Městskou dopravu v Lounech zajišťuje svými autobusy soukromá společnost DPÚK již od roku 1994. Tehdy proběhlo první výběrové řízení a s jeho vítězem byla uzavřena smlouva na pět let, která byla následně prodloužena na dalších pět. Totéž se pak opakovalo v roce 2004. Již při vypisování prvního...
Městskou dopravu v Lounech zajišťuje svými autobusy soukromá společnost DPÚK již od roku 1994. Tehdy proběhlo první výběrové řízení a s jeho vítězem byla uzavřena smlouva na pět let, která byla následně prodloužena na dalších pět. Totéž se pak opakovalo v roce 2004. Již při vypisování prvního výběrového řízení řešila rada města problém, jak zajistit vyváženost dlouhodobého obchodního vztahu města a soukromé firmy při neustále se měnících nákladech, vzdálenostech, počtech zastávek i cestujících.
CO OVLIVŇUJE KOREKTNÍ VZTAH MĚSTA S PROVOZOVATELEM MHD
Řešením se stal matematický vzoreček, který beze změny slouží už druhé desetiletí. Vzorec byl vytvořen na základě teze, že dopravce by se měl snažit nalákat na kvalitu svých služeb co nejvíce cestujících. Chceme tedy, aby při konstantním jízdném rostly tržby. K tomu motivujeme dopravce tak, že příspěvek města je stanoven v přímé úměrnosti k celkové výši tržeb. Zjednodušeně řečeno, město připlácí tzv. korunu na korunu.
Základní vzorec pro stanovení výše příplatku města je tedy v této podobě:
P = (N0 - T)/T [Kč/Kč]
(P je příspěvek města [1 Kč příspěvku na každou 1 Kč tržeb], N0 jsou celkové náklady na kilometr [podle výchozí nabídky firmy ve výběrovém řízení], T jsou celkové tržby na kilometr za uplynulé období - upravuje se jedenkrát ročně.)
Pro lepší pochopení si zkusme představit, že firma ve výběrovém řízení vyhrála s částkou 35 Kč/km celkových nákladů na 1 kilometr jízdy, přičemž tržby za provoz činí 15 Kč/km. V takovém případě město firmě doplácí příspěvek ve výši 1,25 Kč na každou korunu jejích tržeb. K této částce se dospělo takto:
P = (35 - 15) /15= 1,25 Kč/Kč.
Protože po celou dobu trvání smluvního vztahu náklady na kilometr logicky nemohou být stejné, je hned na začátku nastavena jejich korekce podle tří vážených parametrů:
průměrná mzda v ČR (váha 20 %) - koeficient k MZDA;
průměrná cena PHM (váha 30 %) - koeficient k PHM
pořizovací cena nového autobusu (váha 50 %) - koeficient k BUS,
přičemž platí že k MZDA = M/M0, a pro ostatní koeficienty podobně.
Převedeno do řeči matematiky to zní takto:
N = N0 x (0,2 k MZDA+ 0,3 k PHM + 0,5 k BUS).
Vzoreček v celé své kráse následně vypadá takto:
P = [N0 x (0,2 k MZDA+ 0,3 k PHM + 0,5 k BUS] / T - 1.
Pro zajímavost uvádím vstupní parametry ve výběrovém řízení roku 2004:
náklady (nabídka firmy) N0 32 Kč/km;
průměrná mzda M0 18 035 Kč;
průměrná cena paliva (plyn) P0 0,53 Kč/kWh;
nákupní cena nového busu B0 4,9 mil. Kč.
Pomocí vzorečku bylo možné dlouhodobě udržet korektní vztah města a provozovatele i přes změny v systému provozování. Takovou větší změnou bylo např. zavedení linek městské autobusové dopravy do průmyslové zóny spojené s poklesem tržeb na kilometr - autobus jede dva kilometry mimo zástavbu, aniž by přitom nabíral platící cestující. Díky vzorečku tak nebyl poškozen provozovatel, který na přání města vyvedl linku mimo lukrativní městskou zástavbu, město to však díky vzorečku automaticky dorovnalo.
VÝŠI JÍZDNÉHO REGULUJE RADA MĚSTA VÝŠÍ JEHO PŘÍSPĚVKU
Vzoreček ošetřuje také občasné zvýšení tarifů. Od roku 1994 základní jízdné stouplo ze 3 na 7 Kč. Každé zvýšení tarifu znamená pro město snížení příspěvku, pro provozovatele je finančně neutrální. To má výhodu v přístupu dopravce k městu - dopravce není tím, kdo by tlačil město do zvýšení ceny jízdného. Rada města sama výši tarifu reguluje výší příspěvku města.
Asi největším problémem vzorečku je jeho vysvětlování. Pro nově zvolené radní bývá vzorec záhadou. Jen těžko se smiřují s tím, že základní parametry vztahu město/provozovatel byly nastaveny při výběrovém řízení prakticky na dobu tří volebních období dopředu, aniž by je oni sami v podstatě mohli ovlivnit.
Jenže právě dlouhodobá jistota smluvního vztahu zásadně přispěla k rozhodnutí dopravce investovat do zcela nového vozového parku a zavedení autobusů poháněných stlačeným zemním plynem (CNG), což je pro ovzduší v Lounech velmi příznivé. S mírnou nadsázkou tedy lze říci, že tento složitý vzoreček přispěl k vyčištění vzduchu, který v Lounech dýcháme.
JAN KERNER
starosta města Louny
Městskou dopravu v Lounech zajišťuje společnost DPÚK celkem sedmi autobusy. Všechny mají ekologický pohon na stlačený zemní plyn (CNG).
FOTO: ARCHIV
