Novela zákoníku práce (ZP) v § 123 odst. 6 písm. f) zavedla od letošního 1. ledna nový pojem - smluvní plat. Přitom zmocnila vládu, aby uvedla okruh zaměstnanců, s nimiž bude možné tento plat sjednávat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. Vláda tak v § 6a nařízení...
Novela zákoníku práce (ZP) v § 123 odst. 6 písm. f) zavedla od letošního 1. ledna nový pojem - smluvní plat. Přitom zmocnila vládu, aby uvedla okruh zaměstnanců, s nimiž bude možné tento plat sjednávat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. Vláda tak v § 6a nařízení vlády č. 381/2010 Sb., uvádí, že je to možné se zaměstnanci, kteří jsou zařazeni do 13. a vyšší platové třídy. Těmto zaměstnancům nepřísluší další složky platu stanovené ZP ani nařízením vlády. Předpokládá se, že se uvedená možnost stanoví u vysoce specializovaných odborníků zařazených ve 13. a vyšší platové třídě.
Smluvní plat není (jako jediná složka platu) v zákoníku práce definována. Pojem »plat« používá ZP jako označení odměny za práci (celé odměny za práci, tj. souhrnu všech složek, kterými je plat tvořen) poskytované zaměstnancům uvedeným v § 109 odst. 3. Smluvní plat podle § 6a nařízení vlády zahrnuje veškeré složky platu podle zákoníku práce a nařízení vlády, které by jinak zaměstnanci náležely, nebo které by mohl zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout. Je tedy koncipován jako celá (v tomto případě jednosložková) odměna za práci, v jejímž rámci je přihlédnuto ke všem aspektům odměňování. Vedle smluvního platu nelze zaměstnanci poskytovat žádné složky platu s výjimkou odměn.
Na smluvní plat uzavírá zaměstnavatel písemnou smlouvu (dohodu), která bude mít obdobný obsah jako platový výměr (viz § 136 ZP). Zejména by se měla uvést výše platu a ostatní pravidelně měsíční poskytované složky platu. Jde o podstatný rozdíl proti platovému výměru, který jednostranně určuje a stanoví zaměstnavatel. U smluvního platu, který má do určité míry prvky přibližující nepodnikatelskou sféru k podnikatelské (např. manažerská smlouva), se vždy jedná o dvoustrannou dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Lze ji také měnit (případně zrušit) jen po vzájemné dohodě.
Změny v odměňování ve veřejných službách a správě od letošního 1. ledna mají za následek i úpravy platových výměrů zaměstnanců. Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. To se týká například i snížení osobního příplatku.
Obdobnou povinnost má zaměstnavatel při nástupu zaměstnance do pracovního poměru. Musí zaměstnance informovat o platu a způsobu odměňování, splatnosti platu, termínu, místa a způsobu vyplácení. Nejlépe je, uvede-li tyto skutečnosti v pracovní smlouvě. Pokud by se tak nestalo, je zaměstnavatel povinen o nich zaměstnance písemně informovat nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru.
Příklad: Dojde-li u zaměstnance v průběhu října 2011 ke změně platu nebo jeho složky, například osobního příplatku, musí zaměstnavatel s touto změnou zaměstnance seznámit.
LADISLAV JOUZA
právník
