K 1. lednu 2012 má Úřad práce ČR převzít všechny agendy nepojistných sociálních dávek. Na obcích zůstane další sociální práce: sociální poradenství, činnost sociálních kurátorů, prevence sociálního vyloučení. Jak to celé bude fungovat?
Rozhodnutí o sjednocení dávkových agend do jednoho správního orgánu je bezpochyby racionální. O schopnosti Úřadu práce ČR tuto agendu od uvedeného data ihned a v plném rozsahu zajistit však panují oprávněné pochybnosti.
Příslušná legislativa (návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a další související zákony) má totiž ve Sbírce zákonů vyjít až nyní počátkem prosince. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů převáděných pracovníků na základě článku VIII zákona (přechodná ustanovení) má nastat k 1. 1. 2012, kdy má Úřad práce ČR tuto agendu i v plném rozsahu zabezpečovat. Mimochodem, s polovinou pracovníků, kteří tuto agendu zajišťovali dosud.
JAK CHCEME PROBLÉMŮM ČELIT VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ
První čtvrtletí roku 2012 proto budou provázet nemalé problémy. Co mohou města udělat pro jejich překonání? Dovolím si to doložit na příkladu Valašského Meziříčí. Agendu nepojistných sociálních dávek bude u nás k 31. 12. 2011 vykonávat 15 pracovnic. Úřad práce určil k převodu nejméně šest, nanejvýš však sedm z nich. Ocitli jsme se tak před úkolem stanovit pravidlo, kdo přejde na úřad práce a kdo zůstane na radnici. Jako nejvhodnější kritérium se nabízelo vysokoškolské vzdělání. Proto jsme úřadu práce nabídli šest pracovnic, které je nemají. Vysokoškolačky si ponecháme mj. i proto, že část z nich kvůli krácení příspěvku na výkon státní správy bude třeba během roku převést na jiné odbory.
Loni naše město doplácelo na výkon agendy nepojistných sociálních dávek zhruba 0,85 mil. Kč (mzdy, odvody a jiné náklady zaměstnavatele vs. příslušný podíl příspěvku na výkon státní správy, bez započtení odpovídajícího podílu nákladů obslužných profesí, jako jsou personalisté, informatici apod.). Letos tento doplatek dále roste, neboť se snížil příspěvek na výkon státní správy o 17,4 %. Odhadem půjde přibližně o 1 mil. Kč. I vyškolení převáděných pracovnic podle zákona č. 108/2006 Sb. něco stálo: Konkrétně 0,16 mil. Kč v průměru na každou z nich.
Že by šlo o dar města státu? Ne tak docela. Vždyť každý daňový poplatník je vždy pouze jeden a k jeho penězům bychom se měli chovat s maximální šetrností. Také proto nechceme po 1. 1. 2012 propustit žádnou z pracovnic této agendy. Jejich činnost není jednoduchá - a můžeme-li si být něčím jisti, pak tím, že počet jejich klientů se v dohledné době nesníží. Máme-li kvalitní pracovnice, jež se dobře orientují v sociální oblasti, vážíme si toho stejně, jako si ony váží možnosti pracovat pro naše město.
SŇATEK Z ROZUMU
Za několik století, po která města a státní správa nejrůznějšími způsoby spolupracují při řešení sociálních problémů, se hodně změnilo. Něco však zůstává: Třeba to, že porážka jednoho není vítězstvím druhého. Ať už mluvíme o klientech úřadu práce, či o občanech měst, pokaždé jde o jedny a tytéž lidi, kteří by na nefunkčnost celého systému doplatili. A jsem přesvědčen o tom, že by si to ani líbit nenechali.
Každá z pracovnic převáděných na úřad práce si může být jista zázemím městského úřadu. Naše pracovnice jsou tady od toho, aby poradily i pomohly - což ostatně v prvních měsících roku 2012 bude jejich hlavní činností. Až se »prach usadí«, začneme se více zabývat tím, co bude naším posláním v příštích letech. Stát dnes umí na celém svém území jednotně vyplatit dávku, stejně jako posoudit předpoklady pro její přiznání. Ale již nedokáže individuálně posuzovat sociální situaci v dané lokalitě. V tom je budoucí role obcí. Přes všechny pochybnosti věřím, že do roka a do dne se projeví pozitiva nového systému a nastoupí nové partnerství státu a obcí v sociální oblasti.
JOSEF MATOCHA
tajemník MěÚ Valašské Meziříčí
Krátký exkurz do historie dávné i nedávné
Brzy tomu bude 460 let, kdy říšský policejní řád (roku 1552) obcím uložil povinnost poskytovat péči chudým. V roce 1785 pak bylo vydáno Nařízení pro Království české, kde povinnost péče o chudé připadla místo církve vrchnosti. Ačkoli o »obcích« a »státní správě« v dnešním slova smyslu lze hovořit až v posledních asi sto padesáti letech, je možné s trochou zjednodušení říct, že od té doby při řešení sociálních záležitostí obce se státní správou tak či onak spolupracují.
Po obnovení obecního zřízení v roce 1990 začaly obce opět plnit některé úkoly v sociální oblasti. Kompetence k poskytování dávek (ze zákona
č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a zákona
č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení) byly rozděleny mezi obce (původně národní výbory) a okresní úřady (původně okresní národní výbory). Okresní úřady po roce 1996 zajišťovaly i dávky státní sociální podpory. Ty byly v souvislosti s reformou veřejné správy v roce 2003 převedeny do působnosti obcí s rozšířenou působností a o rok později na úřady práce.
Úřad práce ve Valašském Meziříčí.
FOTO: AUTOR
