Požádali jsme zástupce vybraných obcí a měst, které alespoň jednou uspěly se svou žádostí o podporu z regionálních operačních programů (ROP), aby se podělili o své zkušenosti. 1. Co bylo pro obec/město z pohledu žadatele nebo příjemce dotace nejnáročnější nebo nejkomplikovanější? 2. Jak se...
Požádali jsme zástupce vybraných obcí a měst, které alespoň jednou uspěly se svou žádostí o podporu z regionálních operačních programů (ROP), aby se podělili o své zkušenosti.
1. Co bylo pro obec/město z pohledu žadatele nebo příjemce dotace nejnáročnější nebo nejkomplikovanější?
2. Jak se obec/město jako žadatel či příjemce s případnými obtížemi vypořádaly?
Miroslava Švaříčková, místostarostka Brtnice (asi 3800 obyv., okr. Jihlava)
1. Náročná je přípravná fáze i realizační - zátěží je velká administrativa, která zvyšuje náklady a bere čas. Velmi pracná je kompletace příloh, aby vyhověly požadavkům ROP a byly srozumitelné pro hodnotitele (např. dostatečně podrobné rozpočty a formulace záměrů projektu). Hojně konzultujeme s pracovníky Úřadu regionální rady (ÚRR).
Důležitá je spolupráce žadatele, dodavatele projektové dokumentace a zpracovatele žádosti. Přípravu projektu ztěžují i nová omezení ve výzvách, jelikož město se musí na daný projekt připravovat v rámci strategie dříve (před zveřejněním výzvy).
V případě rozložení realizace do více účetních období využíváme žádosti o platbu tak, abychom měli dostatek finančních prostředků. Pokud jde o realizaci stavebních projektů, je obtížné vybrat dodavatele schopného a ochotného plnit některé nadstandardní administrativní úkony nutné k monitorovacím zprávám.
2. V průběhu realizace jsme se potýkali s nesrovnalostmi v projektové dokumentaci. Až skutečnost ukázala, že někdy by bylo lepší konkrétní detaily uskutečnit lépe. Bylo důležité začít co nejrychleji jednat, konzultovat změny s pracovníky ÚRR, projektantem a dalšími partnery. Určitě by v tuto chvíli pomohla větší variabilita projektu. Při přípravě záměrů a řešení problémů je důležitá osobní zkušenost, popř. kontakt s těmi, kteří podobné akce již realizovali.
Ing. Jaroslava Hnyková, starostka Kyšic (asi 620 obyv., okr. Kladno)
1. V roce 2009 jsme postavili z dotace ROP cyklostezku pro pěší a cyklisty Kyšice-Unhošť. Žádost jsme si připravili sami za pomoci koordinátora projektů z kraje. Neuspěli jsme s žádostí na rekonstrukci sokolovny pro volnočasové aktivity. Žádost jsme si nechali zpracovat, abychom se vyhnuli chybám. A také bylo složité vstoupit do systému Benefit a pracovat v něm tak, aby bylo vše v souladu a dostatečně popsané. Podmínky podání žádostí se každý rok měnily a upravovaly. Žádost jsme zopakovali vloni, čekáme na vyhodnocení.
Potřebovali bychom opravit místní komunikace - naše projekty ale nevyhovují podmínkám ROP, komunikace má být k rozvojové zóně (to není nová zástavba). Když už jsme jednu měli ke školce, prodejně a knihovně, byly její náklady pod 3 mil. korun, protože je krátká a nutná přeložka kanalizační sítě je neuznatelný náklad, ani jsme nežádali. Se skutečnými potřebami obce se nelze vejít do podmínek žádostí.
2. Dotace byla poskytnuta až po dokončení stavby a vyhodnocení. Tudíž jsme si museli vzít úvěr na zafinancování celé akce. Protože mám zkušenosti se stavbami, pohlídali jsme si termíny dokončení, kolaudaci, vyhodnocení a úvěr jsme splatili v řádném termínu (během půl roku bylo hotovo).
Obecně bych namísto systému dotací navrhovala přidělovat peníze obcím podle klíče (např. počtu obyvatel a rozlohy) na rozvoj a údržbu přímo do rozpočtu. Většina starostů a starostek jistě ví, kam investovat a co zlepšovat. A určitě za menší peníze.
Karel Týzl, starosta Konstantinových Lázní (asi 980 obyv., okr. Tachov)
1. Vzhledem k tomu, že na našem obecním úřadě jsou tři úředníci a starosta, zatížení přebujelými administrativními požadavky potřebnými pro bezproblémový chod obce, nechali jsme si složitou žádost do ROP zpracovat dodavatelsky. Naštěstí jsme mohli tyto náklady uplatnit jako uznatelné.
Nejnáročnější bylo dodržet desítky specifických a bohužel i v průběhu realizace projektu občas změněných pravidel programu. Hledat, zkoumat, prověřovat či kontrolovat v desítkách stránek je pro »menší« příjemce hodně náročné. Naštěstí jsme změtí požadavků propluli. Pomohlo by, kdyby příjemci mohli být (např. elektronickou poštou) upozorněni na změny, které se týkají konkrétního projektu. Nemluvě o ideální variantě všeobecného zjednodušení pravidel. Ale na to asi nikdo slyšet nebude.
Nejhorší je, že každý poskytovatel dotace (nejen z ROP) si vybuduje svá pravidla a má na příjemce odlišné požadavky. A to je pro příjemce, především obce, jež využívají dotačních možností v maximální míře, rizikové prostředí srovnatelné s procházkou po Antarktidě bez kompasu.
2. Zásadním a nepříjemným problémem se stala administrace žádosti o proplacení v období problémů ve vedení Regionální rady Jihozápad v Českých Budějovicích. Administrace se pořád prodlužovala. Obec měla úvěr na předfinancování projektu a během čekání si na úrocích připsala do minusu půl milionu korun. Rok a půl jsme se z tohoto výdaje vzpamatovávali.
Ing. Jiří Pomikálek, starosta Nekoře (asi 900 obyv., okr. Ústí nad Orlicí)
1. Dotace jsme získali na rekonstrukci centra volnočasových aktivit v obci. Nejnáročnější byla příprava samotného projektu tak, aby vyhovoval co nejlépe vypsaným podmínkám programu. Naší výhodou bylo, že jsme projekt rekonstrukce sportovního areálu připravovali již delší dobu. Měli jsme jasnou představu, co obec potřebuje a přizpůsobení podmínkám ROP bylo posledním krokem. Se zpracováním žádosti nám pomohla externí firma.
Myslím, že všichni, kteří kdy zpracovávali žádosti do ROP, by přivítali zjednodušení administrativy a podmínek programu. Při vynaložení množství úsilí i financí na projektovou dokumentaci, získání stavebního povolení, zpracování žádosti i výběrového řízení na zhotovitele si nedovedu představit situaci, kdy bych musel občanům vysvětlovat, že jsme neuspěli.
Stálo by za úvahu zavést »předkolo« v procesu schvalování žádostí, které by vytřídilo projekty s velkou šancí na podporu. Do předkola by stačila jednoduchá forma žádostí. A teprve u »předvybraných« požadovat komlexní dokumentaci a přípravu.
2. Nejdůležitější je důkladná příprava. Odměnou za vynaložené úsilí je nám to, že Centrum volnočasových aktivit v Nekoři plně slouží svému účelu. V rámci soutěže Stavba roku Pardubického kraje 2011 dokonce získalo zvláštní uznání.
Ing. Petr Šnejdar, vedoucí oddělení rozvoje Magistrátu města Opavy (59 000 obyv.)
1. Nejnáročnější ve fázi přípravy je bezesporu tvorba analýzy nákladů a přínosů (CBA), protože jde zejména o oceňování přínosů pro společnost, které zase tak jednoduše ocenit nelze (např. zkrácení dojezdových časů za kulturou či větší spokojenost občanů při procházení parkem). Jde přitom o klíčový dokument určující vyznění celé žádosti o dotaci.
Pokud město dotaci obdrží, je nejnáročnější dodržet všechna pravidla obsažená v různých příručkách a metodických pokynech. Naše zkušenosti na druhou stranu říkají, že lidé z ÚRR Moravskoslezsko nám pomáhají tento úděl snášet relativně dobře. V příštím programovacím období bych si přál obecně méně pravidel, i za cenu větší kontroly a s tím spojených oprávněných sankcí.
2. V Opavě se neustále učíme s dotacemi pracovat. Vyskytne-li se problém, nastavíme vnitřní systém rozhodování, účtování apod. tak, aby se již neopakoval.
PaedDr. Rostislav Krátký, místostarosta Radslavic (asi 1200 obyv., okr. Přerov)
1. Naše obec realizovala v letech 2009 až 2010 pomocí dotace ROP Střední Morava v rámci první etapy rekonstrukce ZŠ Radslavice výstavbu nové jazykové a počítačové učebny a zajištění bezbariérovosti. Škola ani obec nedisponují prostorami pro tělesnou výchovu, proto jsme v další etapě rekonstrukce plánovali přestavbu šaten na pohybovou učebnu. Na tuto akci jsme dotaci nezískali a z vlastních prostředků ji nejsme schopni realizovat.
Pro malé obce, které nemají aparát specializovaných odborníků na projekci, investice, právní služby atd, je největším problémem při žádání o dotaci i po jejím získání a administraci projektu neúměrná a složitá písemná agenda. Zpracování projektu tak, aby měl vůbec šanci uspět, pravidelné monitorovací zprávy, mnohdy zcela zbytečné, protože ke změnám oproti projektu nedochází, složitý způsob financování a proplácení výdajů v rozčlenění na způsobilé a nezpůsobilé výdaje projektu, nejsou obce většinou schopny zvládat vlastními silami a musí si tyto služby draze pořizovat.
Josef Daněk, starosta Valašské Polanky (asi 1350 obyv., okr. Vsetín)
1. Dosud jsme v rámci ROP uspěli jen s dotací na výstavbu spádového zdravotního střediska. Obecně musím říct, že bez úspěšně získaných dotací z jiných zdrojů (ministerstev, fondů, ale také Leader prostřednictvím MAS nebo z grantů krajského rozpočtu) by naše obec nebyla schopna poskytovat služby, které od nás veřejnost očekává.
Starostovi na venkově kvůli shánění dotací nezbývá čas na nic jiného než na vyplňování dotačních žádostí a související papírování, nebo utrácet peníze za agentury a manažery, kdy na investici moc nezbude.
Koho dnes zajímá třeba to, že nový stavební zákon účinný od 1. 1. 2007, který měl zjednodušit vydávání stavebních povolení na investiční projekty, zkomplikoval práci investorům do té míry, že mnoho projektů se nestihlo na vyhlášené termíny k podávání žádostí o dotace připravit a zůstaly v roce 2007 za velké peníze v šuplíku?
Žádosti o dotace nejen z ROP nelze sepsat bez poradenských agentur či odborníků. Když si totiž výzvu ke grantu přečtete, nemáte zaručeno, že ji správně pochopíte. Co úředník to jiný názor a platí zásada, že nic není nemožné, ale až když to schválí kompetentní úředník. Ani pak nemáte jistotu, že je vše v pořádku.
2. Naše obec má štěstí v tom, že je členem DSO Hornolidečska (15 obcí do 2000 obyvatel) a MAS Hornolidečska. Od samého počátku možnosti čerpání dotací z EU jsme si zajistili vlastního manažera (dnes už máme dva), který spolu námi sleduje potřeby obcí a dovede nám nejen v daných otázkách poradit, ale také sepsat žádosti o dotace.
Ing. Ludmila Bubeníková, starostka Velké Polomi (1930 obyv., okr. Ostrava-město)
1. Po letech, kdy jsme neuspěli se dvěma žádostmi kvůli chybám a nesplnění kritérií, jsme v roce 2010 uspěli se všemi. Obec byla investorem tří akcí (rekonstrukce ZŠ, výstavba zázemí pro sportovce a výstavba nové MŠ) a dále spolufinancovala realizaci víceúčelového hřiště na základě úspěšné žádosti, kterou podala ZŠ.
Stavby navíc probíhaly téměř současně, na malém provozně propojeném prostoru. Kromě harmonogramu stavebních prací jsme řešili navazující problémy, jako přeložky sítí, vybudování příjezdové komunikace, venkovní terénní úpravy a další záležitosti, které nebyly součástí zmíněných projektů a nebyly financovány z dotace.
2. Velmi složitá je žádost o dotaci, především studie proveditelnosti na projekty s hodnotou nad 10 mil Kč. Pro obce s několika zaměstnanci je téměř nemožné žádost zpracovat na odborné úrovni a v daném čase tak, aby splňovala požadovaná kritéria. Spolupracovali jsme s externími agenturami. S pracovníky ÚRR jsme řešili všechny odchylky od projektové dokumentace při zhotovování díla.
Ze zkušenosti doporučuji věnovat největší pozornost zpracování technické projektové dokumentace (především realizační), z níž vychází stavební položkový rozpočet a výkaz výměr pro zadání veřejné zakázky.
Je nutné dodržovat nastolený režim a hlídat vše, co se na stavbě děje. Pokud nastane mimořádná událost, řešit ji »na rovinu« s pracovníky ÚRR. Do řešení odlišností od projektové dokumentace doporučuji zapojit projektanta i stavební dozor, kteří pomohou změny patřičně zdůvodnit. Je nutné počítat i s financováním tzv. vyvolaných investic, o nichž jsem se již zmínila. A také s tím, že Smlouva o dotaci je jen příslib a nakonec se může stát, že deklarované procento dotace bude nižší, např. z důvodu neuznání některých položek hlavně u víceprací.
