Bicykl, tento důmyslný dopravní prostředek, u nás mnozí lidé vnímají jako pouhé sportovní náčiní. Pozvolna však nastává jeho renesance.
Jízdní kolo bylo vynalezeno jako dopravní prostředek a zpočátku se tak hojně využívalo. S příchodem dalších vynálezů však ztrácelo na svém praktickém významu. Mnoho lidí dnes u nás považuje kolo za sportovní náčiní a přepravuje se hromadnou dopravou nebo osobním automobilem. Řada z nich potom na kolo usedá ve svém volném čase, aby jezdili nazdařbůh po přírodě. Když se potom snažíte takového člověka - například v roli komunálního politika - přesvědčit, že je třeba podporovat cyklistickou dopravu, těžko mu vysvětlujete, že ta jeho cyklistika je úplně jiná než ta vaše.
CO UDĚLAT PRO PODPORU JÍZDY NA KOLE V OBCI
Navzdory tomu se však v našich městech a obcích na kole jezdí a to čím dál víc. Jízda na kole představuje v městském prostředí nejsvobodnější způsob pohybu. Bez jízdních řádů, bez problémů s parkováním a to vše rychlostí několikanásobně převyšující rychlost chůze. Město od města se podmínky pro jízdu na kole liší. Nevhodnou infrastrukturou se výhody cyklistiky mnohde stírají. Podoba ulic do jisté míry předurčuje způsob, jakým se každý den přepravujeme za svými povinnostmi, potřebami či kratochvílemi.
Pokud chce město nebo obec podporovat cyklistickou dopravu systematicky, je vhodné učinit adekvátní institucionální opatření. Dobrým startem je zřízení funkce cyklokoordinátora, jenž zajistí spolupráci dotčených orgánů a dohlédne na to, aby veškeré záměry v území nebyly v rozporu s potřebami lidí pohybujících se na kole.
Angažování koordinátora je i jednou z podmínek tzv. Uherskohradišťské charty, která sdružuje města a obce usilující o rozvoj cyklistické dopravy. Signatářským městům je nápomocný tým národního cyklokoordinátora Jaroslava Martinka (viz rozhovor na str. 50 a 51 - pozn. red.). V současné době navíc probíhá projekt Central MeetBike s cílem zajistit přenos know-how z Německa (především z Lipska a Drážďan).
I bez propracované strategie lze realizovat dílčí opatření. Ta by měla cyklistům usnadnit pohyb po městě či manipulaci s kolem v cíli cesty. Jedná se zejména o cyklistické stezky a pruhy, ale také o vhodné stojany na kola či boxy a úschovny.
Nejtypičtějším opatřením pro pohyb na kole je cyklostezka. Jejím prvotním účelem je oddělení cyklistické a motorové dopravy. V městském prostředí má tato forma nejedno úskalí. Některá by časem měla odstranit změna legislativy, jiná jsou dána živoucím městským prostředím. Ve většině ulic např. již nezbývá dostatek prostoru pro segregaci cyklistů od pěších. A tak jsou na jedné straně omezováni cyklisté, na druhé straně o komfort přicházejí chodci.
STEZKY, ČI VYHRAZENÉ PRUHY?
Důležitým faktorem při vyhodnocování investic do cyklostezek je jejich návštěvnost. Monitoring stezek provádí například Partnerství, o.p.s. automatickými monitorovacími zařízeními, s jejichž pomocí je možné provádět monitoring dlouhodobě, vyhodnocovat sezonní vlivy, denní i hodinové trendy. I tyto informace jsou nezbytné pro efektivní plánování a vyhodnocování investic do infrastruktury pro nemotorovou dopravu a turistiku.
Další možností je cyklisty oddělit v rámci vozovky. To umožňují vyhrazené pruhy pro cyklisty. Na mnohé nadměrně široké vozovky se vyhrazené pruhy vejdou, na většině vozovek by se spíše uplatnily tzv. víceúčelové pruhy. Ty úspěšně fungují v řadě evropských zemí, naše legislativa však na ně zatím není připravena. Jako určitou náhradu lze dnes v ČR použít piktogramový koridor pro cyklisty. Ten sice neoddělí cyklisty podélnou čarou, přesto psychologicky působí na cyklisty i na motoristy. Jak pruhy tak koridory lze při dodržení normových bočních odstupů bez obav vyznačit také podél parkování (podélného, šikmého i kolmého).
Výrazné usnadnění a zatraktivnění pohybu na kole po městě přináší zobousměrňování jednosměrných ulic pro cyklisty. Jednosměrky jsou zpravidla zřizovány z pohledu automobilů, ať se jedná o zamezení průjezdu územím či nedostatek prostoru (faktický či způsobený zřízením parkovacích míst). Ve většině případů není důvod, aby toto omezení platilo pro cyklisty. Ti se vzhledem ke svým rozměrům s protijedoucím vozidlem snadno vyhnou a jejich průjezd není třeba potlačovat.
Tzv. cykloobousměrky je možné zřizovat za použití protisměrného pruhu pro cyklisty, piktogramového koridoru či pouze svislým dopravním značením. Záleží na místních podmínkách, zda se jedná o ulici průjezdnou či převážně obytnou.
BEZPEČNÉ TEMPO 30
S rezidenčními oblastmi souvisejí také zklidněné zóny, především zóny TEMPO 30, s nejvyšší dovolenou rychlostí 30 km/h a křižovatkami bez rozlišené přednosti (platí přednost zprava). V mnohých německých a španělských městech tyto zóny pokrývají tři čtvrtiny uliční sítě a bez jakýchkoli stavebních úprav. Toto dopravní omezení přispívá k vyšší bezpečnosti cyklistů i pěších a k celkovému zlidštění uličního prostoru.
Nedávno schválené usnesení Evropského parlamentu dokonce v zájmu bezpečnosti důrazně doporučuje zavádět rychlost 30 km/h na všech dvoupruhových komunikacích v obcích, na nichž nelze cyklisty oddělit pomocí vlastního pruhu či stezky. Na světelně řízených křižovatkách lze vyznačit prostor pro cyklisty, který pro ně posunuje stopčáru o několik metrů blíže k signalizaci. Cyklista, který přijíždí na červenou, může čekající vozidla předjet zprava a zařadit se před ně. Není tak vystaven exhalacím z výfuků a při rozjezdu je lépe viditelný. Samotná přítomnost značení je upozorněním směrem k řidičům.
Tato a mnohá další opatření cyklistovi umožní se bezpečně, pohodlně a rychle dopravit do cíle cesty, kde ho čeká ještě jeden důležitý úkon: odložení a zabezpečení kola proti krádeži. Na místech, kde kolo zůstává celý den či týden, je vedle zastřešených stojanů vhodné uvažovat o uzamykatelných boxech, úschovnách či dokonce automatických zakladačích. Pro krátkodobé stání postačí jednoduchý stojan, který umožní kolo opřít a zamknout za rám.
JAKUB KUTÍLEK
ADOS, Alternativní dopravní studio
Inspiraci k možnostem řešení podpory cyklistické dopravy ve městech lze čerpat v zahraničí. Snímek je ze švýcarského Bernu.
ILUSTRAČNÍ FOTO: JITKA VRTALOVÁ
Jak může vypadat cyklostojan, ukazuje snímek ze švýcarského Luzernu.
ILUSTRAČNÍ FOTO: NADACE PARTNERSTVÍ
Zřízení tzv. cykloobousměrek usnadní a zatraktivní pohyb na kole po městě.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV ADOS
