Jedním z povinně existujících orgánů obce je obecní úřad (OÚ), což znamená, že každá obec v ČR má svůj obecní úřad. Ve městech má postavení obecního úřadu »městský úřad«, v městysích »úřad městyse«, ve statutárním městě »magistrát« a v městských obvodech nebo v městských částech územně členěného...
Jedním z povinně existujících orgánů obce je obecní úřad (OÚ), což znamená, že každá obec v ČR má svůj obecní úřad. Ve městech má postavení obecního úřadu »městský úřad«, v městysích »úřad městyse«, ve statutárním městě »magistrát« a v městských obvodech nebo v městských částech územně členěného statutárního města »úřad městského obvodu«, resp. »úřad městské části«, což vyplývá z § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Tomuto tématu se budeme věnovat i v následujících číslech Moderní obce.
PRÁVNÍ POVAHA OBECNÍHO ÚŘADU
Obecní úřad není ve smyslu čl. 79 odst. 1 Ústavy ČR (ve spojení s odst. 3 citovaného článku Ústavy) tzv. správním úřadem. Správním úřadem je pouze orgán moci výkonné (orgán státu), nikoliv orgán územního samosprávného celku (obce nebo kraje).
Z právního hlediska nelze zaměňovat pojmy »obec« a »obecní úřad«. Obec, jakožto základní územní samosprávný celek (čl. 99 Ústavy ČR), je veřejnoprávní korporací (právnickou osobou veřejného práva), tj. disponuje právní subjektivitou (způsobilostí k právům a povinnostem).
V souladu s § 2 odst. 1 obecního zřízení vystupuje obec v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec je subjektem veřejné správy (stejně jako např. stát), zatímco obecní úřad, jakožto jeden z orgánů obce, představuje vykonavatele veřejné správy, který není nadán právní subjektivitou (stejně jako například ministerstva nebo jiné správní úřady jakožto organizační složky státu). Obecní úřad jako orgán obce nemá způsobilost vystupovat v občanskoprávních vztazích svým jménem, samostatně nabývat práva z právních vztahů ani mít odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, což výslovně potvrdil ve svém usnesení Nejvyšší soud ze dne 25. srpna 2009, sp. zn. 25 Cdo 5532/2007. V právních vztazích tedy vystupuje vždy »obec« (například jako účastník smluv, a to nejen v oblasti soukromého práva, ale i práva veřejného - tzv. veřejnoprávní smlouvy). Obecní úřad nemá právní subjektivitu, ale na straně druhé disponuje tzv. vrchnostenskou subjektivitou (není nijak dotčena jeho působnost v oblasti veřejné správy, která je upravena obecním zřízením a dalšími právními předpisy).
Obecní úřad představuje takový orgán obce, který má administrativní charakter (na rozdíl od zastupitelstva, rady či starosty, které jsou orgány obce povahy politické). Vykonává především přenesenou působnost (delegovanou státní správu), která je obci svěřena, s výjimkou té, která je svěřena jiným orgánům obce. Vedle toho plní některé úkoly v samostatné působnosti, byť rozhodování o otázkách samostatné působnosti náleží primárně zastupitelstvu a radě, v menší míře starostovi.
SLOŽENÍ OBECNÍHO ÚŘADU
Obecní úřad v souladu s § 109 odst. 1 obecního zřízení tvoří:
starosta,
místostarosta, nebo místostarostové,
tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena,
zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.
Obecní úřad je tvořen složkou politickou (starosta, který stojí v čele obecního úřadu, a místostarosta či místostarostové) a složkou úřednickou (tajemník a zaměstnanci obce zařazení do OÚ). Avšak ne každý obecní úřad musí nutně obsahovat úřednickou složku (zejména v nejmenších obcích).
Osobou stojící v čele obecního úřadu je vždy starosta, pokud není na základě některého z důvodů uvedených v § 98 odst. 1 obecního zřízení jmenován Ministerstvem vnitra správce obce, jenž podle věty třetí § 98 odst. 2 obecního zřízení stojí v čele obecního úřadu. V obci je buď starosta anebo správce obce (nikdy ne současně oba), a proto nemůže nastat »kompetenční konflikt« o tom, kdo v daný okamžik stojí v čele obecního úřadu. Starosta je v čele OÚ bez ohledu na to, zda je v obci tajemník obecního úřadu. Tajemník obecního úřadu je podřízen starostovi /§ 103 odst. 4 písm. i) a § 109 odst. 1 věta druhá/, a není-li v obci tajemník, tak jsou starostovi podřízeni rovněž zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu /§ 103 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 110 odst. 4 písm. d)/.
S postavením starosty, jakožto osoby stojící v čele OÚ, je spojena odpovědnost za činnost obecního úřadu v samostatné působnosti zastupitelstvu obce, a to na základě § 103 odst. 2 věty třetí obecního zřízení, jenž zakládá obecnou odpovědnost starosty za výkon své funkce zastupitelstvu obce (nedělitelnou složkou spojenou s výkonem funkce starosty je mj. též postavení starosty v rámci obecního úřadu podle § 109 odst. 1).
Odpovědnost starosty za plnění úkolů obecním úřadem v samostatné působnosti je však rovněž dána vůči radě obce, a to s ohledem na znění § 109 odst. 3 písm. a) bod 1, podle něhož je obecní úřad povinen plnit úkoly v samostatné působnosti, které mu uložila rada obce. Odpovědnost starosty za činnost OÚ v oblasti samostatné působnosti zastupitelstvu nebo radě obce je dána vždy, i když je v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu. Podle § 110 odst. 2 obecního zřízení je tajemník obecního úřadu odpovědný za plnění úkolů v samostatné působnosti (i v přenesené působnosti) starostovi.
Odpovědnost tajemníka OÚ za plnění úkolů obecního úřadu je však založena zásadně pouze ve vztahu ke starostovi a nikoliv vůči zastupitelstvu nebo radě.
JAN BŘEŇ
právník
