Litvínov patří k průkopníkům systému prostupného bydlení u nás. Většina klientů, kteří jím ve městě dosud prošli, dokázala k lepšímu změnit svůj způsob života a nově získané nájemní bydlení si udržet.
Systém prostupného bydlení (PB) umožňuje aktivně a cíleně pracovat s klienty, kteří se ocitli ve vážných sociálních problémech včetně ztráty střechy nad hlavou. Nabízí jim totiž příležitost propracovat se ke slušnému nájemnímu bydlení. Jak se této šance chopí, záleží na jejich odhodlání řádně nájemní byty obývat a zvyšovat svoji finanční schopnost si nové bydlení udržet. Systém napomáhá rovněž všem těm, kdo usilují o integraci, aby se vymanili z prostředí, v němž nechtějí žít. Tím, že zohledňuje individuální volby a schopnosti nájemníků, systém napomáhá sociální mobilitě a prostorové dekoncentraci obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Jeho využití rovněž omezuje migraci předlužených rodin mezi nevyhovujícími a často předraženými ubytovnami, což zvláště v poslední době představuje velký problém.
Celý koncept se opírá o tři na sebe navazující stupně bydlení (viz rámeček Systém prostupného bydlení), jimiž klient může individuálně, ne však automaticky postupovat: Od ubytoven či azylových domů v prvním stupni přes krátkodobé nájemní bydlení až po dlouhodobé nájemní bydlení ve třetím stupni.
LITVÍNOV MŮŽE VYKÁZAT UŽ DVOULETÉ ZKUŠENOSTI
V Litvínově se systémem PB inspirovali na Slovensku a ve spolupráci města s Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách a společností CPI byty, a. s., tam funguje od října 2009. Do letošního července se do systému přihlásilo 284 klientů, ovšem 95 z nich na různých postupových stupních ztrokotalo. Například na ubytovnách v prvním stupni k častým důvodům ukončení krizového bydlení patří dluhy a nesplácení poplatků za ubytování, stejně jako porušování ubytovacích podmínek.
RADNICE MÁ PŘEHLED O NÁJEMNÉM
Systém PB v Litvínově disponuje pro první stupeň městskou ubytovnou UNO, která - spolu s další městskou ubytovnou U Bílého sloupu - slouží také jako druhý stupeň. Pro třetí stupeň byla uzavřena dohoda se společností CPI byty, a. s., u níž klienti mohou bez kauce uzavřít nájemní smlouvy na dobu určitou - a osvědčí-li se, pak i na dobu neurčitou. Azylové domy neziskových organizací do systému PB zahrnuty nejsou. Fungují však mimo něj jako další z možností.
Mgr. Veronika Knoblochová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí odboru sociálních věcí a školství Městského úřadu Litvínov, zdůraznila, že radnice má nejen přehled o výši nájemného na ubytovnách města, ale také ve standardních nájemních bytech společnosti CPI byty, zařazených do systému. Nejméně jednou měsíčně totiž terénní pracovník každou rodinu navštíví, přičemž mj. ověřuje také úhrady nájemného a dalších poplatků.
Podle Mgr. Veroniky Knoblochové cílovými skupinami ve městě pro systém prostupného bydlení jsou zejména rodiny s malými dětmi, samostatně žijící občané v produktivním věku, osoby z dětských domovů i občané v postproduktivním věku. Jak dále uvedla, většina klientů, kteří procházejí systémem PB, je vyplácena dávkami pomoci v hmotné nouzi. »To však neplatí pro ty, kteří dosáhnou na třetí stupeň,« upřesnila.
MOTIVAČNÍ BODOVÝ SYSTÉM
Požádat pouze o jeden stupeň PB, například jen o krátkodobé nájemní bydlení, v Litvínově nelze. Zájemce o PB musí podat žádost prostřednictvím pracovnice oddělení dávek pomoci v hmotné nouzi (ta se k žádosti vyjadřuje) městské komisi pro PB, která o ní rozhoduje.
»V systému prostupného bydlení hodnotíme v rámci jedné žádosti aktivity všech dospělých osob společně posuzovaných,« uvedla vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Kromě místa trvalého pobytu mezi hodnocená kritéria patří dluhy žadatele a společně posuzovaných osob vůči předchozím pronajímatelům, vůči městu i společnosti CPI byty, jejich dosavadní spolupráce s poskytovateli sociálních služeb, jak se zapojili do výkonu veřejné služby či veřejně prospěšných prací, do projektů úřadu práce apod. Zjišťuje se také, zda pracují v rámci dohod o provedení práce nebo pracovní činnosti, pobírají-li invalidní nebo starobní důchod, příspěvek na péči, jestli pečují o nezletilé dítě za současného pobírání rodičovského příspěvku ze systému státní sociální podpory apod. Za splněné aktivity získají body, přičemž čím více bodů dosáhnou, tím větší mají šanci na získání lepšího bydlení. To znamená, že ti, kdo se snaží, mají příležitost bydlet ve standardním nájemním bytě.
Pokud tedy klient v rámci bodování obdrží 9 bodů z celkem 16 možných, dostane nabídku bydlet na ubytovně města s informací, co vše by měl udělat pro to, aby získal byt (0 až 7 bodů - 1. stupeň, 8 až 11 bodů - 2. stupeň, 12 až 16 bodů - 3. stupeň).
POZITIVA, ALE TAKÉ NEGATIVA
Litvínovská radnice si už shrnula své dosavadní dvouleté zkušenosti z uplatňování prostupného bydlení. K negativním patří třeba to, že někteří klienti očekávají, že s podáním žádosti o zařazení do systému automaticky dostanou byt. Podobně někteří další nepochopili, že systém PB funguje na principu »něco za něco«. Většina zájemců také v podstatě odmítá možnosti, které jsou dány v prvním a druhém stupni. Ukázalo se rovněž, že některé byty nabízené do systému nebyly ve vyhovujícím stavu a radnice už pro takové případy vyjednává o dodržení určitých standardů.
Naopak mezi pozitivní zkušenosti lze zařadit zvýšenou motivaci klientů k úhradě dluhů - a to nejen vůči městu, stejně jako účinnější výchovu klientů k aktivitě, zodpovědnosti, prevenci ztráty bydlení (skvěle působí příklady dobré praxe ze sousedství). Kladem je rovněž jasné zdůvodnění přidělení jednotlivých stupňů PB a efektivní působení terénních pracovníků i klientů ve druhém a třetím stupni. Úloha terénních pracovníků je klíčová - rovněž v Litvínově si ověřili, že pro klienty sice není snadné projít systémem PB až do třetího stupně a získat slušný nájemní byt. Ale že ještě obtížnější bývá si takový byt udržet...
Radní Ústeckého kraje Bc. Martin Klika, který v Litvínově pomáhal rozvíjet systém PB, k tomu řekl: »Pozitivní je rozhodně to, že většina lidí, kteří byt v prostupném bydlení získali, dokázala k lepšímu změnit svůj životní styl a byt si udržet. Prokázalo se, že prostupné bydlení je vhodným motivačním nástrojem sociální problematiky a že jde o koncepční řešení otázky sociálního bydlení ve městě, které má už jen minimální vlastní bytový fond. Za negativní zkušenost bych označil počáteční podcenění názoru veřejnosti a malou osvětu, což vedlo k nespokojenosti a obavám z řad obyvatel města, kteří mylně zaměňovali prostupné bydlení za sestěhování nepřizpůsobivých obyvatel. Nešťastné bylo i to, že jsme pro ně většinou měli velké byty, jejichž nájem byl pro tyto klienty těžko zvládnutelný.«
Co byste radila městům, která by chtěla prostupné bydlení také využít? zeptali jsme se Mgr. Veroniky Knoblochové. »Velkou výhodou pro takové město je vlastnictví ubytoven a bytů. Na ubytovnách je třeba zavést přísné ubytovací podmínky a zajistit v nich stálou přítomnost terénních pracovníků. Pokud jde o byty, vyplatí se mít k dispozici různě velké od 1+1 až do 1+4 a přidělovat je vhodně podle počtu osob. Je však také nutné preventivně pamatovat na případnou ztrátu bydlení u klientů ve třetím stupni a dokázat jim přes terénní pracovníky rychle a účinně pomoci,« odpověděla.
Starosta Litvínova Mgr. Milan Šťovíček vyzvedl roli Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. »Spolupracujeme s ní již od roku 2009 a zařazení našeho města jako třinácté lokality do jejího pilotního projektu v době, kdy jsme řešili vážné problémy v lokalitě Janov, bylo pro město přínosem. Ostatním městům, která řeší problémy spojené se vznikem sociálně vyloučených lokalit, mohu spolupráci s Agenturou doporučit,« zdůraznil Mgr. Milan Šťovíček.
CO PŘINESE NOVÁ KONCEPCE?
Jan Dvořák z odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) připomněl, že obce a města mají přístup k dotačním titulům, které jsou zaměřeny na sociální nájemní bydlení, již od roku 2003. Od svého vstupu do EU se však Česká republika musí mj. řídit i unijními pravidly pro poskytování veřejné podpory. Evropská unie považuje poskytování nájemního bydlení i sociálního bydlení za ekonomickou činnost, a proto stát může investiční dotace do této oblasti poskytovat pouze tehdy, neohrozí-li tím hospodářskou soutěž.
Podle Jana Dvořáka v návrhu rozpočtu pro rok 2012 schváleném vládou se počítá na realizaci podprogramu Podpora výstavby podporovaných bytů s 300 mil. Kč. V rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení schváleném vládou je na úvěrovou podporu výstavby nájemních bytů v roce 2012 navrženo rovněž 300 mil. Kč.
Jan Dvořák dále sdělil, na řešení problémů nedostupnosti bydlení pro skupiny ohrožené sociálním vyloučením se zaměřuje nová, vládou již schválená Koncepce bydlení ČR do roku 2020. Mj. obsahuje společný úkol pro ministerstva pro místní rozvoj a práce a sociálních věcí zpracovat do 30. 7. 2012 návrh komplexního řešení sociálního bydlení s využitím institutu »bytové nouze«. Půjde o definici sociální situace, resp. událostí, v nichž se oprávněné osoby nacházejí, a to ve spojení s neuspokojenou bytovou potřebou. Součástí institutu má být návrh legislativní úpravy »osob v bytové nouzi«. Následně pak budou vytvořeny nástroje pro prevenci ztráty bydlení a zvýšení dostupnosti bydlení oprávněných osob.
U prostupného bydlení lze spolupracovat i se soukromými vlastníky bytů
Odborníkem Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách pro oblast bydlení je Mgr. Jan Snopek. Tvrdí, že v Česku je třeba korigovat běžně rozšířenou představu o tom, že chce-li obec vybudovat systém sociálního bydlení, musí přistoupit k výstavbě bytů. »Nabízí se zde možnost využít již existujícího bytového fondu, ať již vlastněného obcí, či toho soukromého,« říká a poznamenává, že na této praxi stojí i koncept prostupného bydlení.
Nemůže však být zájem soukromých vlastníků bytových domů podílet se na systému prostupného bydlení diktován spíše snahou nasadit přemrštěné nájemné, neboť rozdíl mezi možnostmi sociálně slabšího nájemníka a výší nájemného je beztak hrazen z příspěvku na bydlení?
Je to pochopitelně tak. Spolupráce obcí či neziskových organizací se soukromými pronajímateli by proto vždy měla být upravena smlouvou o spolupráci, která samozřejmě definuje její podmínky. V případě pilotního projektu garantovaného bydlení bude existovat smluvní rámec, jehož páteří se stanou smlouvy o poskytnutí bytu do systému (do systému bude zařazen pouze byt splňující několik podmínek, mezi nimiž je také vyjádření maximální možné výše nájemného) a smlouva o poskytnutí garance.
Od jaké velikostní kategorie obce má tento koncept reálné možnosti na své uplatnění?
Na tuto otázku nelze jednoduše odpovědět. Nicméně obecně lze říci, že vhodné bytové kapacity, stejně jako kapacity poskytovatelů sociálních služeb, existují spíše ve větších městech. Aby bylo možné vybudovat funkční prostupné bydlení, musí existovat diferencovaný bytový fond (fond různé kvality, pokud jde o technický stav, vybavenost nebo polohu bytů) s tím, že by mělo platit, že čím vyšší stupeň bydlení, tím vyšší kvalita. Kvalita bydlení slouží jako motivace pro rodiny k postupu z krizových, dočasných forem bydlení směrem k dlouhodobému nájemnímu bydlení.
Pokud by některé město projevilo o koncept prostupného bydlení zájem, co byste mu poradili?
Existují dva hlavní předpoklady pro vytváření systému prostupného bydlení:
Za prvé by to měly být vhodné bytové a ubytovací kapacity. Zároveň by nemělo docházet ke koncentraci většího počtu sociálních bytů na jednom místě. Takové místo totiž často velice rychle získá stigma a špatnou pověst.
Za druhé je to přítomnost zavedeného poskytovatele sociálních služeb (ideálně s registrovanými terénními programy), který jednak zaštítí provozování systému, jednak zajistí fungování doprovodného sociálního programu pro nájemníky.
Systém prostupného bydlení
Zpravidla jej tvoří tři stupně:
1. Krátkodobé krizové bydlení, jež je určeno především pro okamžitou pomoc pro osoby v akutní bytové krizi (tj. při ztrátě bydlení). Nejčastěji jde o bydlení v azylových domech nebo ubytovnách, kde je ubytovaným poskytován doprovodný sociální program. Krizové bydlení by již z definice mělo být dočasné.
2. Krátkodobé bydlení v tréninkových bytech, ve kterých je pod/nájemníkům poskytována doprovodná sociální asistence (sociálně aktivizační služby, terénní sociální práce), jejímž cílem je mj. vštípit (popř. upevnit) klientům kompetence, jež jsou nutné k udržení dlouhodobého nájemního bydlení. Pro bydlení v tréninkových bytech se uzavírají krátkodobé pod/nájemní smlouvy, pobyt v nich je stejně jako u krizového bydlení časově omezen (zpravidla na jeden až tři roky).
3. Dlouhodobé sociální bydlení, jehož parametry jsou nastaveny tak, aby umožnily zajištění adekvátního dlouhodobého důstojného bydlení (ideálně včetně lokace mimo sociálně vyloučenou lokalitu, což, bohužel, většinou nebývá zcela naplňováno u již existujících příkladů prostupného bydlení v ČR).
Systém je založen na principu individuálního postupu mezi jednotlivými stupni, přičemž průchod všemi stupni by neměl být podmínkou k získání samostatného nájemního bydlení. Předpokladem postupu je splnění kritérií, jež jsou pro jednotlivé stupně různě přísná. V plnění kritérií klientům zapojeným do programu zpravidla napomáhá nezisková organizace (poskytovatel sociálních služeb). Hlavním nástrojem práce s klientem je sestavení individuálního plánu. Tento plán obsahuje zejména:
dodržování termínů všech plateb - nájem, služby;
uzavření splátkových kalendářů a jejich řádné splácení;
zapojení se do veřejné služby;
aktivní hledání zaměstnání;
rekvalifikace;
zapojení dětí i rodičů do volnočasových, vzdělávacích a socializačních aktivit;
řádné plnění povinné školní docházky dětí klientů;
řádné plnění rodičovské zodpovědnosti.
Při neplnění podmínek pro bydlení v tom kterém stupni nehrozí klientovi »vyhazov na ulici«. Ale vždy by mu mělo být nabídnuto bydlení v některém z nižších stupňů systému.
ZDROJ: AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ V ROMSKÝCH LOKALITÁCH
Starosta Litvínova Mgr. Milan Šťovíček: V úzké spolupráci s dalšími partnery, zejména majiteli domů, jsme schopni v systému prostupného bydlení řešit vážné sociální problémy některých našich obyvatel, spojených se ztrátou bydlení, zamezit tak prohlubování jejich nepříznivé sociální situace a motivovat je ke spolupráci na jejím řešení.
FOTO: ARCHIV
