Bez dostatečné odbornosti v širokém spektru energetických znalostí nelze dosáhnout požadovaného zlepšení způsobu provozu energetických zařízení a tedy žádoucích úspor. Avšak druhým výrazným aspektem energetického managementu, na který se zaměříme, je systematičnost.
Nahodilé aktivity energetického managementu nemohou vést k dlouhodobým úsporám stejně tak, jako nikdo trvale nesníží svou vysokou hmotnost tím, že se po několikaměsíční tvrdé dietě vrátí k přejídání a obecně špatnému životnímu stylu.
PRÁCE S DATY
Pod systematičnost lze zařadit tyto základní charakteristiky práce s daty:
Data jsou věrohodná, systematicky sbíraná a dlouhodobá. Základem je dobrý měřicí plán, např. jako jednoduchá tabulka.
Mohou-li být data sbírána automaticky pomocí systémů měření a regulace, tím lépe. V záznamech musí být místo pro poznámky. Často není odečet proveden vůbec nebo je proveden v jinou než stanovenou hodinu. Nevadí. Je však třeba poznamenat skutečnou odečtenou či neodečtenou hodnotu s poznámkou, kdy byla odečtena.
Data spolehlivě uchováváme v zabezpečené elektronické databázi, v dobře strukturovaných tabulkách, které umožní rychlé nalezení potřebných hodnot a jejich srovnávací a časové analýzy.
Data pravidelně analyzujeme s použitím běžných metod energetického managementu. Nejjednodušší jsou srovnávací analýzy mezitýdenní, meziroční atd. Nutné je pro každou analýzu znát provozní podmínky (tzv. energetické faktory) včetně aktuálních klimatických dat (vnější teploty, počet žáků ve škole, počet lůžek v nemocnici apod.). Složitější analýzy používají takzvané ukazatele energetické náročnosti, kalibrované simulace atd.
Data slouží k prokázání dosažených úspor po zavedení úsporných opatření.
MOTIVACE K ÚSPORÁM
Posledním a nejdůležitějším aspektem provádění energetického managementu je motivace, která jde ruku v ruce s nezbytným prosazením centrální moci. Problém úzce souvisí se způsobem financování subjektů veřejného sektoru. Začněme motivací.
Energetických úspor vyvolaných změnou provozu energetických hospodářství nelze dosáhnout bez zapojení a výrazné motivace osob, které provoz, tedy spotřebu energií, skutečně ovlivňují.
To jsou zejména ředitelé a správci objektů. Ti budou mít se zavedením a prosazením změn nejvíc práce. Jaká bude jejich odměna mimo dobrého pocitu? Zůstanou škole peníze za ušetřenou elektřinu nebo teplo? Může jejich část použít ředitel na odměnu školníkovi nebo učitelům, kteří spotřebu energie pohlídají? Obávám se, že tato praxe u nás zavedena není.
Tyto aspekty souvisejí s tím, čemu říkám centrální moc. Energetický management lze posunout na vyšší kvalitativní úroveň, pokud je prováděn na rozsáhlých celcích. Bude velmi plodné porovnávat z hlediska energetické náročnosti např. všechny základní školy v jednom městě.
Proč má jedna výrazně vyšší spotřebu elektřiny než jiná? Proč je spotřeba teplé vody v jednom bazénu výrazně nižší než v jiném? To je užitečné vyhodnotit a přijmout opatření, nejlépe z úrovně zřizovatele, který všechny subjekty financuje - má tedy zájem na úsporách.
Odborná firma může jednotlivě doporučovat energeticky úsporná opatření desítkám subjektů, jejichž zřizovatelem je město nebo kraj. Není však výrazně efektivnější změnit podmínky financování a řízení veřejného sektoru a aplikovat centrální moc sledující co nejnižší spotřeby energií?
TOMÁŠ CHUDOBA
DEA Energetická agentura s. r. o.
Ukázka jednoduchého měřicího plánu
| Energie | Místo měření | Jednotky | Četnost | Okamžik | Odpovědná osoba |
| EE | Rozvaděč pro budovu školy | kWh | týdně | každé pondělí v 7:00 | Pecháček |
| ZP | Plynoměr pro kuchyni | m3 | týdně | každé pondělí v 8:00 | Trnavský |
| SV | Vodoměr bazénu | m3 | denně | 22:00 po ukončení provozu | Sladká |
ZDROJ: AUTOR
