Reálná hrozba kolapsu či bankrotu celých států, která se přenáší i do napjatých veřejných rozpočtů, přiměla Evropskou unii vyžadovat od jednotlivých členských zemí podklady, které umožní sledovat jejich finanční zdraví.
Česká republika takový závazek rovněž přijala a jeho naplnění se, bohužel, netýká jen ústředních orgánů státní správy, nýbrž i územních samosprávných celků a jejich příspěvkových organizací.
Již od roku 2010 byla v praxi zahájena reforma účetnictví veřejného sektoru s cílem sestavit účetní výkazy za ČR zahrnující veřejnou sféru jako celek, tedy i s obcemi a městy a jejich příspěvkovými organizacemi. Účetní statutárních měst i těch nejmenších obcí se postupně učí jinak účtovat a odpisovat dlouhodobý majetek, vynakládají se nemalé peníze na úpravy účetních programů, školení a odborné publikace.
POMOCNÝ ANALYTICKÝ PŘEHLED: NOVÉ OHROŽENÍ OBCÍ?
Od roku 2012 se k tomu přidá další náročný úkol: Obce s počtem obyvatel vyšším než 1000 a příspěvkové organizace s aktivy (majetkem) vyššími než 10 mil. Kč budou podle zveřejněných návrhů změn právních předpisů povinně sestavovat tzv. pomocný analytický přehled (PAP). Poprvé se tak má dít sice až v červenci roku 2012, avšak za období počínající již 1. 1. 2012. (Zástupci Ministerstva financí na listopadové finanční konferenci Svazu měst a obcí potvrdili, že pro obce do 3000 obyvatel a příspěvkové organizace do 100 mil. Kč aktiv se tato povinnost přesune do roku 2013 - pozn. redakce.)
Předložené návrhy jsou výsledkem rozsáhlé diskuse s odbornou veřejností a jsou podstatně méně podrobné, než byly původní představy Českého statistického úřadu, který je za PAP odpovědný. Existují právní názory, že chystané právní předpisy, konkrétně vyhlášky Ministerstva financí, ukládající povinnost předkládat PAP, překračují rámec zmocnění dané zákony, leč nelze očekávat, že by takový právní názor převážil a že by se někdo této povinnosti vzepřel.
Pro toho, kdo stojí v čele obecního či městského úřadu nebo magistrátu, není asi podstatné, co přesně PAP je. S jistým zjednodušením lze konstatovat, že PAP údaje vykázané v účetní závěrce podrobněji člení - a zejména je rozděluje podle druhého účastníka. PAP tedy například rozděluje údaj o přírůstku budov či o nákladech na opravy vykázaný v účetní závěrce podle toho, kdo pro město nové budovy postavil nebo kdo provedl opravy.
Vysvětlení v souvislostech lze najít nawebu Ministerstva financí (www.mfcr.cz), kde je zveřejněna poměrně přehledná prezentace na toto téma. Podstatné však určitě je to, že PAP přinese další povinnosti a více práce pro účetní - a tedy i vyšší výdaje za úpravu účetních programů.
JAK JSOU INFORMOVÁNY PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE?
Města problém znají, určitě o něm vědí jejich dodavatelé účetních programů. Ale nejsem si jist, jsou-li o něm dostatečně informovány všechny příspěvkové organizace. Za účetnictví účetní jednotky, v tomto případě příspěvkové organizace, zodpovídá její statutární orgán, tedy ředitel. To on městu jako zřizovateli příspěvkové organizace předává účetní závěrku a bude předávat i PAP. Některá města nechávají zcela na příspěvkových organizacích, jak zajistí své účetnictví. Jiná se snaží sjednocovat jak účetní program, tak účetní metody. Některé radnice dokonce pro příspěvkové organizace účetnictví samy zajišťují.
Zřizovatel by si hlavně měl včas ověřit, jak jsou jeho příspěvkové organizace na sestavování PAP připraveny. Nejsou-li, měl by jim opatřit jednotný účetní program, který nejenže zajistí splnění povinností ohledně PAP, ale i zjednoduší, zprůhlední a zlevní finanční řízení pro příspěvkovou organizaci a jejího zřizovatele. Mělo by jít o program pracující on-line, což znamená, že doklady a účetní informace jsou uloženy na serveru, do něhož lze vzdáleně přistupovat, doklady prohlížet a zpracovávat prostřednictvím internetu. Takový program umožní dělbu práce a odpovědnosti, neboť s jedním dokladem může postupně pracovat více osob. Jakmile se totiž doklady zapíší, může je odborně zaúčtovat účetní v jiné budově nebo externí účetní firma, aniž by bylo nutné doklady přenášet. Do dokladů pak může nahlédnout i zřizovatel, aniž by obtěžoval příspěvkovou organizaci žádostmi o kopie. Příspěvková organizace se může rozhodnout, svěří-li účetnictví odborné firmě, ať už dočasně či trvale, všechny informace však má dále k dispozici - a bude-li se chtít vrátit k vlastní účetní, bude to jednoduché.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v § 5 výslovně stanoví, že účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu, ale že se nezbaví své odpovědnosti za vedení účetnictví. Žádné ustanovení tohoto zákona ani vyhlášky č. 410/2009 Sb. tuto možnost pro vybrané účetní jednotky (jimi jsou podle ustanovení § 1, odst. 3 mj. i obce a příspěvkové organizace) neomezuje.
VYTĚŽME Z NOVÉ POVINNOSTI TAKÉ VÝHODY PRO SEBE
Případné sankce či škody sice dopadnou na příspěvkovou organizaci, ale ta je pak uplatní vůči dodavateli účetních služeb, pokud se takto dohodne ve smlouvě a bude-li pověřovat vedením účetnictví jen osobu, která má sjednáno pojištění své odpovědnosti za náhradu škody. Osoba, pověřená příspěvkovou organizací vedením účetnictví, může navrhnout všechny případy, jež je třeba vnitřním předpisem řešit, vysvětlit klady a zápory všech možných variant a doporučit některou z nich. Rozhodnout však musí vedení příspěvkové organizace.
PAP si nárokuje úpravu účetních metod. Zřizovateli se vyplatí, připraví-li sám nebo s pomocí odborné firmy jednotnou účetní metodiku a bude-li přitom postupovat tak, aby mu přinesla i další přínosy než jen splnění povinnosti uložené právním předpisem. Jednotnou účetní metodiku například může nastavit tak, aby se mu lépe srovnávalo hospodaření všech škol ve městě.
JIŘÍ LANC
auditor a daňový poradce
www.agis.cz
