Vládní koalice se ještě ani nedohodla na kompromisu ve věci »horkého« nového modelu rozpočtového určení daní (RUD) pro obce a už v souvislosti s přerozdělováním výnosu sdílených daní nazrává nový problém. Kraje totiž dosud k chystané novele zákona o RUD spíše mlčely, neboť nyní...
Vládní koalice se ještě ani nedohodla na kompromisu ve věci »horkého« nového modelu rozpočtového určení daní (RUD) pro obce a už v souvislosti s přerozdělováním výnosu sdílených daní nazrává nový problém. Kraje totiž dosud k chystané novele zákona o RUD spíše mlčely, neboť nyní připravované legislativní změny se týkají pouze obcí. Jenže letošní rok nepochybně přinese příliš velká ekonomická rizika i pro kraje a navíc se na podzim odehrají krajské volby...
Možná i proto 12. ledna, kdy se v Brně poprvé sešla Ekonomická rada Asociace krajů ČR (ERAK), hejtmani jednoznačně deklarovali, že také oni budou požadovat úpravu a snížení »nesmyslně vysokých disproporcí a rozdílů« v nastaveném systému rozpočtového určení pro kraje.
V případě Prahy jako kraje a některých dalších krajů je, jak poukazuje tisková zpráva, kterou Asociace krajů ČR vydala, tento rozdíl několikanásobný. Upřesněme však, že na rozdíl od výše příjmů Prahy jako obce v rámci RUD je příjem hlavního města - avšak coby kraje - z výnosů sdílených daní skutečně nepatrný. Na celkovém objemu výnosu sdílených daní pro všechny kraje se Praha totiž podílí pouze z 3,183 %, zatímco například Středočeský kraj, srovnatelný i počtem obyvatel, z 13,774 %.
Zadáním pro ERAK, která pracuje pod vedením profesora Columbia University New York Jana Švejnara, je mj. rovněž navrhnout a připravit řešení, jak snížit nezanedbatelné rozdíly v příjmech ze sdílených daní mezi kraji. »Z hlediska rozpočtů krajů jsou pak také klíčové oblasti reforem zdravotnictví, školství a sociálních služeb, kde již v současné době kraje řeší celou řadu problémů. Ze strany ERAK by se proto krajům mělo dostat doporučení i v této oblasti,« praví tisková zpráva Asociace krajů.
ODPOVÍDÁ JAN MLÁDEK, VÝKONNÝ MÍSTOPŘEDSEDA ERAK
Jaké změny v RUD by byly nyní, na prahu recese, na místě ve vztahu ke krajům? zeptali jsme se výkonného místopředsedy ERAK a stínového ministra financí ČSSD Ing. Jana Mládka, CSc.
»Domnívám se, že RUD je třeba řešit komplexně,« odpověděl. »Tedy najednou jak pro obce, tak pro kraje. Postup současné vlády, konkrétně především ministra financí Kalouska, je vysoce nesystémový a politicky účelový. Otevřel pouze rozpočtové určení daní pro obce, ale pro kraje je úmyslně ponechal u ledu. Přitom zejména v případě Prahy je naprosto zřejmé, že to oddělit nelze, neboť hlavní město je obec i kraj v jednom - a jako obec má na RUD vysoký podíl, jako kraj však naopak podíl nízký.
Jenže věci jsou už rozběhnuty natolik, že je nereálné pomýšlet na to, aby změny v RUD pro obce a kraje současně obsáhla nyní chystaná novela. Kdy by tedy mohla být zahájena příprava dalších legislativních úprav RUD ve vztahu ke krajům?
Případná změna RUD je poměrně komplexní problém a mělo by dojít alespoň k minimální shodě mezi státem, kraji a obcemi v celé ČR. Konečné slovo pak musí mít Parlament. Vzhledem k dosavadní sabotáži krajského RUD ze strany ministra financí bude případná změna dlouhodobou záležitostí. Dá se však předpokládat, že letos na podzim nově zvolená krajská zastupitelstva otevřou tento problém - a půjde-li vše dobře, změna by mohla nastat k 1. 1. 2014. Vedle citlivé otázky přerozdělování mezi kraji je na stole také větší podíl krajů na sdílených daních. Zatímco obce dostávají tímto kanálem dvě třetiny svých příjmů, kraje pouze třetinu svých příjmů. Kraje by v budoucnu měly být, co se týká příjmů, alespoň na úrovni obcí.
Dávají zahajované reformy - ale také současná ekonomická situace krajům dost prostoru pro to, aby mohly samy iniciativně a aktivně řešit některé problémy ve zdravotnictví, školství či sociální péči?
Pro kraje jsou skutečně klíčové takové zodpovědnosti, jako je zdravotnictví, školství a sociální služby, ale například také doprava. V nich mají kraje přímou zodpovědnost a musí plnit povinnosti, které jim k tomu byly svěřeny. Na straně druhé kraje zodpovídají i za všeobecný rozvoj svěřeného území, a tudíž se musí rovněž starat o věci, kde mají kompetence omezené či malé. Typickým příkladem je výstavba dálnic. Kraje je sice nestavějí, ale mohou udělat hodně pro to, aby byly postaveny co nejdříve, a to aktivní činností při přípravě výstavby. Stejně tak není v kompetenci krajů reforma penzijního systému. Nicméně spustí-li stát špatně nastavenou reformu penzijního systému, což je reálné nebezpečí od 1. 1. 2013, projeví se to například na nedostatku zdrojů pro financování sociálních služeb či na tom, že kraj vynaloží daleko více peněz ze svého rozpočtu, neboť bude kupovat vše s jednotnou DPH ve výši 19-21%. Z těchto důvodů si Asociace krajů ČR založila ERAK, která má dát svá doporučení nejen k problémům v přímé kompetenci krajů, ale i k problémům týkajícím se všeobecného rozvoje území.
Výkonný místopředseda ERAK Ing. Jan Mládek, CSc.
FOTO: ARCHIV
