak, aby výsledek odpovídal jednotné správě. Výhody »centrální« mezipaměti pak nelze využít.
KOMUNIKAČNÍ KOMPONENTA ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ
Právě z důvodů monitorování přístupů se očekává nasazení systému IDM, který však menší města a obce nemají a z finančních důvodů si jej ani nepořídí. Naše komponenta má potřebné prostředky, aby mohla tuto funkci naplnit. Pokud však orgán veřejné moci (OVM) disponuje stávajícím IDM, je možné napojení na něj.
Řešením pro komunikaci s ISZR je Komunikační komponenta základních registrů (KKZR), která umožňuje komunikaci všech uživatelů systému s ISZR a dokáže poskytovat tyto služby i produktům třetích stran. KKZR lze nasadit jako jediné integrující řešení pro kompletní komunikaci s ISZR pro všechny informační systémy. Komponenta poskytuje informačnímu systému konkrétní obce a systémům třetích stran webové rozhraní poskytující Web Services. Podporuje rovněž práci na databázích MS SQL, Oracle a MySQL, čímž pokrývá většinu požadovaných řešení.
V současné době probíhají jednání s ostatními dodavateli IS pro veřejnou správu o využívání této komponenty. Spoluprací se sníží cena celkového řešení a hlavně potřebná doba zprovoznění, která je nutná, aby se několik tisíc OVM stihlo včas připojit.
MILAN VYBÍRAL
Asseco Solutions, a. s.
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, v § 57 říká:
(1) Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy, vede záznamy o přístupu k údajům obsaženým v základních registrech, nejde-li o přístup k údajům veřejně přístupným, a uchovává je po dobu 1 roku; záznam obsahuje
a) uživatelské jméno oprávněné úřední osoby podle § 56 odst. 3 písm. a), která přístup učinila,
b) roli podle § 51 odst. 1 písm. h), ve které úřední osoba přístup učinila,
c) výčet údajů, ke kterým úřední osoba získala přístup,
d) datum a čas přístupu,
e) důvod a konkrétní účel přístupu.
