Od povodní v roce 2002 se na Labi postupně realizuje komplex protipovodňových opatření. Na státním podniku Povodí Labe jsme se mj. zajímali, jak vypadá celoroční údržba toků, které podnik spravuje. Informace poskytl ředitel pro správu povodí a tiskový mluvčí Ing. Václav Jirásek.
Správce vodního toku provádí pravidelné jarní a periodické prohlídky toku, v jejichž rámci eviduje závady v korytě, na vodních dílech (i těch, která nejsou v jeho majetku) a na pobřežních pozemcích s ohledem na existující riziko povodňových průtoků. Na základě zjištěných závad podává podněty jednotlivým povodňovým komisím nebo vodoprávním úřadům na zjednání nápravy.
PŘIROZENÁ A UPRAVENÁ KORYTA TOKŮ
V běžné údržbě je třeba rozlišit přirozená a upravená koryta vodních toků. Upravené úseky správce udržuje ve stavu, v němž byla stavba zkolaudována. Na přirozených úsecích ukládá zákon o vodách (č. 254/2001) ochranu jejich přirozeného vývoje (mohou přírodními silami měnit svůj směr, sklon a profil). Na přirozených vodních tocích odstraňuje správce pouze závažné závady, které omezují odtok povrchové vody.
Když přirozený tok opustí při povodni své koryto a vznikne koryto nové, mohou vlastníci pozemků dotčení novým stavem požádat vodoprávní úřad o povolení vrátit vodní tok na svůj náklad do původního koryta. Neobnoví-li se původní stav, stát vykoupí pozemek původního či nového koryta vodního toku, nabídne-li mu tento pozemek vlastník dotčeného pozemku. Právo na obnovu a odškodnění zaniká po třech letech od roku, v němž došlo ke změně (viz § 45 zákona o vodách).
Z hlediska povodňové prevence pečuje Povodí Labe především o úseky upravených i neupravených koryt v intravilánech obcí. V extravilánech (ve volné krajině) podporuje zachování (nebo i revitalizačními akcemi obnovu) přirozených koryt vodních toků a rozliv povodňových průtoků do nivy.
ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PROVOZNÍ ÚDRŽBY
K základním činnostem provozní údržby správce toku patří:
průběžné odstraňování překážek v průtočném profilu;
podle potřeby odstraňování všech nánosů, které významně omezují kapacitu koryta, zejména v upravených úsecích (nezakáží-li tento zásah v rámci správního řízení orgány ochrany přírody a krajiny kvůli výskytu zvlášť chráněných či kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů);
průběžné odstraňování náletových porostů z průtočného profilu koryta, zejména z opevnění i z travnatých ploch (svahy, bermy) upraveného úseku koryta (pokud také v tomto případě neohrozí zásah chráněné rostliny a živočichy);
nejméně jednou ročně sečení travnatých ploch v upravených úsecích vodních toků;
podle potřeby údržba a opravy opevnění v majetku správce toku (očištění, přespárování nebo doplnění zdiva či dlažeb);
zajišťování bezpečného odchodu ledů v rizikových lokalitách v zimě a na jaře.
VHODNÉ OSÁZENÍ BŘEHŮ
Jak a čím by měly být osázeny břehy vodních toků? Břehový porost zahrnuje podle Ing. Jiráska dřevinný porost na břehu koryta vodního toku, na pobřežních pozemcích podél koryta toku na vnější straně břehové čáry nebo na pozemku, na němž leží koryto vodního toku, popř. porost v prostoru mezi ochrannými hrázemi a korytem vodního toku až po patu ochranné hráze.
Druhy stromů a keřů používané pro výsadbu se liší podle stanovištních podmínek v místě výsadby a charakteru požadovaného růstu dřevin. Vhodné druhy pro břehové porosty jsou např. vrby, olše, jasany, duby, javory, topol černý, z keřů střemcha, kalina, svída.
Pro výsadbu břehového porostu ve volné krajině se používají dřeviny typické pro místo a daný region. Vysazují se listnaté stromy a keře s přirozeným charakterem růstu z domácí produkce. Blíže k vodnímu toku se vysazují dřeviny, které snášejí částečné nebo trvalé zamokření s funkcí ochrany břehu - dřeviny měkkého luhu (vrba, olše). Dále od vodního toku v nivě jsou preferovány dřeviny snášející menší zamokření - dřeviny tvrdého luhu (duby, jasany).
Veškeré výsadby musí být prováděny tak, aby nesnižovaly průtočnou kapacitu koryta, tj. až za břehovou hranou koryta vodního toku. K vysazování stromů a keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry je třeba povolení vodoprávního úřadu (pokud tyto činnosti nejsou vykonávány v souvislosti se správou vodního toku). Vodní zákon (viz § 58) také zakazuje vysazovat dřeviny na ochranných hrázích.
V intravilánech obcí je lépe břehový porost cíleně vysázet a udržovat (urbanistické zájmy). Dřeviny ve městech musí splňovat i estetickou stránku. Výsadba kolem protipovodňového opatření ve městě může mít charakter parkové úpravy.
V intravilánech obcí a měst se využívají listnaté dřeviny, které snášejí zhoršené podmínky města (exhalace, zasolení, omezený prostor pro růst korun i kořenového systému, stanovištní podmínky, vandalismus, apod.). Břehový porost se přizpůsobuje charakteru městské zeleně. Jde spíše o liniové výsadby stromů nebo o souvislou keřovou výsadbu. Preferují se stromy menšího vzrůstu vyvětvené na podchozí výšku. Sadbový materiál tvoří nejen druhy z domácí produkce, ale také kultivary původních druhů.
SPOLUPRÁCE SPRÁVCE TOKŮ A SAMOSPRÁV
Povodňové orgány měst a obcí mají ze zákona povinnost provádět jednou ročně povodňové preventivní prohlídky, k nimž mohou přizvat správce toku a operativně řešit problematiku závad v korytě vodního toku i na přilehlých pozemcích v územní působnosti obce. Správce toku může podpořit obec při projednávání závad s dotčenými subjekty.
Směrem k občanům by obce v rámci prevence a osvěty měly zdůrazňovat potřebu čistoty průtočného profilu, ale také potřebu volného záplavového území. Tedy například neukládat v tomto prostoru žádné lehce splavitelné materiály, nevytvářet překážky v toku a inundaci, nezužovat průtočný profil.
Obec je povinna při zpracování územního plánu využívat územně analytické podklady (ve smyslu vyhlášky č. 500/2006 Sb.), jejichž součástí je i vymezení záplavových území a jejich aktivních zón. Do těchto území by proto obce neměly plánovat svůj další rozvoj.
Správci vodních toků
Správu větších vodních toků u nás vykonávaly státní podniky Povodí, v lesích pak Lesy ČR. Po transformaci Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS) spravují od 1. 1. 2011 i veškeré drobné vodní toky v působnosti ZVHS (podle územní působnosti).
Údaje o změnách ve správcovství vodních toků provedených v souvislosti s transformací ZVHS jsou k dispozici na stránkách Informačního systému VODA na adrese www.voda.gov.cz pod záložkou Evidence ISVS. Aplikace umožňuje vyhledávání vodních toků podle názvu i podle územní působnosti (obec, město). Gestory portálu VODA jsou Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími vodoprávními úřady.
